Přeskočit na obsah

Sestry by se měly více zapojovat do prevence. Jsou ale přetížené

sestra, měření tlaku
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

České zdravotní sestry působící v ordinacích praktických lékařů jsou v oblasti prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatelstva poměrně aktivní. Přesto jejich zapojení do této činnosti není tak významné, jako je tomu u sester v zahraničí. To především z důvodu nedostatečné autonomie a zákonem dané odpovědnosti českých sester. Velkou překážkou jejich většího zapojení do prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatelstva na úrovni primární péče je ale také fakt, že se cítí být přetíženy. Vyšší zapojení sester by podle výzkumníků z Národního institutu SYRI mohl zajistit například přechod ke sdruženým praxím či lepší vymezení rolí jednotlivých zdravotníků a posílení postavení českých sester.

Primární péče se v poslední letech dostává do popředí zájmu politiků, lékařů i ekonomů z oblasti zdravotnictví. Je považována za páteř každého moderního zdravotního systému, a protože většina prvních kontaktů pacienta se zdravotním systémem začíná v ordinacích praktických lékařů, plní také roli jakéhosi „gatekeepera“. Nevyužitý potenciál primární péče je přitom obrovský, odborníci zmiňují, že primární péče může vyřešit 80 až 90 procent všech kontaktů pacienta se zdravotním systémem za 10 až 20 procent nákladů. Nedílnou součástí primární péče je i preventivní péče a soustavné zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatelstva, které má přispět nejen k předcházení závažným chorobám, ale také k omezení nadužívání či zneužívání zdravotní péče. Primární prevence z podstaty věci vyžaduje úzký a důvěrný kontakt zdravotníka s pacientem, ke kterému dochází nejčastěji v ordinacích praktických lékařů. Do tohoto důvěrného vztahu s pacientem vstupují vedle lékařů často i zdravotní sestry. Výzkumný tým Národního institutu SYRI se proto zajímal, jak se do prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti zapojují české sestry v primární péči, zda jsou v této oblasti aktivní a jaké faktory míru jejich zapojení nejvíce ovlivňují.  Průzkumu se zúčastnilo 204 zdravotních sester primární péče, nejčastěji ve věku 36 až 65 let, které působí převážně v samostatných praxích. Model sdružených praxí, které v České republice stále nejsou příliš běžné, uvedlo méně než 10 procent respondentů, z nichž polovina pracuje ve Středočeském kraji nebo Praze.  

České sestry jsou proaktivní

Pozitivním zjištěním průzkumu je, že se české sestry stavějí k prevenci spíše proaktivně. Jako hlavní pole své působnosti přitom vnímají nejčastěji oblast vakcinace (89,2 %), screening (68,1 %), ale také zvyšování zdravotní gramotnosti a EKG (obojí 24,5 %). Zejména starší a zkušenější sestry v primární péči se dle výsledků průzkumu snaží aktivně motivovat pacienty k účasti na preventivních prohlídkách, na které pacienty zvou ve většině případů osobně (72,5 %). Část respondentů však uvedla, že pacienty na preventivní prohlídky nezvou (27, 9 %). Pokud jde o pacienty, nevětší zájem o prevenci mají dle respondentů lidé ve věku 40 až 60 let, mizivý zájem naopak mladí pacienti mezi 20 a 30 lety, nebo naopak starší ve věku nad 70 let. Náplň i četnost preventivních prohlídek je podle dotázaných sester povětšinou dobrá. Nicméně mezi možnostmi rozšíření obsahu preventivních prohlídek zazníval od sester nejčastěji podrobnější rozbor krve, plicní vyšetření a sonografické či kardiologické vyšetření.

V oblasti zvyšování zdravotní gramotnosti se pak sestry ve většině případů snaží diskutovat s pacienty o životním stylu a stravě. Dominantní formou edukace ze strany sester je tedy osobní rozhovor s pacientem, ale sestry využívají i tištěné edukační materiály, a to ve větší míře ve sdružených praxích. Kontrole compliance a adherence pacientů se ovšem věnuje jen 60,3 procenta dotázaných sester, a to spíše těch s celkovou praxí ve zdravotnictví přesahující 30 let a těch, na které lékař delegoval některé úkony preventivní péče.

Sestry o více odpovědnosti příliš nestojí

Ačkoli se drtivá většina dotázaných sester snaží v oblasti preventivní péče kontinuálně vzdělávat, a rozšiřovat tak své odborné kompetence, o více povinností a odpovědnosti příliš nestojí. „Na základě našich výsledků se zdá, že české sestry jsou spokojeny s úrovní svých povinností a nižší autonomií a nepožadují jejich rozšíření. Přibližně 92,6 procenta respondentů, zejména ve věkových kategoriích nad 51 let a s více než 20 lety praxe, vnímá své povinnosti v oblasti preventivní péče a zdravotní gramotnosti jako dostatečné,“ uvádějí autoři výzkumu s tím, že nespokojenost s kompetencemi, resp. povinnostmi v oblasti prevence vnímají jako nedostatečné pouze sestry pracující ve skupinových praxích.  Podle přednosty Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK doc. Bohumila Seiferta, který byl jedním z dotázaných expertů v rámci tohoto průzkumu, je však rezervovanost sester k vyšší autonomii pochopitelná. „Vzhledem k tomu, že se sestry v České republice cítí přetíženy, mě nepřekvapuje, že nevolají po rozšíření svých povinností. Situace by byla jiná, kdyby v ordinacích pracovalo více administrativních pracovníků, například recepčních, telefonistek apod.,“ míní Bohumil Seifert.  Tento model je však možný spíše v rámci sdružených praxí, kterých v České republice tolik není.

