Screening zraku u malých dětí se rychle rozšiřuje

Národní program screeningu závažných očních vad u dětí ve věku 0–3 roky vstoupil do rutinní praxe a postupně se rozšiřuje mezi praktické lékaře pro děti a dorost. Vyšetření pomocí jednoduchého bezkontaktního přístroje je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a jeho výsledky se nově zaznamenávají prostřednictvím signálních výkonů. Program má jasně definovaný metodický rámec a propojuje všechny stupně péče – od praktických lékařů přes ortoptisty až po oftalmology. Data z Národního registru hrazených zdravotních služeb ukazují, že počet zapojených ordinací rychle roste a zvyšuje se i podíl vyšetřených dětí. Screening probíhá především v prvním roce života, kdy má včasná intervence největší efekt. Problematice se věnoval na 19. kongresu primární péče vedoucí Národního screeningového centra PhDr. Karel Hejduk.

Screening zraku u dětí v nejranějším věku se v roce 2024 stal součástí oficiálního systému národních screeningových programů. Zaměřuje se na včasné odhalení závažných očních vad v období, kdy je vývoj zraku nejdynamičtější a možnost efektivní korekce nejvyšší – tedy v prvních třech letech života. „Právě první tři roky života dítěte jsou nejkritičtějším obdobím pro vývoj vidění a možnost účinné korekce,“ zdůraznil PhDr. Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra (NSC), ve svém vystoupení na 19. kongresu primární péče.

Součástí programu je metodika, na jejíž tvorbě se podílela řada odborných společností včetně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie či Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Dokument byl zveřejněn v oficiálním věstníku Ministerstva zdravotnictví letos v březnu. „Metodika se připravovala již koncem loňského roku, dolaďovali jsme ji na začátku roku letošního a nyní je k dispozici včetně všech navazujících materiálů,“ uvedl Hejduk.

Národní screeningové centrum zpřístupnilo veškeré metodické dokumenty i edukační materiály online. Praktickým lékařům i rodičům jsou k dispozici informační letáky, přehledné algoritmy a doporučené postupy. Webová stránka programu slouží jako centrální rozcestník s cílem podpořit rychlé a hladké zavádění screeningu do praxe.

Tři úrovně péče – od praktika až po oftalmologa

Základem programu je jednoduché bezkontaktní vyšetření pomocí přístroje typu vision screener, které se provádí přímo v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. „Základním článkem systému je praktický lékař pro děti a dorost, který buď sám disponuje přístrojem typu vision screener, nebo ví o kolegovi ve své dojezdové vzdálenosti, který tímto přístrojem disponuje,“ vysvětlil Karel Hejduk.

Pokud přístroj v dané oblasti není dostupný, lze podle metodiky provést vyšetření již na první úrovni u ortoptisty nebo zrakového terapeuta. V případě pozitivního záchytu následuje druhá úroveň péče – pacient by měl být odeslán právě na ortoptické či zrakové pracoviště, a pokud ani to není dostupné, je možné dítě referovat přímo k oftalmologovi, který by jej dle Hejduka měl převzít bez odkladu do péče. Třetí úrovní je pak definitivní diagnostika a léčba, která probíhá vždy v ambulanci oftalmologa. Cílem je podle něj zajistit, aby byl pacient sledován napříč systémem a žádný se neztratil v přechodech mezi jednotlivými stupni péče.

Vyšetření se provádí standardně dvakrát – poprvé v rozmezí 6. až 12. měsíce věku, podruhé přibližně v 18 měsících. U dětí s pozitivní rodinnou anamnézou se doporučuje provedení až čtyř vyšetření. Podle odborné garance programu je největší šance na efektivní intervenci právě do tří let věku. „Od čtvrtého roku už to není screening, ale záchyt kritických očních vad, které se včas nepodařilo identifikovat,“ připomněl Hejduk s odkazem na doporučený postup pro vyšetření zraku z pera MUDr. Anny Zobanové, místopředsedkyně České společnosti dětské oftalmologie a strabologie.

Kódy, signály a trajektorie: bez dat to nejde

Součástí programu má být podle Hejduka také pravidelná evaluace a monitoring. Jedním z klíčových předpokladů úspěšného screeningu je podle NSC důsledné vykazování příslušných výkonů (podrobněji viz K věci). „Abychom mohli systém zlepšovat, musíme ho mít podrobně popsán,“ uvedl v této souvislosti Karel Hejduk.

