Češi se učí: Když lázně, tak za své
Pobyty placené pojišťovnami byly loni poprvé v menšině. VZP ušetřila za rok na výdajích za lázeňskou péči 106 milionů.
Tuzemské lázně zažily loni zlomový rok. Čísla, která teď zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ukázala, že dospělých Čechů, kteří si kratší nebo delší pobyt platí výhradně ze svého, už je víc než těch, kterým pobyt a léčbu kompletně hradí pojišťovny. Stalo se tak poprvé v novodobé historii.
Takzvaní "křížkoví" pacienti, tedy ti s pojišťovnou placenou komplexní lázeňskou péčí, byli celá desetiletí v lázních naprosto dominantními hosty. Jejich počty ale rok od roku klesaly a od loňska jsou už v menšině. Letošek zatím ukazuje, že tomu může být i nadále.
Konkrétně - počet tuzemců, kteří si lázně platili z vlastní kapsy, loni vzrostl na téměř 113 tisíc z necelých 91,9 tisíce v předchozím roce. Pojišťovny ale zaplatily loni pobyt a léčení 91,5 tisíce dospělým lidem oproti minulým 92,6 tisíce.
Například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má dominantní postavení na trhu, vydala loni za lázeňskou péči necelých 1,7 miliardy korun. To je o téměř 106 milionů méně než v předchozím roce.
Může za to častější léčba nemocí ambulantními lékaři i skutečnost, že řada lidí v posledních letech omezuje křížkové lázně kvůli případným komplikacím v zaměstnání. Pacienti "na křížek" jezdí však na dlouhodobé - většinou tří- až čtyřtýdenní - pobyty a představují pro lázeňské firmy nadále podstatný a jistý zdroj příjmů.
Nový trend přitom ukazuje, že Češi jsou ochotni stále víc investovat nejen do relaxačních třeba jen víkendových pobytů v lázních, ale postupně i do těch delších a vyloženě léčebných. Už se objevují lázně, kde samoplátci převyšují nejen počtem, ale přinášejí i větší díl tržeb.
Například Lázně Luhačovice, firma s roční tržbou 380 milionů. Ze třiceti tisíc loňských klientů byly celé dvě třetiny Čechů, kteří si léčbu platili výhradně sami. Ze zbylých deseti tisíc bylo jen 6,5 tisíce pacientů vyslaných pojišťovnami a 3,5 tisíce cizinců.
"Loni to bylo u nás poprvé, kdy tržby od samoplátců převýšily příjmy od pojišťoven," potvrzuje provozní ředitel luhačovických lázní Jiří Dědek. Lázně se podle něj stávají pro Čechy stále víc plnohodnotným způsobem trávení dovolené. "Jejich dovolené mají často vyloženě léčebný charakter," říká Dědek.
Nejde přitom jen o velké lázně, ale i ty menší. "Loni nám počet klientů vzrostl už na nějakých sedm tisíc. Dvacet procent tvoří německá klientela a o zbytek se už pacienti od pojišťoven s pacienty za vlastní peníze dělí půl na půl," připomíná ředitel západočeských lázní Konstantinovy Lázně Petr Kroupa.
Ti, kteří si pobyt platí sami a zatím jezdí na kratší doby než křížkoví pacienti, ale podle Kroupy zas výrazně víc utrácejí v lázeňských restauracích i za další služby v okolí. "Jejich pobyt tak tímto způsobem pomáhá nejen samotným lázním, ale i danému regionu," říká Kroupa.
Výrazný růst počtu tržeb od samoplátců potvrzuje i šéf Českého svazu lázní a ředitel Lázní Jáchymov Eduard Bláha. Situaci podle něj zatím pomáhá i to, že zahraniční klienti - především Němci - ani v době ekonomické krize výrazně neomezili své jízdy do českých lázní. A to i přesto, že řada lázní letos zvýšila své ceny - především ty v eurech.
Lázně si evidentně nemusejí letos stěžovat ani na větší pokles plateb od pojišťoven. "Letos jsme zatím utržili od pojišťoven o něco méně, ale máme už větší počty objednaných návrhů na léčbu. To by se tedy mělo v platbách pojišťoven projevit v druhé části roku," říká Bláha.
Pojišťovny sice čelí krizi české ekonomiky a poklesu výběru pojistného, ale mluvčí VZP Jiří Rod ujišťuje, že to neovlivní posuzování jednotlivých návrhů na úhradu lázeňské péče. Podmínky pro vyslání pacienta do lázní totiž určuje zákon a vyhláška ministerstva zdravotnictví. "Nelze hovořit o zpřísňování, protože revizní lékař by neměl dát souhlasné stanovisko v rozporu s těmito normami a ve vztahu ke zdravotnímu stavu klienta," reagoval Rod.
HN, Miroslav Petr
Zdroj: HN