Polouček: Pro zaměstnance se spojením nemocnic nic zásadně nemění

5 minut čtení 10. 9. 2025 ač Vyšlo v titulu Medical Tribune

Petr Polouček, ředitel Nemocnice Na Homolce a Fakultní nemocnice v Motole. Foto: MT

Do konce září má ředitel Petr Polouček vypracovat plán, jak spojí svoje dvě nemocnice do jedné s názvem Fakultní nemocnice v Motole a Na Homolce. Určitou roli v rozhodnutí o spojení sehrála výstavba nového onkologického centra na okraji areálu Motola v těsném sousedství Homolky.

Co obnáší příprava na spojení dvou nemocnic, které řídíte? Co vás teď čeká?

V první řadě nás čeká vypracování plánů jednotlivých kroků. Budeme zpracovávat harmonogram, zejména z oblasti administrativní části. Budeme muset zajistit přechod smluv se zdravotními pojišťovnami a dalších smluv. Rozhodnutí pana ministra známe pár hodin. Musíme si urychleně udělat analýzu.

Variantu spojení jste zvažoval a připravoval, takže leccos už tušíte.

Bude to celá řada administrativních kroků. Předpokládám, že budeme řešit závazky vůči dodavatelům a vůči zdravotním pojišťovnám. Určitě budeme řešit otázky v oblasti personalistiky. Lze mít i přechodné období. Už na zítra (středu 10. 9., pozn. red.) máme svolanou poradu vedení, kde si rozdělíme úkoly a budeme řešit každý ve své oblasti, co je potřeba udělat. Určitě budeme potřebovat právní podporu, abychom na nic nezapomněli a aby všechny kroky byly i po formální a právní stránce vyhovující.

A co smlouvy se zaměstnanci? Může to být příležitost k vyjednávání nových podmínek?

I to bude předmětem jednání, jak řešit smlouvy uvnitř obou nemocnic. Je ale důležité říct, že se nikomu podmínky nemůžou zhoršit, ani to není cíl.

Uvedl jste, že klinická pracoviště se slučovat nebudou. Mají všichni zdravotníci své místo jisté?

Co se týká personálu, v tuto chvíli primárně řeším, jak personálně naplnit Motolské onkologické centrum, abychom zajistili jeho provoz. To se bude otevírat nejpozději do roka a do dne, a doufám, že dřív. Bude to nová budova, která bude potřebovat personál, abychom zajistili to, k čemu se Česká republika zavázala i v rámci indikátorů Národního plánu obnovy. Není to úplně snadné. Nic takhle velkého tady ještě nevzniklo. Není to tak, že bychom měli přebytek personálu.

Těch okolností určitě bylo víc, ale nakolik podle vás právě výstavba Motolského onkologického centra přispěla k rozhodnutí spojit obě instituce?

Nedokážu říct, nakolik k tomu přispělo, protože to bylo rozhodnutí pana ministra. Je ale nabíledni, že to nějakou roli určitě sehrálo. Motolské onkologické centrum stojí dvacet metrů od Homolky a zajištění Motolského onkologického centra provozně a technicky odsud se opravdu nabízí. Stojí velmi blízko oddělení anesteziologie a resuscitační péče Nemocnice Na Homolce. Mohlo to hrát podpůrnou roli v rozhodování.

Nebude to nakonec spíš Homolkovské onkologické centrum než Motolské, jak se uvádí?

Je to Národní onkologické centrum a udělám všechno pro to, aby z něj těžil především pacient.

Vidíme pokroky na stavební části projektu. Nakolik už je jisté, jakým klinickým provozem bude naplněno Motolské onkologické centrum?

Finalizujeme to. Původní záměr prošel určitou revokací. Celé centrum je rozděleno na 11 medicínských modulů. Dominantní roli bude hrát lůžková onkologie a denní onkologický stacionář. Bude tam prostor pro lékárnu, která bude připravovat cytostatika a další léčbu pro onkologické pacienty. Bude tam významný prostor pro diagnostiku, a to jak pro magnetické rezonance, CT a mamograf, tak i pro endoskopické centrum. Hodně se budeme věnovat prevenci. To je jeden z velkých modulů. Chceme klást důraz na to, abychom dokázali pacienta provést onemocněním a léčbou, a počítáme se zapojením koordinátora péče. Každý modul má svého garanta a plán už dokončujeme. Čas letí. Přemýšlíme o každodenním provozu a přitom jsme narazili i na překážku, že centrum stojí hodně daleko od centrální části Motola.

Zvažoval se komunikační tunel do Motola…

Mluvilo se o tunelu, který měl propojovat onkologické centrum s hlavní budovou Motola, ale k tomu neexistuje žádný projekt a nejsou na to prostředky. Je otázka, do jaké míry by to vůbec bylo efektivní. I s ohledem na to, že budova stojí 20 metrů od Homolky. V tuto chvíli to není na pořadu dne. Co plánujeme, je rozšíření vjezdu na Homolku, který má v současnosti jen jeden jízdní pruh. Když spojovací vjezd rozšíříme, komunikace je tady velmi přímá.

Až bude otevřeno onkologické centrum, přinese to příležitost dalšího rozvoje Fakultní nemocnice v Motole a Na Homolce?

Nejdřív musíme vyřešit aktuální úkol. Ovšem tím, že dojde k vysunutí části provozu z Motola, se skutečně uvolní prostorové kapacity. Na druhou stranu tam celá řada oddělení už desetiletí čeká na rekonstrukci. Například laboratorní komplement. Máme velké problémy s vodou, s instalacemi a tak dále. Takže budeme vytvářet rotační prostory, kam budeme stěhovat oddělení a provádět rekonstrukce.

Budete se v souvislosti se spojením dvou nemocnic do jednoho celku loučit s někým z vedení nemocnic, z pozic náměstků?

V tuto chvíli o tom neuvažuji. Spíš bychom potřebovali tým posílit. Už v tuto chvíli nemocnice řídí menší počet náměstků než dříve a práce je strašně moc. Motolské onkologické centrum není jediná investiční akce, kterou tu aktuálně řešíme. Uřídit nemocnici je dost práce i za normálního provozu. Investiční aktivity, které probíhají v obou nemocnicích, spotřebovávají mentální i časovou kapacitu úplně všech a pracovat 24/7 se dá jen nějakou dobu. To vidím sám na sobě.