Vzniká plán, komu hradit antiobezitika. Pomohou plošná data o BMI

Pracovní skupina má probrat mimo jiné i možnosti zavedení úhrady moderních antiobezitik. ÚZIS chystá automatický plošný sběr dat o BMI populace, který ukáže, kam přesně je potřeba zacílit preventivní programy.

Při ministerstvu zdravotnictví vzniká pracovní skupina pro léčbu obezity. Uvedl to na tiskové konferenci Igor Karen, náměstek ministra zdravotnictví. Jedním z cílů této skupiny je zvážit úhradu moderních antiobezitik pro některou skupinu pacientů s obezitou. „Určitě budeme snažit cíleně vydiskutovat určitou kohortu lidí, kde bychom začali zkoušet hradit tyto přípravky z veřejného zdravotního pojištění,“ řekl náměstek Karen. Ve vznikající pracovní skupině budou podle jeho slov kromě zástupců ministerstva zdravotnictví určitě odborníci na léčbu obezity, zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, zdravotních pojišťoven, hygieny a také ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva pro sport, prevenci a zdraví. „Budeme diskutovat, komu se to bude hradit, a musíme na to najít prostředky. Tyto věci budeme řešit opravdu cíleně, na základě validních dat,“ dodal.

Plošná úhrada inkretinových analog v plném rozsahu schválené indikace, tedy pro všechny s BMI od 30 nebo od 27 s komplikacemi, se v tuto chvíli vzhledem k nákladům neočekává. S tím, aby se stanovila úhrada pro vybrané podskupiny, souhlasí i obezitologové.

Česká republika patří se Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem a Maltou do pětice nejhorších států v Evropské unii z hlediska podílu lidí s obezitou nebo nadváhou. Dohromady tvoří 58,4 procenta dospělé populace. Roste počet dětí s nadváhou a obezitou.

„Nehrazení z veřejného zdravotního pojištění je v české populaci překážka a znamená omezení počtu pacientů, kteří se k léčbě dostanou,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Cena inkretinových analog pro samoplátce se pohybuje od 3 500 do 10 000 korun za měsíc, uvedl prof. Martin Haluzík, předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP. V současnosti je užívá odhadem 80 000 pacientů.

Podle Karena mají mít v pracovní skupině zastoupení všechny instituce, kterých se problematika týká, ale zároveň nesmí být tato pracovní skupina příliš rozsáhlá, aby byla produktivní. Výsledné podklady bude předávat vedení ministerstva zdravotnictví. Kromě případného zavedení úhrady ze zdravotního pojištění je podle Karena namístě zapojení moderních antiobezitik do preventivních programů zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů.

Obezitologové navrhují například zavést úhradu pro obézní adolescenty, u kterých by návrat k normální váze měl mít zásadní dopad.

V Evropě zatím hradí moderní antiobezitika z veřejných fondů za určitých podmínek ve Švýcarsku a ve Velké Británii. V Británii tomu předcházelo jednání mezi plátcem a dodavateli a výrazné snížení ceny. „Ve chvíli, kdy lék vstupuje do systému veřejného zdravotního pojištění, prakticky ve všech případech dochází k jednání mezi zdravotními pojišťovnami a farmaceutickými společnostmi. Hledají cestu, aby byl přípravek co možná nejdostupnější co největšímu počtu pacientů a aby byla zajištěna stabilita systému veřejného zdravotního pojištění. Existují různé modely, které právě rozloží riziko mezi farmaceutickou firmu a zdravotní pojištění. Tak to probíhá standardně ve všech oblastech,“ uvedl Kolář.

Nová data umožní vytvářet BMI mapy podle obcí i podle škol

O stavu české populace z hlediska tělesné hmotnosti máme aktuálně informace z populačních šetření a průzkumů. V horizontu několika měsíců bychom ale měli získat mnohem čerstvější a zároveň podrobnější data přímo z informačních systémů praktických lékařů. Na Státním ústavu pro kontrolu léčiv se totiž ve spolupráci s praktickými lékaři a výrobci ambulantních informačních systémů intenzivně připravuje plně elektronizovaný sběr dat o BMI, ale i dalších zdravotních prediktorů, z preventivních prohlídek.

