Profesionální cyklisté s diabetem pokořili Czech Tour

Profesionální cyklisté s diabetem 1. typu ukazují, že diagnóza nemusí znamenat konec sportovní kariéry. Vrcholový sport však u těchto pacientů vyžaduje mimořádně precizní management léčby, průběžné sledování glykémie a schopnost reagovat na rychlé změny metabolických potřeb organismu. Účast týmu Team Novo Nordisk na letošní Czech Tour nabídla příležitost připomenout nejen sportovní výkony jeho jezdců, ale také specifika péče o sportovce s diabetem 1. typu.

Jediný profesionální cyklistický tým na světě složený výhradně z jezdců s diabetem 1. typu úspěšně dokončil Czech Tour. Na nejvýznamnějším domácím etapovém závodě obsadil v soutěži týmů 15. místo. Letošní Czech Tour, který se konal od 13. do 16. srpna, byl poprvé zařazen do série UCI ProSeries. Čtyřdenní závod nabídl přibližně 650 kilometrů a téměř 10 000 metrů převýšení a přivítal konkurenci předních světových týmů.

Z pohledu fyzické přípravy se profesionální cyklisté s diabetem zásadně neliší od ostatních závodníků. Rozdíl spočívá především v nutnosti průběžně přizpůsobovat léčbu aktuální fyzické zátěži, příjmu sacharidů a změnám glykémie. „Team Novo Nordisk ukazuje, co všechno je možné dokázat i s diabetem 1. typu. Sportovci s tímto onemocněním musejí zvládat řadu věcí navíc, současné možnosti léčby a moderní technologie jim ale umožňují věnovat se i vrcholovému sportu. Je skvělé, že právě takové projekty mohou lidem ukázat, že to jde,“ říká prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP.

Podle něj představuje při extrémní fyzické zátěži jednu z hlavních výzev udržení glykémie v bezpečném rozmezí. „Zkušený sportovec většinou dobře ví, co má dělat, ale není to jednoduché. Musí se na výkon dobře připravit, průběžně sledovat svou glykémii a udržet ji pod kontrolou tak, aby mohl závod bezpečně dokončit bez hypoglykémie nebo jiných komplikací,“ vysvětluje prof. Prázný.

Každý závodník reaguje na zátěž jinak

Specifika managementu diabetu v profesionálním pelotonu popisuje také týmový lékař Team Novo Nordisk Dr. Juan Jaume, endokrinolog působící v Toledu v Ohiu. Základem je podle něj především edukace a postupné vedení závodníků k co největší samostatnosti. „Většina našich jezdců přichází z vývojového týmu (Devo Team), kde se učí všechny potřebné dovednosti. Naším cílem je, aby se naučili zvládat svůj diabetes samostatně. Když jsou s námi, mají veškerou podporu, ale doma trénují sami. Proto musejí umět reagovat na různé situace a být co nejvíce soběstační,“ uvedl Dr. Jaume.

U etapového závodu navíc nelze spoléhat na jeden předem stanovený režim. Opakovaná fyzická zátěž může ovlivňovat inzulinovou senzitivitu a potřebu inzulinu i sacharidů. „Každý jezdec je jiný a každý zvládá diabetes trochu odlišně. Navíc se během etapového závodu mění citlivost organismu na inzulin. Musíme proto průběžně upravovat bazální dávky inzulinu i množství sacharidů, které jezdci přijímají. To je pro mě největší výzva,“ doplnil Dr. Jaume.

Při sportovní zátěži bývá u pacientů s diabetem 1. typu nejčastěji diskutováno riziko hypoglykémie. Ta však podle odborníků není jediným problémem, který musí tým během závodu řešit. Jak popisuje Dr. Jaume, většinou se snaží udržovat glykémii spíše o něco vyšší. Pokud je stabilní, může sportovec závodit. Když začne klesat, musí se najíst. „Raději je vidím s vyšší než příliš nízkou koncentrací cukru. Další velkou výzvou je stres. Pád nebo stres před startem může způsobit výrazný vzestup glykémie, a i s tím musíme počítat. V nemocnici bych jednoduše zvýšil dávku inzulinu, ale při závodě je situace mnohem složitější,“ vysvětluje.

Právě stresová reakce organismu může vést k významným změnám glykémie, stejně jako intenzita a délka fyzické zátěže. Management diabetu proto podle odborníků nemůže být založen pouze na jednorázovém měření, ale na průběžném vyhodnocování trendu.

Významnou změnu v možnostech léčby přineslo kontinuální monitorování glukózy (CGM) a moderní inzulinové pumpy. Sportovec může sledovat nejen aktuální hodnotu glykémie, ale také její trend a rychlost změny. „Díky novým technologiím mohou lépe poznat, jak jejich tělo reaguje na zátěž. Postupně se tak učí nastavit léčbu a přípravu tak, aby podávali co nejlepší výkon a zároveň měli diabetes pod kontrolou,“ říká prof. Prázný.

