Sestry mají získat širší kompetence. Změna zasáhne celý systém

Rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků se stává jedním z klíčových témat zdravotnické politiky. Podle hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové nepůjde jen o legislativní úpravu, ale o širší proměnu, která zasáhne vzdělávání, organizaci péče i odpovědnost jednotlivých profesí. Mluví se o zavedení sester s pokročilou praxí. V primární péči by se mohly více uplatnit v managementu chronicky nemocných, v dlouhodobé a následné péči, například v optimalizaci péče a prevenci komplikací.

Rozšíření kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků se v posledních měsících dostává mezi hlavní témata zdravotnické politiky. Ministerstvo zdravotnictví připravuje změny, které mají reagovat na dlouhodobé strukturální problémy systému – zejména stárnutí populace, očekávané odchody části zdravotníků do důchodu a rostoucí tlak na kapacity zdravotnických zařízení.

Debata se tak posouvá od obecné shody na potřebě změny ke konkrétním otázkám: jak nové kompetence nastavit a za jakých podmínek je bezpečně vykonávat. Podle hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové nepůjde pouze o legislativní úpravu, ale o širší proměnu, která se musí promítnout do organizace péče i systému vzdělávání.

„Nejde o jednu změnu v zákoně nebo ve vyhlášce. Je to komplexní změna, která musí být dobře připravena,“ uvedla na konferenci Kompetence moderní doby – navyšování kompetencí nelékařů racionálním pohledem, která se nedávno uskutečnila na 3. LF UK. Diskuse se přitom vede i v kontextu zahraničních modelů, kde jsou kompetence nelékařských profesí dlouhodobě širší a více integrovány do poskytování péče.

Demografie i kapacity tlačí systém k úpravám

Připravované změny podle hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové vycházejí z vývoje, který už dnes zásadně ovlivňuje dostupnost péče. „Nejde jen o stárnutí populace, ale také o stárnutí zdravotnických pracovníků,“ uvedla. Na demografický vývoj reaguje i vládou schválený program navýšení kapacit vysokoškolského vzdělávání v nelékařských oborech – dlouhodobý dvanáctiletý program, který má spolu s dalšími opatřeními, včetně rozšiřování kompetencí nelékařů, pomoci řešit prohlubující se nedostatek zdravotníků.

Závažnost tématu podtrhují i data o proměně struktury pacientů směrem k vyššímu podílu chronicky nemocných. To s sebou přináší nejen vyšší nároky na kapacity ošetřovatelského personálu, ale i na jeho kompetence. „V některých oblastech se zhoršuje dostupnost péče a domníváme se, že cestou k systémovým změnám je mimo jiné umožnění rozšířených kompetencí vzdělaným a připraveným zdravotnickým pracovníkům. To je jedna z cest, jak napomoci lepší dostupnosti zdravotní péče,“ uvedla.

Směr změn je podle ní dlouhodobě ukotven ve strategických materiálech ministerstva a opírá se o data i podněty z praxe. „Máme odbornou radu ošetřovatelství, která vznikla z potřeby systematicky komunikovat problémy, jež se objevují při poskytování zdravotní péče,“ doplnila.

Změna zasáhne hluboko do systému

Na připravované úpravy podle Strnadové nelze nahlížet jen jako na rozšíření jednotlivých kompetencí, ale jako na zásah do celého rámce poskytování péče. „Nechceme pouze upravit zákon č. 96/2004 Sb. a vyhlášku č. 55/2011 Sb., ale mluvíme o širších změnách,“ uvedla.

Podle ní bude nutné upravit nejen legislativu, ale i další klíčové nástroje systému. „Musíme upravit sazebník výkonů, pracovat s katalogem prací a kultivovat právní prostředí, a to i ve vazbě na doporučené postupy a národní standardizované operační protokoly, aby poskytovaná péče byla bezpečná,“ uvedla.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rozšířené kompetence nelékařských profesí musejí být jasně ukotveny v právním rámci. „V zahraničních systémech je pokročilá praxe obvykle ukotvena právními předpisy,“ doplnila s tím, že inspirací jsou pro Českou republiku například Polsko nebo Slovensko. Právě jasně definované mantinely podle ní umožňují bezpečný výkon těchto kompetencí v praxi.

Diskuse se proto soustředí nejen na rozsah kompetencí, ale především na podmínky jejich výkonu. „Bavíme se o tom, jak nastavit podmínky, aby nelékařští zdravotničtí pracovníci měli prostor tyto kompetence bezpečně vykonávat,“ uvedla.