Na úrovni praktických lékařů pro děti a dorost se screening vykazuje pod výkonem 02036 – vyšetření očí přístrojem typu vision screener. Nově jsou k dispozici také dva signální výkony: 02040 v případě pozitivního výsledku a 02041 při výsledku negativním. Vyšetření se vykazuje spolu s MKN kódem Z01.0, který označuje screeningové vyšetření zraku.

V dalších úrovních péče – tedy u ortoptistů, zrakových terapeutů a oftalmologů – se vykazují specializované výkony, ale signální kódy zůstávají společné pro všechny etáže péče. Díky tomu lze zpětně vysledovat celou trajektorii pacienta od prvního screeningu až po případné odborné vyšetření, léčbu či zákrok.

„Každá specializace vykazuje svůj odborný výkon, ale zároveň i signál. To znamená, že můžeme popsat trajektorii pacienta od iniciálního screeningu až po postup v rámci dalších etáží,“ vysvětlil Hejduk. Podle něj bude možné z dat vyhodnocovat nejen samotné výsledky vyšetření, ale i časové souvislosti – například to, zda se pacienti systémem pohybují bez zbytečných prodlev, nebo se někde „ztrácejí“. V datech bude dohledatelná i finální diagnóza a konkrétní výkony provedené v návazné péči.

Zapojení PLDD roste, screening se daří provádět včas

Do screeningu VZOV se v roce 2024 podle předběžných dat z Národního registru hrazených zdravotních služeb (k 30. 9. 2024) zapojilo celkem 347 pediatrických pracovišť, což představuje téměř každou pátou ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost v ČR. Největší podíl zapojených ordinací hlásí Středočeský kraj a Praha, na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s pouhými čtyřmi zapojenými ordinacemi. Jak však upozorňuje Národní screeningové centrum (NSC), přístroj vision screener není nutný na každém pracovišti – zařízení může sloužit více ordinacím v dané oblasti.

Screening byl ke konci září 2024 vykázán u více než 24 000 dětí, přičemž podíl pokrytí cílové populace se za celý rok se odhaduje v rozmezí 26,6 až 35,5 procenta. I když nejsou data za celý rok zatím kompletní, trend je podle NSC jednoznačně vzestupný. Největší část vyšetření proběhla podle dat v souladu s metodikou v prvním roce života dítěte. Právě tato věková skupina tvořila v roce 2024 téměř 60 procent všech screeningů (14 371 dětí).

„Aktuálně přístrojem typu vision screener disponuje přibližně pětina praktických lékařů pro děti a dorost, kteří tak vyšetří zhruba třetinu dětské populace. To považujeme za velmi dobrý výsledek, který se bude dále zlepšovat,“ míní Hejduk. Zároveň doplnil, že naprostá většina vyšetření probíhá v doporučeném časovém rozmezí, v 6.–12. měsíci věku. Menší část vyšetření se uskutečňuje později, což ale podle vedoucího NSC může souviset s postupným náběhem programu.

Program včasného záchytu závažných očních vad u dětí byl zaveden jako národní screeningový program, je plně hrazen ze zdravotního pojištění. Jak zdůrazňuje Karel Hejduk, program byl také podpořen širokým odborným konsensem. Systémově se nyní podle Hejduka řeší, jak podpořit motivaci oftalmologů. „Chceme, aby výkony u oftalmologů podléhaly specifickému režimu mimo standardní regulační opatření, což by mohlo zvýšit jejich motivaci k přebírání těchto pacientů,“ vysvětlil.

Cílem programu je dle NSC co nejvyšší pokrytí cílové skupiny, ideálně směrem ke 100 procentům. „Věřím, že díky odbornému vedení a zapojení praktiků i specialistů se budeme moci přiblížit plnému pokrytí cílové dětské populace, a nabídnout tak rodičům i dětem včasné a účinné odhalení závažných zrakových vad,“ uzavřel Karel Hejduk.

Další zpravodajství z 19. kongresu primární péče 2025 čtěte v medisekci Kongres primární péče.