„Podle aktuální legislativy můžeme v rámci sdíleného zdravotního záznamu sbírat data o prevenci a screeningu. Určitě nikomu z lékařů nechceme přidělávat práci. Lékaři mají tyto údaje ve svých informačních systémech a nyní jde jen o cestu, jak se dostanou na ÚZIS, kde se budou moci zpracovávat,“ řekl Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra při Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR.

Nedávno proběhl pilotní převod dat o výšce a hmotnosti pacientů dvou spolupracujících praktických lékařů pro děti a dorost. Na tomto souboru 500 dětí od 5 do 18 let se ukázalo, že nadváhu a obezitu vykazuje zhruba 25 procent z nich. Pokud budou taková data k dispozici z celé republiky, umožní to zlepšit zdravotní politiku. Probíhají jednání s ministerstvem školství. Po napojení jejich dat by bylo možné zpracovat i mapu škol podle BMI a cíleně pracovat s dobrou praxí škol, jejichž žáci si drží zdravější hmotnost, a zároveň prosazovat zlepšení ve školách, jejichž žáci ve větší míře trpí nadváhou a obezitou.

„Měli bychom mít tyto údaje pro celou populaci, to nám umožní s daty dále pracovat, a to v aktuálním režimu. Můžeme opravdu cíleně zaměřovat konkrétní programy prevence, protože budeme mít data provázaná na konkrétní lokality, na konkrétní lékaře, a jakmile dojde k napojení dat s ministerstvem školství, můžeme zpracovat mapu škol a cíleně směřovat podporu,“ uvedl Hejduk.

Školy hrají silnou roli v utváření životního stylu žáků, školní jídelny poskytují minimálně třetinu denního energetického a nutričního příjmu dítěte. Česká školní inspekce například vydala v roce 2023 metodický pokyn pro podporu pohybových aktivit žáků Aktivní škola. Metodika se věnuje vhodné podpoře pohybu jak při výuce, tak o přestávkách, ale i podpoře aktivní dopravy do školy, sportovním akcím, pohybovým aktivitám v zájmovém vzdělávání a v neposlední řadě také zvyšování kvality výuky tělesné výchovy. Míra akceptace tohoto pokynu v praxi je ale na různých školách různá.

Chybějí odborníci

Mezi komplikace spojené s obezitou patří kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění, psychická onemocnění, diabetes 2. typu, bolesti zad, artróza, neplodnost a další. Pokles hmotnosti vede k jejich prevenci, zlepšení, nebo i vymizení. Přibližně jeden ze dvou lidí s obezitou se snaží zhubnout, o odbornou pomoc ale podle prof. Haluzíka požádají jen dvě procenta obézních. Běžnou léčbu obezity pomocí léků a opatření životního stylu poskytují obvykle praktičtí lékaři. Polovinu všech předepsaných inkretinových analog v Česku předepisují praktici, zaznělo na tiskové konferenci. Pokud ale potřebuje pacient léčbu obezity na vyšším pracovišti, naráží často na jejich nedostupnost. Podle Haluzíka je nutné zvýšit počet lékařů, kteří se věnují obezitologii. Pomohla by motivace lékařů a zavedení nových hrazených výkonů. Také je podle Haluzíka nutné zlepšit přístup pacientů k nutričním terapeutům, psychologům, fyzioterapeutům a dalším odborníkům.

Podle průzkumu agentury NMS, který zadala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, více než polovina populace vnímá obezitu jako chronické onemocnění a dvě třetiny lidí považuje za nutné řešit ji odborně s lékařem. Téměř třetina dotázaných však neví, kdo by jim s obezitou pomohl, a pomoc lékaře nevyhledá.

Podle profesora Haluzíka se přístup veřejnosti i lékařů k obezitě jako nemoci zlepšuje, ale ještě tu stále jsou rezervy.

Evropská léková agentura registrovala na léčbu obezity sedm přípravků se šesti unikátními účinnými látkami. V klinickém testování jsou další přípravky. Studie probíhají i v Česku, a to šest klinických studií fáze III a dokonce i jedna klinická studie fáze II.