Častý mýtus: Psychiatrie je málo medicína
V loňském roce, na Světový den duševního zdraví 10. října, byla zahájena iniciativa „100 ročně“ upozorňující na to, že v Česku každý rok atestuje málo nových psychiatrů. Klade si za cíl oslovit studenty medicíny, aby volbu psychiatrie coby budoucího povolání zvážili. Dokonce i mezi mediky je totiž rozšířena řada mýtů o tomto oboru. Za více než půlrok přitom iniciativa vzbudila mezi studenty medicíny značný zájem.
Zatímco duševních obtíží přibývá, počet psychiatrů v České republice klesá. Výrazně častěji jsou předepisována antidepresiva, roste počet akutních hospitalizací i ošetření v psychiatrických ambulancích. Nejvýraznější nárůst potřeby péče je patrný u adolescentů a mladých dospělých. V roce 2023 pracovalo v Česku 1 361 psychiatrů, nad 60 let jich bylo 391, z toho v důchodovém věku 282. Dětských psychiatrů přitom chybí a ubývá ještě více a rychleji než psychiatrů pro dospělé – v současnosti jich u nás je jen 131.
„Atestaci z psychiatrie ročně složí průměrně jen 30 lékařů. Aby bylo možné péči o duševní zdraví udržet alespoň na stávající úrovni, je nutné, aby ročně atestovalo minimálně 100 lékařů, kteří se duševnímu zdraví budou věnovat. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že půjde o běh na dlouhou trať. Jednou z příčin tohoto stavu je i nízké povědomí o psychiatrii mezi mediky a celá řada mýtů. To chceme změnit,“ popisuje prof. Tomáš Kašpárek, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, koordinátor kampaně 100 ročně.
Cílem této iniciativy je nejen vyvracet mýty a bořit stigmata, ale zejména vytvářet příležitosti. Zájemci zde najdou i odkazy na praxe, stáže, volná místa a stipendia nebo informace o chystaných akcích, jako je například 21. celostátní konference biologické psychiatrie v Luhačovicích 11.–14. června nebo 25th WPA Congress of Psychiatry, který se uskuteční v Praze od 5. do 8. října 2025.
Mýty jsou časté i mezi mediky
Podle zjištění organizátorů kampaně se medici často mylně domnívají, že psychiatrie je „málo medicína“, že psychiatři zákonitě musejí zažít syndrom vyhoření nebo že jejich práce spočívá jen v předepisování psychofarmak. Organizátoři kampaně 100 ročně proto pro mediky připravili několik besed, možnost exkluzivní účasti na odborných konferencích i nabídku zajímavých stáží. O iniciativě také informují na sociálních sítích, kde přinášejí videomedailonky mladých psychiatrů a vyvracejí rozšířené mýty. Tyto příspěvky mají tisíce zhlédnutí.
„Příjemně nás překvapilo, kolika lidmi rezonují samotná psychiatrická témata a čísla. Například beseda v Brně s kapacitou 100 návštěvníků byla obratem zaplněna, řada lidí ji sledovala online. Zájemcům v rámci kampaně nabízíme i exkluzivní podmínky na zajímavých odborných konferencích, například registrace na konferenci v Mariánských Lázních byly rozebrány během dvou hodin. Medici nejlépe hodnotí možnost nahlédnout do každodenního dne lékaře, poodhalit, co se doopravdy skrývá za prací psychiatra, ať už prostřednictvím sociálních sítí, nebo setkáním s konkrétním lékařem na jeho pracovišti. Těší nás, že pro mediky jsou zajímavá svědectví a zkušenosti mladých lékařů, nejen již zavedených a známých psychiatrů. Již nyní máme informace z několika psychiatrických pracovišť, že se jim na základě naší iniciativy ozvalo několik zájemců o stáže,“ popisuje profesor Kašpárek.
Atraktivní jsou reálné případy z praxe
„100 ročně pro mě znamenalo skvělou příležitost dozvědět se víc o oboru, který mě zajímá již od střední školy. Tento projekt mi přinesl nejen spoustu informací, ale i možnost účastnit se letos hned dvou konferencí, které byly obě naprosto skvělé a moc za ně děkuji. Myslím si, že psychiatrie je obor, který z nějakého důvodu nemá na medicíně nejlepší pověst. Setkala jsem se s celou řadou předsudků a posměšků od kolegů z ostatních oborů, což mě velmi mrzelo. Studenti nejsou dobře informováni o tom, jak krásný a zajímavý tento obor je, v průběhu studia je mu věnován tak žalostně malý prostor,“ říká Tereza Měrková, studentka 6. ročníku všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.
V tomto smyslu vnímá velký přínos 100 ročně, protože jednak vzbuzuje zájem o psychiatrii jako možné budoucí povolání, ale zároveň zlepšuje postavení psychiatrie v rámci medicíny jako celku. „Znám spoustu lidí, kterým jste psychiatrii otevřeli jako možnost, přestože by o ní sami třeba nikdy neuvažovali…,“ oceňuje přínos projektu.
„Na vyhodnocení dopadů iniciativy je samozřejmě příliš brzy, nicméně již nyní pozorujeme, že se na stáže hlásí studenti již z nižších ročníků. Zároveň registrujeme velký zájem o dětskou psychiatrii, což ovšem může být způsobeno i tím, že se o nedostatku dětských psychiatrů dlouhodobě mluví i v médiích. Těší nás, že kampaň vyvolala zájem, pochopitelně potrvá daleko delší dobu, než se změny v praxi projeví. Na formování pohledu mediků se přitom podílí celá řada faktorů. Například v Brně má velký potenciál nový systém výuky, který nabízí nejen možnost osobního kontaktu s konkrétním pacientem, kterému studenti mohou klást otázky, seznámit se s jeho příběhem. Jde navíc o interaktivní výuku, řešení konkrétních klinických situací, bez nudného předávání suché teorie – tu si student dostuduje z mnoha dostupných zdrojů. V rámci iniciativy nyní plánujeme rozšířit besedy s lékaři do dalších měst a věnovat je atraktivním a aktuálním tématům, která obor nabízí,“ uzavírá profesor Kašpárek.