Technologie ale podle Dr. Jaumeho nemohou nahradit znalost vlastního onemocnění. „Dříve to možné bylo a závodilo se i bez nich. Dnes je to díky technologiím mnohem jednodušší. Na druhou stranu mám pocit, že se lidé na ně někdy až příliš spoléhají a méně vnímají vlastní tělo. Proto je učíme i ‚postaru‘ – aby věděli, jak jejich tělo funguje. Když se vybije baterie nebo přestane fungovat senzor, musejí si umět poradit sami. Chci, aby dokázali rozpoznat příznaky hypoglykémie podle vlastních pocitů, ne jen podle údajů na displeji. Koneckonců jsme přece jen lidé, ne počítače,“ dodává.

Důležitá je připravenost na neočekávané situace

Podobnou zkušenost přináší i český bývalý jezdec Team Novo Nordisk Václav Šňupárek. Diabetes 1. typu mu byl diagnostikován během studia na vysoké škole. Před diagnózou u sebe pozoroval výrazný pokles výkonnosti, únavu, nadměrnou žízeň a časté močení. Krátce nato získal místo v development týmu Team Novo Nordisk, kde strávil dvě sezony.

„Dnes už rozhodně neplatí, že cukrovka znamená konec vrcholového sportu. Podobných příkladů napříč různými sporty stále přibývá. Velkou roli hraje moderní léčba a nové technologie, díky nimž je možné diabetes dobře zvládat i při profesionálním sportu. Postupně se tak bourá zažitý mýtus, že nemoc znamená konec sportovní kariéry,“ říká Václav Šňupárek.

Součástí přípravy by podle něj měl být také plán pro případ technického selhání. Závodník by měl mít dobře nastavený systém sledování glykémie a zároveň připravené náhradní řešení, například pera, pro případ, že hlavní systém selže. „Stejně důležité je mít při sobě vždy rychlé sacharidy, například glukózové gely, a to i během kratších nebo méně náročných tréninků. Nikdy totiž nevíte, kdy budou potřeba,“ upozorňuje.

Specifické situace mohou nastat také po skončení závodu. Vysoká intenzita výkonu, stresová reakce a hormonální změny mohou ovlivnit glykémii i v době, kdy už sportovec sedí v cíli. „Jednou z typických situací je období krátce po dojezdu do cíle. Kvůli vysoké intenzitě závěru závodu může koncentrace krevního cukru ještě nějakou dobu stoupat a vznikne takzvaná falešná hyperglykémie (způsobená akutním stresem, vyplavením adrenalinu a kortizolu při náročném výkonu nebo sprintu, pozn. red.). V takové chvíli není dobré si automaticky dopichovat inzulin. Je lepší zachovat klid, chvíli vyčkat a teprve potom situaci vyhodnotit,“ popisuje Václav Šňupárek.

Pro sportovce s diabetem tak nekončí management onemocnění průjezdem cílovou páskou. Stejně důležitá je následná regenerace, sledování glykémie a adekvátní úprava léčby.

Diabetes jako součást života, nikoli jeho limit

Team Novo Nordisk vznikl v roce 2012 s cílem inspirovat lidi s diabetem po celém světě a ukázat, že diagnóza nemusí znamenat konec aktivního života ani sportovních ambicí.

„Každý závod je pro náš tým příležitostí ukázat, že diabetes 1. typu nemusí být překážkou při plnění ani těch největších sportovních snů. Chceme inspirovat dětské i dospělé pacienty, aby se aktivit nebáli, věřili svým schopnostem a nenechali se svou diagnózou příliš omezovat. Jsme rádi, že můžeme být znovu součástí Czech Tour, který letos díky vyšší kategorii UCI nabídne ještě kvalitnější konkurenci a atraktivnější podívanou,“ zdůraznil Vassili Davidenko, generální manažer Team Novo Nordisk.

Jak zdůrazňuje Dr. Jaume, právě samostatnost, edukace a schopnost reagovat na aktuální situaci zůstávají základem dlouhodobě úspěšného zvládání diabetu i mimo profesionální sport. „Není to konec světa. Užijte si život. Diabetes není konec života – naopak může být začátkem nové životní cesty,“ vzkazuje mladým sportovcům a dětem, kterým byl diabetes právě diagnostikován.

V České republice žije s diabetem přibližně milion lidí. Diabetes 1. typu má podle uváděných údajů přibližně 60 000 lidí. Drtivá většina pacientů má diabetes 2. typu, jehož rozvoj souvisí mimo jiné s nadváhou, nedostatkem pohybu a energetickou nerovnováhou. U části pacientů může úprava životního stylu, zejména redukce hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity, významně ovlivnit průběh onemocnění, v některých případech vést dokonce k jeho remisi. Upozorňuje na to mimo jiné i osvětová kampaň Netloustneme.cz.