Jedním z klíčových parametrů bude vazba na vzdělávání. V řadě zemí jsou rozšířené kompetence spojeny s magisterským stupněm, český systém však bude muset zohlednit i stávající strukturu personálu. „Máme velkou skupinu sester se středoškolským vzděláním… tato skupina dnes tvoří přibližně 75 procent sester,“ upozornila Strnadová. Bude proto nutné nastavit přechodné období a jasná pravidla pro jejich zapojení.

Připravované změny se netýkají pouze klinických dovedností v úzkém smyslu. Uvažované kompetence zahrnují zejména klinické hodnocení pacienta a rozhodování o ošetřovatelské péči, ale také koordinaci péče v rámci multidisciplinárního týmu, edukaci pacientů a jejich rodin či zapojení do výzkumu a mentoringu. Prioritními oblastmi mají být primární, domácí a dlouhodobá péče.

Klíčovým tématem zůstává právní jistota zdravotnických pracovníků. „Chceme, aby zdravotničtí pracovníci měli právní jistotu,“ uvedla Strnadová s tím, že součástí změn musí být jasné vymezení kompetencí, rolí v týmu i návaznost na doporučené postupy.

Rozsah připravovaných úprav dokládá i okruh právních předpisů, které bude nutné novelizovat. Vedle zákona č. 96/2004 Sb. a vyhlášky č. 55/2011 Sb. se změna dotkne také zákona č. 48/1997 Sb., vyhlášky o oborech specializačního vzdělávání a minimálních požadavcích i katalogu prací v oblasti odměňování.

O finálním nastavení se stále diskutuje

Vedle samotného rozsahu kompetencí se nyní debata soustředí na způsob jejich ukotvení v systému. Otevřenou otázkou zůstává, zda budou nové kompetence definovány především prostřednictvím vzdělávacích programů, nebo zakotveny přímo v legislativě, například ve vyhlášce č. 55/2011 Sb. „To jsou oblasti, o kterých se ještě povede další diskuse,“ uvedla Strnadová.

Z návrhů, které zaznívají v pracovních skupinách ministerstva a odborné rady ošetřovatelství, zatím převažuje důraz na odbornou způsobilost. „To znamená, aby zdravotnický pracovník s novými kompetencemi měl specializovanou způsobilost,“ uvedla. Jednou z uvažovaných cest je modulový systém specializačního vzdělávání, v němž by jednotlivé oblasti byly ukončeny certifikáty připravujícími zdravotníky na jejich výkon.

Diskuse se vede i o konkrétních parametrech systému – formě studia, podmínkách vstupu i případném časovém omezení certifikací. „Diskutujeme také, zda by tyto certifikace byly časově omezené, jaká by byla forma studia – zda kombinovaná, nebo prezenční – a jaké budou podmínky z hlediska praxe,“ uvedla Strnadová. Součástí debaty je i otázka požadované délky praxe a profesního doporučení.

Nejasnosti přetrvávají také v nastavení míry samostatnosti a dohledu. „Vzhledem k tomu, že v současnosti nemáme sestry s pokročilou praxí, je třeba definovat, kdo tento dohled zajistí,“ upozornila. Diskuse se proto vede o tom, které činnosti budou vykonávány samostatně a které zůstanou vázány na indikaci nebo dohled.

Navrhovaný systém počítá s evidencí získaných kompetencí v registru zdravotnických pracovníků, aby byly přehledné i pro zaměstnavatele. Současně bude nutné promítnout nové kompetence do vzdělávacích programů i kvalifikačních standardů.

Konkrétní podoba kompetencí se soustředí především na oblasti s nejvyšším tlakem na dostupnost péče. V ambulantním sektoru půjde například o triáž a plánování péče, management chronicky nemocných, organizaci preventivních prohlídek nebo koordinaci péče. V dalších oblastech pak o pokročilé ošetřování chronických ran či zapojení do domácí a dlouhodobé péče. Podle Strnadové jde o krok, který může přispět k efektivnějšímu využití kvalifikace jednotlivých profesí a ke stabilizaci systému.

Debata o konkrétní podobě změn tak zůstává otevřená. Ministerstvo zdravotnictví ji vede v době, kdy systém čelí rostoucímu tlaku na změnu, ale zároveň má k dispozici i politický prostor pro její prosazení. Cílem je, aby se připravované úpravy promítly do praxe v podobě jasně nastavených pravidel, která budou pro zdravotnické pracovníky srozumitelná a umožní bezpečný výkon nových kompetencí.