Paliativa na záchrance je efektivním projektem roku

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví poprvé ocenila projekty, které zlepšují české zdravotnictví: podporu paliativní péče na záchrankách, AI čtení rentgenů hrudníku a aplikaci pro komunikaci nemocnice s pacienty.

Zvyšují efektivitu zdravotnictví tím, že optimalizují postupy, zlepšují výsledky péče a soustředí kapacity tam, kde jsou potřeba. Takových projektů, které rozjíždějí firmy, nemocnice i dobrovolné iniciativy, je v českém zdravotnictví mnoho, jen některé jsou ale známé a jejich přínos je mnohdy nedoceněn. Iniciativa pro efektivní zdravotnictví proto založila Ceny IEZ a v prvním ročníku předala ocenění třem projektům.

„Žádostí přišlo hodně, nebylo jednoduché vybrat,“ řekl na slavnostním předávání cen předseda iniciativy Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity, který současně působí na University of Southern California v Los Angeles.

Cílem Cen IEZ je identifikovat, ocenit a zviditelnit konkrétní projekty, které jsou podloženy daty a přispívají k efektivnějšímu fungování českého zdravotnictví, lepšímu využívání jeho omezených kapacit a ke kvalitnější nebo dostupnější péči pro pacienty.

Paliativní přístup na záchrance přináší kvalitu i úspory

Hlavní cenu za rok 2026 získal projekt Paliativní péče v prostředí zdravotnické záchranné služby, na kterém soustavně pracuje Centrum paliativní péče. Cílem je omezit neindikované převozy pacientů na konci života záchrannou službou a také snížit počty neúčelných terminálních hospitalizací, které jsou častým nešvarem. Zhruba tři čtvrtiny lidí v Česku si přejí zemřít doma, ale jen čtvrtina v domácím prostředí umírá, zatímco polovina lidí umírá v nemocnici.

Více než polovina všech úmrtí je výsledkem očekávatelné trajektorie postupné progrese nevyléčitelného onemocnění. K polovině z těchto lidí s terminálním onemocněním v posledních třiceti dnech života vyjíždějí záchranáři. Význam přednemocniční urgentní péče u pacientů s život omezujícím onemocněním je tedy velký.

Prostor pro zlepšení také. Podle oficiální strategie z roku 2025 bylo 75 procent pacientů v posledních třech měsících života alespoň jednou hospitalizováno, 20 procent pacientů (cca 13 000 pacientů) mělo tři a více hospitalizací. Tyto rizikové trajektorie často nejsou v souladu s přáními a potřebami pacientů. Zároveň tyto neúčelné hospitalizace vyžadují nezanedbatelné náklady. A se stárnutím obyvatelstva význam kvality péče na konci života ještě víc poroste.

Jak připomněl David Peřan, ředitel Centra paliativní péče a člen projektového týmu, výjezdy tohoto typu nejsou z pohledu záchranáře raritou: „Pacienti s potřebou paliativní péče tvoří 3,6 procenta všech výjezdů záchranných služeb v republice, což je více než výjezdy k pacientům s cévní mozkovou příhodou a k dopravním nehodám dohromady.“ Projekt přináší výsledky. „Pacient, který přijde do kontaktu se záchrannou službou zapojenou do projektu, má 8,8krát větší šanci, že zůstane doma. A zároveň má 2,3krát větší šanci, že se místo intenzivní péče dostane do mobilní paliativní péče, která je schopna naplnit přání pacienta být doma bez bolesti a bez utrpení,“ vypočítal ředitel Peřan.

Nejdříve se ověřily možnosti změny přístupu k pacientům s potřebou paliativní péče na záchrance v Praze. Dnes už se zapojily všechny krajské záchranné služby. Získaly metodickou a praktickou podporu při zavádění paliativního přístupu do jejich práce. Součástí je screeningový nástroj Rapid-PCST pro rozpoznání pacientů s paliativními potřebami, vzdělávací materiály, kursy, metodická podpora a propojování záchranných služeb s poskytovateli specializované paliativní péče.

