SAS žádá vyšší úhrady a nesouhlasí s reformou
Sdružení ambulantních specialistů ČR na sjezdu vyzvalo ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k úpravě navržené reformy zdravotního pojištění. „Vnímejte naši maximální nervozitu,“ upozornil předseda SAS Zorjan Jojko. Připomínky mají k navrženým změnám v poradní skupině k sazebníku výkonů a v postavení Kanceláře zdravotního pojištění. Urgentně potřebují ambulantní specialisté řešit problém úhrad za náročnější péči.
Úhrady péče, kterou poskytují specializované ambulance, neodpovídají nárůstu nákladů na její poskytování, upozorňuje Sdružení ambulantních specialistů ČR (SAS) v usnesení ze svého sjezdu, který se konal 6. listopadu.
Jedním z hlavních ekonomických témat ambulancí specialistů zůstává, jak v odměňování zohlednit měnící se strukturu pacientů, kteří do nich chodí. Je tu trend nechat stabilizované chronické pacienty s běžnou léčbou u praktických lékařů a zároveň přesouvat do ambulancí některé těžší pacienty, kteří by dříve byli hospitalizováni. Od ambulantních specialistů se tak očekává, že se budou v průměru starat o pacienty s vyššími nároky na péči. Zároveň ale ve většině odborností přetrvává výpočet maximální úhrady založený na PURO (průměrná úhrada na unikátního pojištěnce v referenčním období), který zásadní meziroční nárůsty nákladovosti pacientů nezohledňuje. Pokud by se tedy ambulantní specialista choval tak, jak navenek žádají zdravotní pojišťovny a oficiální národní koncepce (mimo jiné Národní kardiovaskulární plán nebo reforma primární péče), vystavuje se riziku, že za svou péči nedostane adekvátně zaplaceno. Proto přetrvává tendence ambulantních specialistů nechávat si v kartotéce i jednodušší případy.
„Když si budeme vybírat těžší pacienty, nebudou budgety, jak jsou nastavené, stačit,“ podotkl v diskusi kardiolog Jiří Veselý, člen rady SAS.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha je na čase s tím něco udělat. „Ministerstvo zdravotnictví to bude definovat jako jedno z prioritních témat pro dohodovací řízení na rok 2028. Doufejme, že se najde motivační řešení. Dává smysl takto péči rozdělit mezi praktické lékaře a ambulantní specialisty a je jasné, že na tom nesmějí ambulantní specialisté tratit,“ řekl na sjezdu ministr Vojtěch.
Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj uvedl, že téma úhrad náročnějších pacientů u ambulantních specialistů bylo součástí i letošních jednání dohodovacího řízení o úhradách péče. Téma se také snaží řešit takzvané paralelní dohodovací řízení, tedy jednání organizovaná ministerstvem zdravotnictví, která mají pilotně testovat navrhované nové dohodovací řízení. „Intenzivně to řešíme a hledáme smysluplný mechanismus. Je to cesta, kterou nezbytně musíme jít,“ řekl Jankůj.
Zdravotní ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Ladislav Hadravský uvedl, že ZPMV měla záměr zvýhodnit péči o komplikovaného pojištěnce a také ohodnotit to, když se pacient vrátí k praktickému lékaři. „Problém je v datech identifikovat komplikovaného pacienta. Potřebovali bychom pro každou odbornost definici, jaké služby nebo jaké léky jsou typické pro komplikovaného pojištěnce. Nově máme také přístup k laboratorním hodnotám,“ uvedl Hadravský.
Zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny Renáta Knorová navrhla vybrat dvě tři odbornosti ambulantních specialistů a na nich pilotně vyzkoušet stratifikaci pacientů podle náročnosti péče. „Pojďme na nich definovat, co je pacient komplikovaný, nekomplikovaný a stabilizovaný, jestli se dá zjistit z našich dat. Musí to být informace, kterou jsme schopni dohledat,“ řekla Knorová.
Podle předsedy SAS Jojka ale pojišťovny neřeší tuto změnu dost rychle. „Problém je, že si rok a půl povídáme o tom, že máme méně komplikované pacienty nechat praktikům, a mezitím plyne běžný život. Přibylo praktiků, kteří jsou mladí a agilní a lehké pacienty nám ani neposílají. Složení pacientů už se nám mění. A někteří z nás mají problém vyjít s úhradami, když se starají o těžší pacienty. Snažím se řešit případ internisty, který získal bonifikace VZP za to, že se správně stará o pacienty, a všechny je dal za překročení PURO,“ upozornil Jojko. Přitom jednoduché řešení by bylo plošně navýšit ambulantním specialistům jejich PURO. „PURO vychází na dvě návštěvy do roka, ale komplikované pacienty bychom si měli zvát čtyřikrát do roka. To by vyžadovalo zdvojnásobit, v některých odbornostech zečtyřnásobit PURO,“ navrhl. Pak by lékaři mohli ošetřit méně lehkých pacientů a věnovat se těm, kteří je nejvíce potřebují. Zástupci zdravotních pojišťoven se ale obávají nárazového nárůstu nákladů bez jistoty zlepšení péče, pokud by se šlo touto cestou.
