Šéf Sanofi v ČR Vivek Basantani: Prioritou jsou inovace a dostupnost péče

„Musíme napravit nesoulad mezi úhradou za léčbu a její reálnou dostupností pro pacienty,“ říká Vivek Basantani, Country Lead for Czechia and Head of Pharma společnosti Sanofi. Manažer se zkušenostmi z globálních trhů přišel loni do Prahy z britského Readingu s jasným cílem: rozvíjet strategická partnerství v českém zdravotnictví a odstraňovat bariéry v přístupu k inovativní terapii, zejména v oblastech imunologie, vzácných onemocnění či dermatologie. Kromě českého trhu Basantani řídí aktivity společnosti i v rámci regionu střední a jižní Evropy.

• Mohl byste se prosím na úvod krátce představit a říct, co vás po dvou dekádách ve farmaceutickém průmyslu stále motivuje?

I když se ve farmaceutickém průmyslu pohybuji dvacet let, mohu o sobě s klidným svědomím říct, že mám stále vášeň pro „honbu za zázraky vědy“, jež pomáhají zlepšovat lidské životy. Velmi si také vážím dlouhodobého dopadu, který mají farmaceutické inovace na udržitelnost zdravotních systémů. Jako lídr věřím v otevřenou a transparentní komunikaci a v týmovou spolupráci, to je podle mne základem dlouhodobého úspěchu.

Když zrovna nepracuji, trávím čas s rodinou objevováním krás Prahy a cestováním po České republice. Mám rád sport a nedávno jsem byl poprvé na hokeji v O2 areně. Atmosféra byla skvělá a nadchla mě rychlost i technická úroveň hry.

• S jakými cíli a prioritami jste přišel do čela Sanofi?

Mým hlavním posláním je posílit pozici Sanofi jako důvěryhodného partnera českého zdravotního systému, který mimochodem považuji za velmi kvalitní. Chci navázat na skvělou práci svých předchůdců a posunout naše působení na trhu o krok dál – ať už prostřednictvím inovací, digitálních řešení, nebo našich aktivit v oblasti udržitelnosti. A samozřejmě, v samotném jádru všeho, co děláme, zůstává naše klíčové poslání: „Tvořit zázraky vědy, které zlepšují životy lidí.“

• Co vás motivovalo tuto roli přijmout?

Sanofi je biofarmaceutická společnost řízená výzkumem a vývojem, poháněná umělou inteligencí, která se zavazuje zlepšovat lidem život a dosahovat přesvědčivého růstu. Když jsem dostal příležitost vést českou pobočku, vnímal jsem ji jako jedinečnou profesní výzvu i osobní závazek. Český trh je dynamický a vyspělý a já opravdu věřím, že Sanofi na něm může hrát ještě výraznější roli, a chci se na této cestě aktivně podílet. Věřím, že mohu osobně přispět k dalšímu rozvoji společnosti a zároveň se profesně i lidsky posouvat společně s celým týmem. Z osobního pohledu pro mě byla silným lákadlem i samotná Praha. Je to mimořádně krásné město a těším se, až budu mít příležitost poznat její bohatou kulturu a historii ještě do větší hloubky.

• Jaké byly vaše první dojmy z českých kolegů a kultury místní pobočky?

Hned od začátku na mě udělala dojem profesionalita kolegů, silný týmový duch a také lidský přístup, který byl patrný ze všech našich dosavadních setkání, toho si opravdu vážím. Zároveň je zde zřejmá společná ambice vytvářet hodnotu, která přesahuje rámec každodenní operativy, což považuji za velmi inspirativní.

• Jaké zkušenosti přinášíte z britského trhu a z oboru obecně?

Ve Velké Británii jsem strávil patnáct let prací v různých oblastech medicíny – mimo jiné v onkologii, revmatologii, dermatologii či neurologii. Během této doby jsem měl příležitost uvést na trh mnoho inovativních léčiv a největší satisfakcí pro mě vždy bylo, když jsem viděl, že se díky nim zlepšují výsledky léčby u pacientů.

