Přeskočit na obsah

Čarvaš: Inflace povede nemocnice do ztrát

iStock-1330934437
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

„Vyjít s osmi procenty nárůstu, která se zdají jako významné navýšení proti nabídkám v dohodovacím řízení, nebude vůbec snadné,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic Ing. Michal Čarvaš a dodává: „Naopak to bude problematické a myslím, že to spoustu zdravotnických zařízení povede do ztrátového hospodaření.“

  • Za loňský rok měly nemocnice vesměs dobré hospodářské výsledky. Jak je teď ovlivňuje růst cen energií?

Dobré hospodářské výsledky z loňského roku nám umožňují přežít letošní rok. Letos je prohospodaříme kvůli inflaci. Celkové náklady rostou výrazně rychlým tempem. V úhradové vyhlášce pro letošní rok byla predikována inflace kolem čtyř procent, skutečnost je kolem sedmnácti. Rostou nejen náklady na energie, ale i další ceny včetně cen potravin. Rostou také náklady na infekční odpad kvůli povinnosti spalovat jej. Díky financím z covidové doby jsme schopni letos situaci zvládnout, nicméně pro příští rok je růst nákladů vysoký.

  • Inflace byla jedním z důvodů, proč v segmentu nemocnic nedošlo v dohodovacím řízení k dohodě. Bylo to dobře?

To, že byla v dohodovacím řízení nedohoda, bylo správné řešení. V daném okamžiku jsme nevěděli, co se bude dít, a uzavírat dohodu na úrovni čtyřprocentního růstu by byla sebevražda. Argumentovali jsme tím, že naše náklady jsou mnohem vyšší, a tím argumentujeme nadále. Jako Asociace českých a moravských nemocnic sbíráme průběžně ekonomická i produkční data a na nich vidíme, co nákladové položky dělají. Mezi lety 2019 a 2021 nenastala ve skupině 51 nemocnic, kterou jsme sledovali, z hlediska nákladů na energie žádná změna. Za první pololetí roku 2021 jsme měli ve skupině nemocnic, kterou sledujeme, náklady okolo 280 milionů korun na energie, za první pololetí 2022 to vzrostlo na 450 milionů korun a predikce pro první pololetí příštího roku je 1,2 miliardy korun. A to kalkulujeme na maximální ceny, jak je stanovila vláda. Nárůst nákladů příští rok tedy bude enormní. V mnoha nemocnicích budou končit fixace, které měly, a teprve v příštím roce se zvýšené náklady na energie reálně promítnou. To, že budou náklady v průměru o 300 procent vyšší, znamená, že někde bude nárůst menší a někde i významně větší. Přepočítávali jsme to na procento růstu úhrad a vyšlo nám, že růst cen energií v průměru „požere“ 4,5 z osmi procent nárůstu v příštím roce. Pro regionální nemocnice typu Písek nebo Tábor to je řádově 35 milionů.

  • Jak říkáte, ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem osmiprocentního růstu úhrad. Jaký je pak prostor na platové požadavky a další investice?

Na další investice tam není prostor žádný. Co se týká platů, máme spočítáno, že na jedno procento zvýšení platů potřebujeme nárůst úhrad od zdravotních pojišťoven o 0,69 procenta. Pokud bychom uvažovali pět procent jako minimální možný růst mezd, vyžádá si to 3,5 procenta nárůst úhrad. Jak jsem uvedl, 4,5 procenta půjde na energie, a tím jsme právě spotřebovali celých osm procent, které máme příští rok dostat navíc podle úhradové vyhlášky, a ještě jsme nemluvili o dalších nezbytných nákladech, které také rostou. Vyjít s osmi procenty nárůstu, která se zdají jako významné navýšení proti nabídkám v dohodovacím řízení, nebude vůbec snadné. Naopak to bude problematické a myslím, že to spoustu zdravotnických zařízení povede do ztrátového hospodaření.

  • V příštím roce se mají znovu sbližovat individuální sazby úhrad podle DRG, mohl by být tento proces ještě rychlejší?

Pokud má být zajištěna stabilita systému, je otázka, jestli by to mohlo být rychlejší. Jsme rádi, že ke sbližování sazeb po dvou letech znovu dochází a že k tomu má pan ministr odvahu. Považujeme to za jeden z dobrých systémových kroků, které v úhradové vyhlášce jsou. Jsou tam také další správné věci, například v následné péči je úhrada nastavena o dvě procenta výš než v akutní péči, protože tam jsou fixní náklady na úrovni devadesáti procent a prostor pro jakékoli úspory nebo jiné manažerské snahy je problematický.

  • V úhradové vyhlášce je také naznačena pilotní podpora jednodenní péče. Může to podpořit rozvoj jednodenní péče?

Může, ale je to otázka restrukturalizace, která se neprojeví hned během příštího roku. Aby se v nemocnicích mohla jednodenní péče rozběhnout, bude to vyžadovat delší podporu ze strany zdravotních pojišťoven. Také to bude vyžadovat podporu od ministerstva zdravotnictví změnou vzdělávacího systému a akreditací pro vzdělávání. Žádný ředitel nemocnice neuzavře akutní lůžkové oddělení a nepřesune jeho náplň do formátu jednodenní chirurgie v situaci, kdy tím přestane mít možnost vzdělávat lékaře. Nemocnice, která přijde o akreditace ke vzdělávání, je na dnešním pracovním trhu v krátkém horizontu mrtvá. Vítáme, že došlo k navýšení úhrad jednodenní péče a k narovnání cen tak, že odpovídají nákladům, ale aby mohlo dojít k restrukturalizaci, nestačí to. Je to podmíněno dalšími kroky. 

Sdílejte článek

Doporučené