Praktické lékaře čekají zásadní změny v systému práce
Pod mottem „Nenechme pacienty zestárnout“ proběhla letošní XLIV. výroční konference Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která se konala od 12. do 15. listopadu 2025 ve Zlíně. Zájem 1 600 přítomných praktických lékařů směřoval k tématům moderní léčby obezity, onemocnění GIT, péči o geriatrické pacienty, infekčním nemocem nebo očkování. Mimořádná pozornost byla věnována novinkám v preventivních prohlídkách, které změní systém dosavadní práce ordinací PL.
Obor všeobecné praktické lékařství je neodmyslitelnou a klíčovou součástí zdravotního systému. Jeho význam se s dalším stárnutím populace, rostoucími nároky na péči a přechodem ke komplexnímu modelu péče zvyšuje. „Se stárnutím populace a prodlužováním doby života roste počet pacientů s chronickými onemocněními a multimorbiditou. Dobře víme, že primární péče přispívá ke snížení zátěže na sekundární a terciární péči, a tím ke zlepšení dostupnosti i úspornějšímu fungování systému. Praktičtí lékaři dokážou řešit až 80 procent problémů, se kterými pacienti do systému vstupují. To vše za zhruba šest procent prostředků z rozpočtu zdravotního pojištění. Bez dalšího komentáře z toho vyplývá důležitost a efektivita primární péče,“ uvedl v úvodu konference její prezident a místopředseda SVL ČLS JEP MUDr. Otto Herber.
Aktuální situace – včetně personálních výzev, demografických posunů a technologických změn – klade vysoké nároky na strategické plánování a adaptaci. Primární péči čekají do budoucna další změny, ať je to širší digitalizace, elektronická zdravotní dokumentace a sdílení dat, nebo rutinní používání EKG a sonografického vyšetření přímo v ordinacích, spolupráce v oblasti GIT nebo rozsáhlejší zavádění týmových praxí. „Na jednu stranu se podařilo dokončit s MZ ČR některé projekty týkající se zrušení dalších omezení preskripce, týmových praxí a preventivních prohlídek, na druhou stranu jsme stále v nejistotě, zda bude i za nové vlády pokračovat reforma primární péče,“ uvedl předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr Svatopluk Býma, CSc.
Zcela zásadní pro obor je financování a odměňování. Proto ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů (SPL) ČR usiluje SVL o to, aby úhrady odpovídaly roli a významu praktické medicíny a aby finance byly motivující k dlouhodobé práci v oboru.
Blízká budoucnost primární péče
Ačkoli zájem o práci v oboru praktické medicíny v posledních letech vzrostl, lékaři starší 60 let stále ještě představují 40 procent z celkového počtu cca 5 400 VPL. Tato mohutná síť si tedy žádá udržitelnost a zajištění dostatečných kapacit pro stárnoucí populaci. Bez posílení ročníků již na fakultách a následně bez změny postgraduální přípravy a rezidenčního systému se ale situace nezmění. Nezbytné je vytvoření podpory vstupu nových lékařů do oboru – zejména skrze rezidenční místa nebo stipendia. Samostatnou kapitolou je tolik diskutované udržení dostupnosti péče v méně atraktivních lokalitách.
„K tomu, aby naše práce byla efektivní a moderní, je potřeba intenzivněji zahájit diskusi o ještě širší digitalizaci. Bezesporu lze pak očekávat efektivnější rozhodování a operativní komunikaci. Přestože nám legislativa umožňuje využití digitálních technologií, není to u řady praxí pravidlem. Dořešit je potřeba zavádění systému elektronické zdravotní dokumentace a sdílení dat mezi obory do každodenní činnosti, stejně jako zavedení telemedicíny, resp. vzdálené sledování chronických pacientů,“ zdůraznil MUDr. Herber.
Z dalších změn, které praktické lékaře čekají, připomněl zavedení sonografického vyšetření do ordinací VPL, o což již nyní projevuje zájem řada lékařů. Současná praxe také zavádí institut týmové práce, kdy týmové praxe dávají možnost přijetí dalších lékařů a lékařek na zkrácené pracovní úvazky, a to i za podpory zdravotních pojišťoven. „V diskusi je rovněž širší zapojení všeobecné sestry, nutričního terapeuta, fyzioterapeuta, psychologa či komunitního pracovníka v rámci ordinace nebo regionální sítě. Tedy kompletní týmové praxe, ke kterým bychom rádi postupně dospěli,“ dodává MUDr. Herber.
Tématem, které rezonovalo, je změna preventivních prohlídek, která přinese zásadní změnu do současné praxe VPL. Preventivní péče, která je významnou náplní práce praktického lékaře, bude od příštího roku nejen rozšířena, ale i více individualizována. „Tyto změny by měly vnést více systému do péče o naše pacienty. Preventivní prohlídky by měly být určitě výtěžnější, očekáváme podstatně větší záchyt pacientů s rizikovými faktory, které mohou do budoucna způsobit chronické choroby s jejich komplikacemi. Naší snahou bude nejen dříve je zachytit, ale také je dříve léčit,“ uvedl MUDr. Petr Šonka.