Moje dosavadní zkušenost zahrnuje vedení transformačních projektů, podporu mezioborové spolupráce a zavádění inovací v úzké spolupráci se zdravotnickými partnery. Každá země má samozřejmě své specifické podmínky, ale postupem času jsem si uvědomil, že společným cílem zůstává zlepšovat kvalitu života pacientů. V České republice se chci zaměřit na důkladné porozumění místním potřebám, podporu otevřeného dialogu s odbornou komunitou a na to, abychom společně přispívali ke zlepšování zdravotního systému i výsledků léčby u pacientů.

• Jaké jsou vaše klíčové priority pro tento rok?

Sanofi v České republice dále posiluje svou pozici jak v oblasti léčiv, tak i vakcín. Jedním z našich nejvýznamnějších počinů je nedávné uvedení přípravku Beyfortus¹ na trh. Nejde o klasickou vakcínu, jedná se o monoklonální protilátku, která pomáhá předcházet těžkým průběhům RSV zejména u nejzranitelnější skupiny novorozenců a kojenců. RSV je respirační onemocnění, které zdraví dospělí obvykle překonají bez větších komplikací, u malých dětí však může vést k závažným stavům, včetně hospitalizace na jednotce intenzivní péče a nutnosti umělé plicní ventilace.

Mezi naše dlouhodobé strategické priority nadále patří dermatologie, respirační oblast a další autoimunitní onemocnění stejně jako vzácná onemocnění, kde má Sanofi silnou tradici. Jsme si vědomi, že včasná a správná diagnóza je pro zachování kvality života pacientů se vzácnými onemocněními naprosto klíčová. Proto se již více než 40 let věnujeme výzkumu a vývoji inovativních léčebných postupů pro tyto pacienty. Jsme hrdi na pokrok, kterého jsme v této oblasti dosáhli. Naším cílem je zajistit, aby se pacientům dostalo správné diagnózy co nejdříve a mohli zahájit odpovídající léčbu bez zbytečných odkladů. Jakékoli zkrácení cesty k určení diagnózy může zásadně změnit život pacienta i celé jeho rodiny.

Naše zaměření vychází z globální strategie společnosti, v níž je klíčovou výzkumnou oblastí imunologie s cílem obnovovat rovnováhu imunitního systému prostřednictvím biologické léčby, bispecifických protilátek a technologií nanobody.

• Které současné perspektivní výzkumné projekty společnosti Sanofi mohou mít dopad na český trh?

Sanofi má v současnosti ve svém portfoliu klinického vývoje přibližně 86 klinických programů, z toho 24 programů ve fázi III a sedm programů již v registračním procesu. Tento vývojový program je robustní a dále se rozvíjí také díky klíčovým akvizicím a strategickým partnerstvím. Zaměřujeme se na udržení vedoucí pozice v imunologii, na rozšíření našeho působení v onkologii a neurologii a na budování širokého portfolia vakcín. V průběhu loňského roku jsme se v Clinical Study Unit (Klinická hodnocení) starali celkem o 72 studií, včetně dohledu nad těmi, které byly plně outsourcovány z globálu.

• Jak hodnotíte spolupráci Sanofi s lokálními výzkumnými institucemi? Vidíte zde prostor pro další rozvoj?

Sanofi podporuje iniciativy, jako je program „Cesta léku“ (Path of a Drug) na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, který studentům přibližuje celý proces vývoje léčiva, od laboratorního výzkumu až po výrobu, včetně návštěv pracovišť Sanofi. Pomáháme tak propojovat akademické prostředí s průmyslem, a to nejen prostřednictvím přednášek, ale i konkrétní klinickou spoluprací.

Zároveň zaujímáme významnou roli v časných a středních fázích klinických studií ve střední Evropě. Úzce spolupracujeme s univerzitami a podílíme se na rozvoji výzkumné infrastruktury i prostřednictvím odborníků typu Medical Science Liaisons, kteří propojují výzkum, klinické studie a odbornou komunitu formou vzdělávání a vědecké podpory. Komunikaci se SÚKL a se studijními centry a také logistiku zajišťuje naše Kontaktní centrum klinických studií v Praze 6.

