Zdravotnický výzkum je specifický, varují osobnosti před přesunem grantů na TA ČR
Zdravotnický výzkum nemá být řízen jako průmyslový, varují osobnosti zdravotnické vědy. Obavy v nich vyvolal plán na přesun zdravotnických grantů pod TA ČR.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje přesunout podporu zdravotnického výzkumu z Agentury pro zdravotnický výzkum ČR (AZV), která spadá pod ministerstvo zdravotnictví, na Technologickou agenturu ČR (TA ČR) podřízenou MPO. Informoval o tom Národní ústav pro výzkum rakoviny, který s přesunem nesouhlasí. Podle ČTK je proti i ministerstvo zdravotnictví.
Návrh má být součást dokumentu Defragmentace systému podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice, který poslalo ministerstvo průmyslu do meziresortního připomínkového řízení. Technologická agentura by převzala udílení grantů na zdravotnický výzkum podle návrhu od roku 2028.
Agentura pro zdravotnický výzkum rozděluje ročně zhruba dvě miliardy korun na granty, o které se hlásí řádově 450 návrhů.
Problém vidí osobnosti zdravotnického výzkumu v tom, že nový model může zhoršit postavení projektů, jejichž hlavním cílem není komerční využití, ale zlepšení diagnostiky, léčby, prevence a zdravotní péče. To by pak ovlivnilo směřování zdravotnického výzkumu.
„Nejde o technickou změnu v administraci grantů. Navrhovaný model by znamenal, že ministerstvo zdravotnictví sice zůstane věcným garantem, ale samotné hodnocení projektů, rozhodování o podpoře, kontrola i hodnocení programu přejdou na agenturu podřízenou jinému resortu,“ uvedl doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace, poradce ministra zdravotnictví pro vědu a výzkum a lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny. „V obecné rovině s defragmentací systému podpory výzkumu souhlasím. Neměla by se však týkat zdravotnického výzkumu, u něhož kompetenční zákon z dobrých důvodů výslovně svěřuje gesci ministerstvu zdravotnictví,“ upozorňuje a dále dodává: „Změna procesu hodnocení v rámci TA ČR může přesunout peníze a priority od potřeb pacientů a českého zdravotnictví ke komerčně atraktivním technologiím.“
Změna by podle něj šla opačným směrem než trend ve vyspělé Evropě. „Účelová podpora zdravotnického výzkumu je v EU stále více organizována prostřednictvím evropských partnerství ve zdraví, v nichž je členem za Českou republiku ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím AZV. Převod pod TA ČR by tyto závazky přerušil nebo přinejmenším zkomplikoval a Českou republiku by v evropském zdravotnickém výzkumu, kde její zastoupení je již dnes slabé, dále oslabil,“ domnívá se Marián Hajdúch.
Na rozdíl od průmyslových inovací, ve zdravotnickém výzkumu přichází komerční efekt s delší časovou prodlevou a jeho přínos se měří jinými měřítky. „Výzkum v medicíně samozřejmě přináší inovace, nové technologie a má také významný ekonomický potenciál. Jeho hlavním smyslem ale musí zůstat něco jiného – získávat poznatky, které povedou k lepší prevenci, diagnostice a léčbě nemocí. V onkologii velmi dobře vidíme, jak dlouhá a složitá může být cesta od objevu v laboratoři až k reálnému přínosu pro pacienta. Systém podpory musí tuto cestu respektovat a vytvářet pro ni podmínky,“ říká prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
Agentura pro zdravotnický výzkum má zavedenou síť odborných hodnotitelů. „Zdravotnický výzkum má svá specifika. Současný systém stojí na rozsáhlé síti odborníků z jednotlivých oblastí medicíny i zahraničních hodnotitelů, která vznikala řadu let. Případná změna proto musí především garantovat zachování kvality, odbornosti a nezávislosti hodnocení,“ říká prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., předseda agentury.