Projekt pokračuje. Tým dokončuje práci na mezinárodních doporučeních pro paliativní péči v prostředí ZZS. Současně se chystá pokračování zaměřené na urgentní příjmy nemocnic. „V projektech dále cílíme na LDN, sociálně-zdravotní pracovníky a další oblasti zdravotní péče,“ uvedl Peřan.

O třetinu méně zvonění telefonu

V oblasti digitální péče získal cenu IEZ pro rok 2026 nástroj společnosti Bindworks IKEM Online. Jedná se o mobilní aplikaci pro pacienty IKEM, která je platformou pro administrativu a telemedicínu. Aplikaci aktivně používá víc než 15 000 pacientů, sdílejí data z glykemických senzorů a EKG, prohlížejí tu lékařské zprávy a laboratorní výsledky, objednávají se na návštěvy nebo žádají o recept na lék. „Máme radost, že jsme mohli prezentovat data z aplikace IKEM Online. Věnujeme se poměrně komplexnímu produktovému portfoliu, kterým se snažíme nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením pomáhat zvyšovat efektivitu práce. Od administrativy až po komunikaci s pacienty, a toho je aplikace IKEM Online ukázkou,“ říká Vít Svojše, produktový manažer IKEM Online. „Bohužel některé portály, které mají přinášet podobný efekt, ho nemají,“ poznamenal.

Výsledky za rok 2024 ukazují měřitelný dopad: 32 procent dřívějších telefonních hovorů s administrativními požadavky bylo místo toho vyřízeno z aplikace. „Požadavky pacientů musí sice tak jako tak někdo vyřídit, ale vyřeší je asynchronně, nemusí to udělat v tu vteřinu, kdy pacient volá,“ vysvětluje Svojše. Další efekt podle něj je, že se pacient cítí ke svému poskytovateli péče blíž.

U péče o chronicky nemocné pacienty Bindworks setrvávají i v dalších svých plánech a aktivitách. „Navazujeme projektem Orbiso.cz, kde se zaměřujeme na tvorbu digitálních programů, které pacienty interaktivně vedou k lepší péči o jejich vlastní zdraví,“ říká Vít Svojše.

Lékařů na čtení snímků není a nebude dost

Třetí kategorií, ve které se vyhlašovala Cena IEZ za rok 2026, byla oblast nových technologií. Ocenění získal software Carebot AI CXR společnosti Carebot, který využívá umělou inteligenci k automatické analýze rentgenových snímků hrudníku.

Marek Řehoř, manažer Carebotu, který se také věnuje výzkumu v oblasti ekonomického hodnocení inovací, vnímá jako hlavní přínos tohoto nástroje vedle zlepšení diagnostiky také snížení zátěže radiologa. „Hlavní věc, kterou řešíme z pohledu zdravotního systému, je zvyšující se nedostatek personálu ve zdravotnictví. Objem vyšetření každý rok roste o 15 procent, zatímco lékařů přibývá o šest procent. Zvyšuje se zátěž lékařů a stres, to může vést k vyšší chybovosti,“ uvedl Řehoř. Kromě oceněného nástroje pro analýzu rentgenových snímků má Carebot certifikováno také řešení pro mamograf a usiluje o certifikaci pro automatickou analýzu CT plic. Snaží se zvyšovat jistotu lékaře při hodnocení snímku, proces zrychlit a zpřesnit. „Snažíme se podporovat proces lékaře tak, aby stačily menší personální kapacity,“ říká.

Při plošnějším nasazení podle něj může mít Carebot AI CXR i další přínos, o kterém při jeho vývoji neuvažovali. Při vyšetření rentgenem hrudníku může zvýšit počet jiných záchytů, než pro které je rentgen původně indikován. Například může lékaře, který kontroluje pacientovi po úrazu žebra, upozornit na známky plicního onemocnění, na které by se jinak nepřišlo.

Česko jako inovační lídr

„Ocenění ukazuje konkrétní příklady toho, jak lze při stejných nebo omezených zdrojích dosahovat lepších výsledků, vyšší kvality péče a větší udržitelnosti zdravotního systému,“ poznamenal Jakub Hlávka. Záměrem Iniciativy pro efektivní zdravotnictví je posilovat důkazy a kulturu posuzování dopadů zdravotnických technologií a intervencí.