Průzkum navíc ukázal, že pacienti  jsou v současnosti více přístupní spíše sestrám v samostatných ordinacích, kde jsou v úzkém kontaktu s jedinou osobou. „Čeští pacienti jsou často u svého praktického lékaře registrováni řadu let, vztah s ním i se sestrou a důvěra k nim se buduje průběžně. Snadno chápu, že dávají přednost ordinaci, v níž praktický lékař a zdravotní sestra zůstávají stejní,“ chápe postoj pacientů hlavní sestra České republiky Alice Strnadová, podle níž je však především potřeba, aby sestry měly ve svých kompetencích jasno. „Sestry často nevědí, jak jsou nastaveny jejich povinnosti nejen v oblasti preventivní péče. Navíc je třeba nastavit povinnosti tak, aby odrážely potřeby reálné pracovní praxe. Ministerstvo zdravotnictví na tom průběžně pracuje,“ ujistila Alice Strnadová. Neznalost vlastních povinností v oblasti preventivní péče může být problémem i podle sestry a někdejší ministryně zdravotnictví Dany Juráskové, ne však pouze vlastní vinou. „Sestry nevyžadují žádné širší kompetence, pokud je s nimi spojena odpovědnost. Navíc sestry ve skutečnosti neznají své povinnosti v oblasti preventivní péče; tyto povinnosti jsou stanoveny spíše obecně. Další otázkou však je, kam umožní sestrám vstoupit jiné zdravotnické profese. To souvisí i s osobností praktického lékaře, zda je ochoten některé úkoly, jako je například edukace, delegovat na sestru,“ myslí si Jurásková.

Míra odpovědnosti českých sester v preventivní péči je pak podle expertů oproti zahraničí spíše nižší. Ochota lékařů přesunout nebo sdílet úkoly v rámci preventivní péče se sestrami je pak podle Alice Strnadové spíše modelem praxe a věkem sestry než úhradami od zdravotních pojišťoven. Na druhou stranu odpovědi respondentů také ukázaly, že výše nebo typ úhrady mohou hrát určitou roli v případě zapojení sester do zvyšování zdravotní gramotnosti. Další z dotázaných expertů pak přičítá nízkou míru odpovědnosti sester možnému přetrvávajícímu paternalismu v českém zdravotním systému, který prý představuje jednu z dalších kritických překážek efektivního zapojení našich sester do prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatelstva.

Přetížení sester a nízký zájem pacientů

Přestože sestry samy sebe vnímají jako aktivní v oblasti preventivní péče, vzdělávají se a mají zájem o komunikaci se svými pacienty, jejich nižší ochotu k rozšíření své vlastní odpovědnosti identifikovali výzkumníci jako jednu z možných překážek vyššího zapojení sester do prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti. „Je bohužel pravda, že většina sester po rozšíření svých povinností nevolá. Proto je nezbytné o tom více mluvit,“ potvrzuje další z dotázaných expertů, prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Další kritickou překážku vyššího zapojení sester do prevence a zvyšování zdravotní gramotnosti pak dle výzkumníků představuje nezájem pacientů o preventivní péči (41,2 %). Také se však ukázalo, že potenciál sester v preventivní péči může značně omezovat i samotná organizace práce, resp. přepracovanost a vysoká administrativní zátěž sester. „České sestry se cítí přepracovány a pod časovým tlakem. Podle našich respondentů je časový tlak jednou z hlavních překážek, aby se ve své práci více věnovaly preventivní péči,“ vysvětlují autoři průzkumu s tím, že tento tlak cítí bezmála třetina všech dotázaných (32,4 %).

Tři doporučení závěrem

Jak tedy změnit status quo? Autoři práce popsali tři hlavní oblasti, na které by se měli v budoucnu politici zaměřit. První z nich představuje důraz na zavádění sdružených praxí, což je podle výzkumníků již nyní jedním z hlavních cílů reformy primární péče. Dle návrhu by mělo mezi lety 2023–2030 vznikat 500 nových skupinových praxí ročně. „To se zatím nepodařilo. Důvodů může být více, například historický a kulturní kontext, metodika, nedostatek finančních a lidských zdrojů nebo nízká motivace,“ míní autoři a připomínají, že nedostatek zdravotnického personálu je celosvětový trend. Nicméně tyto sdružené praxe by dle expertů mohly otevřít prostor pro rozšíření odpovědnosti nelékařského zdravotnického personálu. Tato oblast se přímo týká dalšího z politických doporučení vyplývajících z průzkumu. Tedy vhodného vymezení rolí jednotlivých zdravotnických pracovníků a vyšší míra přerozdělování, resp. delegace úkolů, které by ve svém důsledku vedly k nárůstu odpovědnosti sester. „Je to v souladu s hlavními cíli Koncepce ošetřovatelství v ČR. Vzhledem k nízké úrovni odpovědnosti sester i praktických lékařů v zemi mohou mít poskytovatelé primární péče v blízké budoucnosti problémy s uspokojením rostoucích požadavků stárnoucí a chronicky nemocné populace,“ upozorňují autoři a připomínají hrozbu ve formě demografického vývoje ve smyslu rostoucího podílu pacientů, kteří budou vyžadovat péči praktických lékařů. Vyšší zapojení sester do prevence, sledování pacientů a léčby komorbidit by praktickým lékařům mohlo uvolnit ruce. Poslední doporučení výzkumníků reflektuje zjištění týkající se vyšší otevřenosti pacientů k sestrám působícím v samostatných ordinacích. Politici by se prý měli zaměřit na vzorce poskytování preventivní péče a způsob řízení sdružených praxí s cílem zachování dobré kvality péče. Současně pak výzkumníci doporučují přípravu kampaně, která by pacientům osvětlila přidanou hodnotu sdružených praxí.  

Kompletní výsledky prezentovaného výzkumu jsou dostupné ZDE.

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…