Dvojnásobek rezidenčních míst. Ministerstvo zdravotnictví dostane přidáno i na investice

Navýšení počtu dotovaných rezidenčních míst specializačního vzdělávání lékařů a zároveň růst výše dotace. Ministerstvo zdravotnictví dostane příští rok vyšší rozpočet.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) šel na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu ministerstva zdravotnictví se třemi prioritami. Žádal o navýšení prostředků na investice do přímo řízených nemocnic, na elektronizaci zdravotnictví a na podporu specializačního vzdělávání. Odcházel spokojen ve všech těchto bodech. „Mělo by dojít k pokrytí strategických investic i dalších investic menšího rázu do přístrojového vybavení a podobně. Také jsme se shodli na potřebě zafinancování elektronizace zdravotnictví, kde končí projekty z Národního plánu obnovy a potřebujeme zajistit návazné financování. Na tom jsme se na jednání shodli, že je prioritní. Za velký úspěch a investici do budoucna považuji podporu specializačního vzdělávání mladých lékařů přes rezidenční místa pro klíčové obory, které nám chybějí a kde potřebujeme zajistit obnovu,“ informoval po schůzce Vojtěch.

Peníze na strategické investice

Co se týká investic, čeká resort v roce 2027 několik velkých projektů dotovaných z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví jako strategické investice. Mezi nimi aktuálně zahájená stavba urgentního příjmu Thomayerovy nemocnice nebo plánovaná stavba porodnice ve Fakultní nemocnici Brno, která by měla být zahájena v roce 2027. Do rozpočtu se dostanou podle slov Adama Vojtěcha jen ty projekty, u kterých je reálné, že se skutečně v roce 2027 zahájí. Ministr Vojtěch uvedl, že se na jednání na Ministerstvu financí o investicích mluvilo obšírně. Mezi projekty, se kterými bude rozpočet počítat, jmenoval investice ve fakultních nemocnicích v Olomouci a v Hradci Králové, výstavbu moravskoslezského onkologického centra ve Fakultní nemocnici Ostrava, modernizaci dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech a novou dětskou psychiatrickou nemocnici v Lounech.

Ministerstvo také ze svého rozpočtu financuje dotační program podpory rozvoje a obnovy materiálně technické základny fakultních nemocnic, určený na rekonstrukce, na přístrojové vybavení a nově také na moderní software a kybernetickou bezpečnost. Ten počítá se 4,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na šest let.

Dvojnásobek rezidenčních míst pro praktiky

Podpora rezidenčních míst pro specializační vzdělávání nedostatkových specializací lékařů je zaměřena zejména na praktické lékaře. Letos na ni jde z rozpočtu ministerstva zdravotnictví 600 milionů korun. Praktičtí lékaři volají po navýšení počtu rezidenčních míst i výše dotace už několik let. 

„Počet absolventů lékařských fakult se navyšuje a my je potřebujeme dostat do oborů, kde nám chybějí, jako je všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, psychiatrie a dětská psychiatrie. To jsou čtyři klíčové obory, kde bychom chtěli posílit financování specializačního vzdělávání, aby tyto profese byly pro mladé lékaře atraktivnější,“ uvedl Vojtěch s tím, že to považuje za důležité. „Shodli jsme se, že navýšíme počet uspokojených žádostí o rezidenční místo. Sledujeme velký převis žádostí. V tomto roce jsme u praktických lékařů obdrželi zhruba 300 žádostí o rezidenční místo, to znamená 300 mladých lékařů, kteří mohli nastoupit, ale v rozpočtu jsme měli jen na 140 míst, to znamená polovinu. V rámci příštího roku budeme chtít uspokojit všechny žádosti praktických lékařů, které přijdou, očekáváme také zhruba 300 žádostí. Plus další profese,“ popsal dohodu Vojtěch. „Stejně tak chceme navýšit dotaci na rezidenční místo z 55 000 korun na 70 000 korun. Musíme jít s inflací, aby mladí lékaři, kteří jsou z rezidenčních míst placeni, dostali větší příjem,“ dodal.

Na specializační vzdělávání by navíc mohly přispívat i zdravotní pojišťovny z letos zavedených fondů obecně prospěšných činností. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivana Duškova pojišťovny jednají o tom, jak tyto dotace na specializační vzdělávání spolu koordinovat, a projekt by mohl být spuštěn letos během podzimu.

400 milionů na elektronizaci

Centrální projekty elektronizace zdravotnictví jako eŽádanky, EZKarta nebo výměnné sítě byly do letošního roku financovány z evropských fondů. Pokud má vývoj a údržba systémů pokračovat, bude muset Ministerstvo zdravotnictví najít prostředky na další fungování Národního centra elektronického zdravotnictví, které chce mít zhruba 25 úvazků. „Je to zhruba 400 milionů korun, které by v příštím roce měly na elektronizaci zdravotnictví jít, stejně tak zajištění personálního vybavení Národního centra elektronického zdravotnictví, které má celou elektronizaci na starosti,“ řekl Vojtěch. Bez rozpočtu pro Národní centrum elektronického zdravotnictví by nebylo možné zavést povinné elektronické žádanky ani povinné sdílení zdravotnické dokumentace, uvedl Vojtěch.

Na Ministerstvo zdravotnictví přešla od července také agenda protidrogové politiky, zároveň na ni do rozpočtu ministerstva byl přesunut rozpočet ve výši 415 milionů na rok. I tady žádalo Ministerstvo zdravotnictví další nárůst. Kromě toho mluví Vojtěch také o nutnosti přidat finance pro orgány ochrany veřejného zdraví jako krajské hygienické služby.

Jednání ministra zdravotnictví a ministryně financí o rozpočtu se účastnil i premiér Andrej Babiš (ANO), který deklaruje, že zdravotnictví je hlavní prioritou pro rozpočet na rok 2027. 

Celý rozpočet Ministerstva zdravotnictví je letos necelých 13 miliard korun. Navýšení příští rok má být v řádu jedné až dvou miliard korun, více to ministr Vojtěch bezprostředně po jednání na ministerstvu financí neupřesnil. Mnohem významnější položku pro státní rozpočet tak představují platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, které za letošní rok tvoří zhruba 160 miliard korun. Ministr Vojtěch už dříve s ministryní financí a premiérem Andrejem Babišem (ANO) dojednal a vláda schválila navýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2027 o 21 miliard meziročně místo plánovaných 3,2 miliardy korun.