Moderní léčba obezity a nadváhy v ordinaci VPL
Více než 60 procent lidí, kteří přicházejí k praktickému lékaři, má nadváhu nebo obezitu. To kopíruje celorepublikový trend nárůstu obezity. K lékaři pak tito lidé vesměs přijdou kvůli nemocem, které s obezitou úzce souvisejí. Nově jim nyní mohou praktičtí lékaři nabídnout léčbu moderními antiobezitiky.
„Dosud jsme mohli pacienty s nadbytečnými kily léčit pouze omezeně a povzbuzovat je k tomu, aby svou váhu upravili a zlepšili si tak zdravotní stav. Řada z nich už totiž trpí nemocemi, které z obezity vycházejí nebo je nadbytečná váha zhoršuje. Jde například o diabetes 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, metabolická onemocnění či bolesti pohybového aparátu. Nyní máme k dispozici další, velmi účinné léky, které nemocným mohou v hubnutí pomoci,“ říká doc. Býma.
Obezita je nemoc a jako nemoc je také třeba ji léčit, shodují se lékaři. „Ordinaci navštěvuje mnoho pacientů, kteří se už bezpočtukrát pokoušeli zhubnout. Shodili třeba tři čtyři kila, ale z různých důvodů nezvládají pokračovat. U obézních jedinců neplní jídlo funkci jako u zdravých. Nezažehnávají hlad, ale kompenzují například psychickou nepohodu,“ vysvětluje MUDr. Igor Karen, předseda sekce pro diabetologii a obezitu SVL.
Potraviny bohaté na cukr, sůl a tuk totiž působí v mozku podobně jako návykové látky – aktivují dopaminový systém odměny. „I když tělo fyzicky hlad necítí, mozek si žádá další dávku odměn. Potraviny s vysokým glykemickým indexem zvyšují koncentraci cukru v krvi, tělo pak uvolní velké množství inzulinu, ten cukr sníží, a mozek tak hlásí, že má opět hlad, i když člověk před chvílí jedl a má plný žaludek. Chuť na sladké navíc zvyšuje hormon stresu – kortizol. To vše nyní umíme pomocí moderních lékových skupin, jako jsou agonisté GLP-1 nebo duální agonisté GLP-1/GIP, korigovat a pacientům skutečně pomoci,“ vysvětluje MUDr. Karen.
Agonisté GLP-1 navíc působí přímo na kardiovaskulární systém – zlepšují funkci cév, snižují krevní tlak i zánět, a tím prokazatelně snižují riziko infarktu myokardu či cévní mozkové příhody. Výrazný přínos má léčba také u syndromu spánkové apnoe, který se často s obezitou pojí. Potíže vesměs ustupují při 20procentním snížení hmotnosti. Ani léčba agonisty GLP-1 se ale neobejde bez změny jídelníčku a potřeby fyzické aktivity, včetně posilovacích cvičení.
Vzhledem k tomu, že v ČR trpí nadváhou nebo obezitou přes 60 procent dospělých, náklady na jejich léčbu tvoří dle odborných odhadů až 10 procent celkových výdajů na zdravotnictví, tedy desítky miliard korun ročně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 2020 celkové náklady na zdravotní komplikace spojené s nadváhou a obezitou v Česku pohybovaly kolem 150 miliard korun. Nadměrná tělesná hmotnost výrazně zatěžuje zdravotní systém. Podle statistik má přibližně 80 procent pacientů s DM2T nadbytečná kila. Nadváha a obezita také stojí za 60–75 procenty případů hypertenze, lidé s vyšší hmotností mají až 2×–3× větší riziko kardiovaskulární příhody a 2×–4× vyšší riziko vzniku osteoartrózy kolenního kloubu. Proto praktičtí lékaři nyní vítají, že mají v rukou nástroj, který může pomoci.
Pokud nemá člověk s nadváhou nebo obezitou další přidružená onemocnění, pak si léky na obezitu musí plně hradit sám. Jak se ale lékaři shodují, většina pacientů chápe, že investují do svého zdraví, a je ochotna si léky platit. „Když se cena rozpočítá na den, tak to vychází kolem 130 korun, to je jako krabička cigaret nebo ‚meníčko“ v restauraci,“ dodává MUDr. Karen.
Jak zdůraznil MUDr. Herber, plány rozvoje primární péče směřují k síti, která je dostupná, kvalitní, technologicky připravená a personálně zajištěná. Další prosperita oboru a přínos pro pacienta bude záviset na ochotě do systému investovat jak na straně státu a zdravotních pojišťoven, tak i na straně pacientů. „Tím není myšlena finanční spoluúčast pacientů, ale vlastní odpovědnost za své zdraví, zejména správným životním stylem,“ zdůraznil.