Rychlejší a delší chůze snižuje riziko infarktů, srdečního selhání a CMP u hypertoniků

Více kroků, a to i pod doporučeným denním cílem 10 000 kroků, a rychlejší chůze významně snižuje riziko závažných problémů se srdcem a cévami u lidí s vysokým krevním tlakem. Každých 1 000 kroků denně navíc, až do výše 10 000, bylo spojeno se 17procentním snížením celkového rizika. Kroky navíc denně byly spojeny s 22procentním snížením srdečního selhání, 9procentním snížením rizika infarktu a 24procentním snížením rizika cévní mozkové příhody. Jakákoli fyzická aktivita je prospěšná a čím rychleji chodíte, tím lépe.

Analýza více než 36 000 lidí s vysokým krevním tlakem ukázala, že více kroků, a to i pod doporučenou denní cílovou hodnotou 10 000 kroků, a rychlejší chůze jsou spojeny s významným snížením rizika závažných problémů se srdcem a cévami.

Studie zveřejněná 5. 8. 2025 v European Journal of Preventive Cardiology zjistila, že ve srovnání s denním počtem 2 300 kroků bylo každých dalších 1 000 kroků spojeno se 17procentním snížením rizika vzniku závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE), a to až do 10 000 kroků. Další kroky nad 10 000 byly spojeny s nižším rizikem cévní mozkové příhody (CMP).

Přibližně 1,28 miliardy lidí na celém světě žije s vysokým krevním tlakem, což je vystavuje zvýšenému riziku srdečních onemocnění (49% nárůst), CMP (62% nárůst) a srdečního selhání (77–89% nárůst). Doposud nebylo jasné, o kolik musejí lidé s vysokým krevním tlakem zvýšit svou fyzickou aktivitu, aby se u nich snížilo riziko závažných kardiovaskulárních příhod.

„Tato studie je jednou z prvních, která prokazuje vztah mezi dávkou a odpovědí – mezi denním počtem kroků a závažnými problémy se srdcem a cévami. Stručně řečeno, zjistili jsme, že pokud žijete s vysokým krevním tlakem, čím více chodíte s větší intenzitou, tím nižší je vaše riziko budoucích závažných kardiovaskulárních příhod,“ uvedl prof. Emmanuel Stamatakis, ředitel výzkumného centra Mackenzie Wearables Research Hub na Univerzitě v Sydney v Austrálii, který na studii dohlížel. Tato zjištění podporují sdělení, že jakékoli množství fyzické aktivity je prospěšné, a to i pod široce doporučeným denním cílem 10 000 kroků.

Studie analyzovala data získaná od 32 192 lidí, kteří se zapojili do dílčí studie britské Biobanky. Byl jim diagnostikován vysoký krevní tlak a souhlasili s nošením akcelerometru na zápěstí po dobu sedmi po sobě jdoucích dnů, aby se změřila vzdálenost a rychlost jejich chůze. Data z akcelerometrů byla shromažďována v letech 2013 až 2015. Průměrný věk byl 64 let a účastníci byli sledováni téměř osm let, což vědcům poskytlo data za 283 001 osoboroků. Během této doby došlo k 1 935 případům srdečních problémů nebo CMP.

Kromě 17procentního snížení celkového rizika na každých dalších 1 000 kroků denně vědci zjistili 22procentní snížení rizika srdečního selhání, 9procentní snížení rizika infarktu a 24procentní snížení rizika CMP. To znamená, že každé zvýšení počtu kroků o 1 000 denně bylo spojeno s:

• průměrným snížením absolutního rizika MACE o 31,5 události na 10 000 osoboroků,
• průměrným snížením absolutního rizika srdečního selhání o 7,2 události na 10 000 osoboroků,
• průměrným snížením absolutního rizika infarktu myokardu o 9,9 události na 10 000 osoboroků,
• průměrným snížením absolutního rizika CMP o 10,4 události na 10 000 osoboroků.

Průměrná (střední) intenzita 30 minut nejrychlejší chůze denně byla 80 kroků za minutu, což bylo spojeno s 30procentním snížením rizika MACE. U lidí, jejichž 30 minut nejrychlejší chůze nebo běhu bylo více než 130 kroků za minutu, nebyly zjištěny žádné důkazy o poškození zdraví.

Výzkumníci zjistili podobné výsledky, když se podívali na 37 350 lidí bez vysokého krevního tlaku. Každých 1 000 kroků navíc v denním počtu kroků vedlo k průměrnému snížení rizika MACE, srdečního selhání, infarktu myokardu a CMP o 20,2 procenta, 23,2 procenta, 17,9 procenta a 24,6 procenta.

„Naše zjištění nabízejí pacientům dostupné a měřitelné cíle pro zdraví srdce, a to i pod 10 000 kroků denně. Lékaři by měli propagovat fyzickou aktivitu jako standardní péči, zejména u pacientů s vysokým krevním tlakem. Naše výsledky mohou být podkladem pro nová, individuálně přizpůsobená doporučení veřejného zdraví pro tyto pacienty. Budoucí doporučení týkající se chůze u lidí s vysokým krevním tlakem by mohla zvážit podporu vyšší intenzity kroků,“ uvádí prof. Stamatakis.

Mezi silné stránky studie patří velký počet pacientů, použití akcelerometrů k poskytnutí podrobných informací o počtu kroků a rychlosti a využití údajů z národních záznamů v Anglii, Walesu a Skotsku o úmrtích a příčinách úmrtí.

Mezi omezení patří skutečnost, že fyzická aktivita byla měřena pouze v době, kdy se lidé do studie poprvé zapojili, a nezahrnovala žádné následné změny v chování. Vědci dále poukazují na to, že jejich zjištění mohou ukázat pouze souvislost mezi delší a rychlejší chůzí a lepšími zdravotními výsledky, nikoli to, že tyto lepší výsledky způsobuje. Provedli však rozsáhlé analýzy, aby minimalizovali riziko tzv. „obrácené kauzality“ (v tomto případě by zdravotní problémy mohly způsobovat jak snížení fyzické aktivity, tak zvýšení výskytu srdečních onemocnění).