Spíše než hledání signálních dat pro stratifikaci pacientů z hlediska náročnosti péče v jednotlivých oborech by už jen kvůli rychlosti Jojko preferoval využít univerzální kritéria komplikovanosti, která fungují v praxi v jiných evropských zemích. Pro lékaře je také důležité, aby systém nevyžadoval komplikovanější vykazování než dnes.
Vojtěch připomněl, že podporuje sofistikovanější dohody mezi poskytovateli a pojišťovnami. „Filosofie, se kterou jdeme do změn dohodovacího řízení, je důraz na to, jaké jsou výstupy a co za úhradu dostává pacient. Jsme v 21. století, pojďme se zabývat hodnotou péče, ta má být ze strany zdravotních pojišťoven ohodnocena. To se týká i debaty, jaký pacient má být u praktických lékařů, jaký u specialistů, a specialista za to má být adekvátně ohodnocen,“ prohlásil ministr.
Vojtěch: Musíme radikálně restrukturalizovat lůžkové kapacity
Jojko v diskusi s ministrem nadnesl také obavu, jestli bude zdravotní pojištění příští rok ekonomicky stabilní, když nakonec nedojde k mimořádnému navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard, jak bylo avizováno při dohodovacím řízení o úhradách na příští rok, ale jen o 13 miliard. „Počítáme s vyšším výběrem pojistného. Většinou je vývoj lepší než predikce, i letos se počítalo s deficitem 19 miliard korun a nakonec bude bilance lepší. Věřím, že systém bude po mnoha letech hospodařit vyrovnaně a že se nestane, že by se v polovině roku 2027 začaly zpožďovat platby a byl problém s úhradami,“ ujistil Vojtěch.
Zároveň připomněl, že v dalším období bude potřeba hledat vnitřní rezervy a rok 2028 bude muset být více restriktivní. „Restrukturalizace lůžkové sítě bude muset proběhnout. V některých oblastech bude radikální,“ řekl Vojtěch s tím, že do konce roku bude ministerstvo zdravotnictví prezentovat restrukturalizační plány mimo jiné pro porodnice. „Směřovat pacienty více do primární péče, elektronizace, eŽádanky, centralizace vysoce specializované péče, to všechno jsou kroky, které směřují k vyšší efektivitě,“ uvádí.
SAS: Kroky ministerstva posilují roli státu
Sjezd SAS se vymezil proti některým aktuálním krokům ministerstva a některým částem návrhu reformy zdravotního pojištění, které podle něj směřují k posílení role státu ve zdravotnictví. Vnímá tak například návrh na zavedení finančních bonusů pro pojištěnce, kteří se zúčastní preventivní prohlídky a screeningů. Tyto bonusy totiž mají povinně vyplácet zdravotní pojišťovny ze svých základních fondů, minimální výše má být stanovena zákonem, stejně jako podmínky vyplacení. Podle SAS to zbytečně zatíží systém veřejného zdravotního pojištění.
Sdružení se nelíbí ani posílení role Kanceláře zdravotního pojištění, která má podle návrhu novely zákona převzít některé činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny, a to správu centrálního registru pojištěnců a vedení zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění, přes který probíhá přerozdělování vybraného pojistného mezi zdravotními pojišťovnami podle věkové a zdravotní struktury jejich pojištěnců. Kromě toho má nově mít možnost provádět pro pojišťovny společné revize. Podle SAS se tak Kancelář zdravotního pojištění posiluje na úroveň ředitelství všech zdravotních pojišťoven, oslabuje se tak samostatnost jednotlivých pojišťoven.
Kancelář zdravotního pojištění má podle Vojtěchova návrhu nadále řídit její rada, jejíž členy jmenují jednotlivé zdravotní pojišťovny. Rada schvaluje vnitřní předpisy kanceláře i rozpočet a jmenuje ředitele. Stejně jako dnes se jednání rady mají účastnit zástupci ministerstva zdravotnictví bez hlasovacího práva. Dříve nebyla ale činnost rady v zákonech upravena a byla jen spolkem.
Kromě toho vidí SAS posílení státu v tom, že ministerstvo zdravotnictví bude organizačně zajišťovat jednání dohodovacího řízení, která se dosud stěhovala z roku na rok mezi jednotlivými institucemi, jež se řízení účastní. Vnímá to jako narušení autonomie dohodovacího řízení.