• Využívá Sanofi při vývoji léků umělou inteligenci?

Sanofi se postupně proměňuje v biofarmaceutickou společnost poháněnou umělou inteligencí a spolupracuje s partnery, jako jsou OpenAI a Owkin, na zavádění nejmodernějších technologií. Umělou inteligenci využíváme k urychlení vývoje léčiv, optimalizaci klinických studií i výroby a k budování chytrého dodavatelského řetězce.

Jedním z příkladů je náš projekt „digital twinning“, v jehož rámci vytváříme virtuální profily pacientů. Tato „digitální dvojčata“ nám umožňují efektivněji testovat bezpečnost a účinnost léčiv ještě před vstupem do klinických fází. Modely integrují data o biologii onemocnění, mechanismech účinku a známých účincích léčiv do jednoho výpočetního modelu. Sanofi rovněž vyvinulo CodonBERT, proprietární AI model vytrénovaný na 10 milionech mRNA sekvencí, díky němuž se zkrátila fáze návrhu mRNA vakcín přibližně o 50 procent.

• Vidíte potenciál využití umělé inteligence v prevenci a časném záchytu autoimunitních onemocnění?

Rozhodně ano. Včasná diagnostika autoimunitních onemocnění je často obtížná, a to kvůli jejich komplexní povaze a nespecifickým příznakům. Umělá inteligence zde může sehrát klíčovou roli tím, že dokáže rozpoznávat vzorce v laboratorních výsledcích, genetických datech nebo klinických projevech, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí.

Velký potenciál vidíme také v personalizované prevenci. Algoritmy umělé inteligence mohou pomoci identifikovat osoby s vysokým rizikem ještě před tím, než se objeví první symptomy. Propojením AI s daty z reálné praxe můžeme lékařům usnadnit rozhodování a zkrátit cestu k diagnóze i k efektivní léčbě. Pro Sanofi to představuje oblast s vysokou prioritou a věříme, že spojení vědy, digitálních nástrojů a kvalitních dat může zásadně proměnit budoucnost péče o pacienty s autoimunitními onemocněními.

• Jak hodnotíte spolupráci Sanofi s českými zdravotnickými organizacemi a odbornými či pacientskými asociacemi?

Tuto spolupráci vnímáme jako zásadní. Naším cílem není být pouze dodavatelem inovativních léčiv, ale také proaktivním partnerem, který naslouchá potřebám zdravotnických profesionálů i pacientů. Spolupracujeme s odbornými společnostmi zejména v oblasti vzdělávání, podpory klinických studií a zvyšování povědomí o závažných onemocněních. Pravidelně jsme v kontaktu také s pacientskými organizacemi, abychom lépe porozuměli výzvám, kterým pacienti čelí v každodenním životě. Tato zpětná vazba je pro nás velmi cenná a pomáhá nám směrovat priority ve výzkumu a vývoji.

• Co by podle vás mohlo zlepšit dialog mezi farmaceutickými společnostmi a národními regulačními orgány?

Klíčová je otevřená a pravidelná komunikace. Pokud chceme, aby se inovativní terapie dostaly ke všem pacientům, kteří z nich mohou mít prospěch, je potřeba, aby farmaceutické společnosti, regulační orgány a plátci péče sdíleli společný cíl: zlepšovat zdravotnictví v České republice. K vyšší efektivitě a udržitelnosti celého systému může současně přispět transparentnost rozhodovacích kritérií a sdílení dat mezi jednotlivými sektory.

Za klíčové považuji napravit rozpor mezi tím, kdy je léčba hrazena, a její skutečnou dostupností v každodenní praxi. V České republice je u řady terapií úhrada formálně zajištěna, přesto může být reálný a včasný přístup pacientů k některým specializovaným léčbám v praxi omezený – v některých oblastech je tento nesoulad patrnější. Důvodů může být více, a právě proto je otevřená a transparentní spolupráce mezi farmaceutickými společnostmi, regulačními orgány a plátci péče důležitá. Může přispět k tomu, aby se inovativní terapie dostávaly k pacientům včas a tam, kde jsou skutečně potřebné.