Zsofie Pusztaiová, vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace, při slavnostním předání cen ocenila rozvoj inovací v oblasti digitální medicíny v posledních letech v Česku. „Česká republika má potenciál být lídrem v oblasti inovací a jejich implementace. Ocenění ukazují, že za inovacemi nejsou jen technologie, ale hlavně lidé, kteří identifikují problémy, snaží se najít praktická řešení a zvyšovat kvalitu, efektivitu a dostupnost péče,“ řekla Pusztaiová.

Podle ní je pro úspěšnou implementaci inovace do reálné praxe potřeba mimo jiné stabilní právní rámec, udržitelné financování, dostupnost a sdílení dat, edukace a rozvoj dovedností a také zpětná vazba a vyhodnocování dopadů inovací. Zdůraznila, že při digitalizaci je zásadní dbát na to, aby se nerovnosti v dostupnosti péče snižovaly a ne naopak.

Jak ministerstvo zdravotnictví, tak největší zdravotní pojišťovna se v poslední době vyjadřují vstřícně k digitálním inovacím v medicíně a představily aktivity na podporu zrychlení jejich adopce.

Všeobecná zdravotní pojišťovna otevřela program pro řízený vstup inovací a připravila metodiku, jak posoudit jejich přínos pro zdravotní systém. „Cesta nových technologií digitální medicíny do klinické praxe je překážková dráha. Dříve chyběla legislativa. Ta dnes je, zbývající bariérou jsou úhrady. Snažíme se z překážkové dráhy udělat běžecký ovál, ale čeká nás ještě hodně práce,“ uvedl Antonín Hlavinka, náměstek ředitele VZP. Pokud inovace prokáže přínos pro zdravotní pojištění, mimo jiné pětiprocentní úsporu proti stávající hrazené péči, nabízí mu VZP podporu odpovídající úhradou. Podle Hlavinky je tento program jasným signálem pro inovátory, že je VZP připravena hradit novinky, které prokážou hodnotu. Posun k úhradám za hodnotu obecně považuje za důležitý pro udržení kvality a dostupnosti veřejného zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví také pracuje na úpravě procesu vstupu digitální medicíny do úhrad. Jak oznámil Adam Gřunděl, vedoucí oddělení inovací, strategického rozvoje, digitálních technologií a AI ministerstva zdravotnictví, v listopadu bude představena nová strategie pro AI ve zdravotnictví. Připomněl, že ke zkrácení doby, kterou trvá zavedení nových digitálních zdravotnických prostředků do praxe, by mělo přispět nedávné otevření inovační kanceláře Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Ta pomáhá firmám, které usilují o evropskou certifikaci softwaru jako zdravotnického prostředku, podat žádost hned napoprvé s kompletní dokumentací a bez větších chyb. Notifikovaných osob, které certifikaci vydávají, je v Evropě nedostatek, jsou přetížené a reagují na žádosti s časovými prodlevami. Přísné evropské regulace ovšem mají podle něj pozitivní stránky. „V některých ohledech to může být v zemích, kde neznají například GDPR, jednodušší. Ukazuje se ovšem, že regulace nás dělají více rezistentními vůči bezpečnostním incidentům,“ uvedl Gřunděl.

Také Řehoř z Carebotu vnímá přínos regulací digitální medicíny. „Dříve jsme si stěžovali na regulatorní bariéry, dnes se o ně opíráme,“ poznamenal. Zároveň volá po systematickém zkoumání dopadů inovací. „Bylo by dobré se více zaměřit na ekonomický přínos, aby se řešení nenasazovala nahodile,“ uvedl.

Podle ředitele Peřana by inovacím, které podporují efektivitu, pomohlo více podporovat výzkum a práci s daty. „Centrum paliativní péče je organizací, která staví své činnosti na datech. Ve všech našich projektech je výzkum začleněn a získat finance na výzkumnou část je to nejtěžší. Často je to jen sběr dat, abychom se vůbec měli od čeho odrazit. Podporujme českou vědu, protože je na výborné úrovni,“ vyzval Peřan.