Vojtěch odmítl, že by záměrem novely zákona č. 48/1997 Sb. bylo posilovat roli státu a zavést Národní zdravotní službu. „V připomínkách České lékařské komory a odborů se objevuje názor, že chceme zdravotnictví privatizovat. Jsem překvapen, že říkáte, že ho chceme zestátňovat. Možná to znamená, že je ten návrh v pořádku,“ uvedl na začátek s nadsázkou Vojtěch. Hned doplnil, že se návrh bude ještě upravovat, že se jedná o první návrh na začátku legislativního procesu.
„Musím zásadně odmítnout, že by vznikal nový velký úřad. Kancelář zdravotního pojištění tu je roky a je dluhem zákonodárců, že zatím fungovala jako spolek a její stabilita nebyla garantována v zákoně. Bez ní bychom neuměli řídit centralizaci onkochirurgické péče. Nemá žádné pravomoci vůči zdravotním pojišťovnám, její role zůstává analytická a administrativní,“ zdůraznil Vojtěch. „Má převzít některé činnosti, které dělá Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jsem přesvědčen, že VZP nemá mít jiné podmínky a postavení než ostatní zdravotní pojišťovny.“
Ministr vyjádřil pochopení, že společná revizní činnost zdravotních pojišťoven může budit kontroverze. Záměrem podle jeho slov bylo postupovat v součinnosti nad společnými daty tam, kde to dává smysl. Třeba když se na datech ukáže nějaká odchylka od normálu nebo se objeví kauza s podezřením na poskytování neindikované péče. Nicméně připustil, že se návrh o společné revizní činnosti může ještě „precizovat“.
„Určitě není cílem směřovat k Národní zdravotní službě, k zestátnění, návrh je opačný. Oslabujeme roli ministerstva zdravotnictví v tom, že by svévolně nastavovalo úhrady na základě nejasných parametrů, jak se dělo,“ ujistil Vojtěch. Role ministerstva zdravotnictví je v navrženém systému procesní a u stolu dohodovacího řízení sedí bez rozhodovací pravomoci, zdůraznil. „Cílový stav je, aby měly zdravotní pojišťovny větší pravomoc v systému a aby se transparentně rozhodovalo podle dat,“ prohlásil ministr. „Když bude text odpovídat tomu co říkáte, budeme spokojeni,“ reagoval Jojko.
Mají o seznamu výkonů hlasovat profesoři z odborné společnosti místo ambulantních lékařů?
Sdružení ambulantních specialistů také žádá ministra, aby přehodnotil změnu jednacího řádu pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů, kterou ministr podepsal v říjnu. Skupina se zabývá zaváděním a ohodnocováním nových výkonů do sazebníku, podle kterého je hrazena péče převážně ambulancím. Sdružení ambulantních specialistů v tomto poradním orgánu ztratilo hlasovací právo. To mají nově pouze členové za ministerstvo zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, Svaz zdravotních pojišťoven, Ústav zdravotnických informací a statistiky a Českou lékařskou společnost JEP.
To podle SAS nedává smysl a hlasovací právo by naopak měli mít oni jako sdružení ambulantních poskytovatelů. Odborná společnost, ve které nejsou ekonomické a provozní záležitosti ambulancí prioritním tématem, by se mohla účastnit bez hlasovacího práva. Některé odbornosti ani nemají v ČLS JEP zastoupení, doplnil Jojko. Ne všechny odborné společnosti jsou totiž součást ČLS JEP. „Necháváte hlasovací právo těm, kteří ambulantní praxi neznají, a ti, kteří ji znají, se musejí spolehnout, že si někdo všimne jejich připomínek v zápise z jednání. Mělo by to být opačně. V devadesátých letech, když se sazebník tvořil, měli hlavní slovo lidi, kteří tomu nerozuměli, jen proto, že si někdo myslel, že když jsou profesoři, tak tomu rozumějí nejlíp. Jsou obory, kde se důsledky toho nepodařilo napravit do dneška,“ podotkl Jojko.
Vojtěch připustil, že se o složení a hlasovacích právech v pracovní skupině pro sazebník výkonů ještě může diskutovat. Význam hlasovacího práva ale podle něj SAS přeceňuje. „Stále u stolu jste a můžete říct připomínky, váš hlas bude znít. Činnost pracovní skupiny upravujeme a bude pracovat s hodnocením ekonomických dopadů. Nutnou součástí všech nových výkonů bude HTA analýza, bude to opřeno o data. Nebavíme se o návratu do devadesátých let, ale o modernizaci a rozhodování založeném na datech,“ uvedl Vojtěch. Záměrem snížení počtu členů s hlasovacím právem podle jeho slov bylo koncentrovat odpovědnost, která byla dosud rozmělněná.