Přeskočit na obsah

eHealth s nejasnými náklady

Jeden okruh připomínek, které ve vnějším připomínkovém řízení ministerstvo obdrželo, se týkal financování. Zdravotní pojišťovny se ptaly po výpočtu nákladů na své straně. Ministerstvo vnitra zase upozornilo, že nebyl vyčíslen finanční dopad na Správu základních registrů. „Jako zásadní problém vnímáme fakt, že návrh nebyl konzultován se Správou základních registrů, která by měla řadu navrhovaných opatření přímo realizovat. Navrhované změny se velkou měrou dotknou stávajících systémů základních registrů a národního bodu pro identifikaci a autentizaci, jejichž správcem je právě Správa základních registrů. Například v národním bodu pro identifikaci a autentizaci by dle věcného záměru měl být veden atribut „zdravotnický pracovník“, což si kromě úpravy zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, vyžádá i technickou změnu v systému, což představuje dosud neplánovaný a nevyčíslený finanční dopad a personální kapacity,“ píše v připomínkách ministerstvo vnitra.



Otázka peněz

Ministerstvo financí nabádá autory návrhu, aby nespoléhali na evropské dotace. Veškeré náklady v rámci státního rozpočtu si podle financí mají příslušná ministerstva najít ve svých zdrojích: „Požadujeme doplnit znění materiálu o výslovné konstatování, že navrhovaná právní úprava nepřinese žádné dodatečné požadavky na navyšování příslušných kapitol státního rozpočtu.“ Dále ministerstvo financí tvrdí, že původní odhad nákladů na výrobu čipových karet je příliš nízký. „Uvedené náklady na výrobu identitního prostředku pro zdravotnického pracovníka (čipovou kartu) nepředstavují reálné náklady na výrobu takové karty. Jen náklady na pořízení samotného kontaktního čipu, personalizaci a datifikaci kontaktního čipu, poskytnutí licence middleware a nahrání mezilehlých a eventuálně kořenových certifikátů převyšují uvedenou částku za kartu (100 Kč),“ píše ministerstvo financí. „V materiálu zcela chybí finanční ocenění nákladů souvisejících s vybudováním infrastruktury pro pořizování žádostí a vydávání karet pro zdravotnické pracovníky,“ dodává. Čipových karet se přitom má vydat 54 000 pro lékaře a dalších 300 000 pro další zdravotnické pracovníky. Držitelé je mají získat bezplatně.

Ministerstvo zdravotnictví z toho, že by na elektronizaci nesehnalo peníze, obavy nemá. „Digitalizace všech oblastí naší činnosti je fenomén, který se rostoucí měrou bude podílet na struktuře výdajů všech zapojených subjektů. Tyto výdaje nelze jednoduše oddělit od celkových výdajů ve zdravotnictví, obzvláště v době, kdy vytváříme smysluplnou cestu, jak prostřednictvím těchto výdajů získat větší užitek pro občany i zdravotníky,“ uvedla k tomu za ministerstvo zdravotnictví mluvčí Gabriela Štěpanyová. „Prostředky do digitalizace vynakládáme cíleně již nyní, například Národní centrum elektronického zdravotnictví působí jako samostatná součást Ministerstva zdravotnictví ČR od 1. ledna tohoto roku po dvouleté přípravě, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví zahájilo svou činnost v minulém roce, zahájení činnosti obou center i budování infrastruktury elektronického zdravotnictví byly významně finančně podpořeny Evropskou unií. Digitalizace zdravotnictví je kontinuální proces, nejedná se tak o projekt, který v jednom okamžiku změní fungování zdravotnictví za konkrétní finanční částku,“ uvedla Štěpanyová.



Dobrovolně. Zatím

Klíčový bod je také otázka dobrovolnosti vedení elektronické zdravotnické dokumentace. Ministerstvo zdravotnictví od počátku tvorby návrhu deklaruje, že nechce vytvářet nové povinnosti. „Legisvakanční lhůta v tomto rozsahu byla prodiskutována s lékaři na jednání Vědecké rady České lékařské komory, kterého se účastnili i zástupci praktických lékařů a s tímto zněním souhlasili. Nicméně se stále jedná o věcný záměr zákona, který se bude nadále zpřesňovat a zákon bude opět velmi detailně diskutován,“ uvedla mluvčí Štěpanyová.

V samotném návrhu, jak šel do připomínkového řízení, je ale jako doporučená varianta řešení uvedené desetileté přechodné období, po kterém bude vedení elektronické dokumentace povinné.

Otázku povinnosti zmiňuje také Unie zaměstnavatelských svazů ČR. „Je zřejmé, že dobrovolnost vedení elektronické zdravotnické dokumentace nutně jakékoli rozumné praktické použití víceméně znemožňuje. Naopak povinné vedení elektronické dokumentace, představuje mimořádně významný zásah do činnosti jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb a bez řady doprovodných opatření je obtížně proveditelné,“ píše unie.

Povinné vedení elektronické dokumentace, byť s odkladem, budí nevoli u organizací uvnitř resortu, které se návrhu věnovaly už dříve. Prezident České lékařské komory Milan Kubek kritizuje na věcném záměru právě to, že má přinést další povinnosti: „Slibovali nám, že nebudou nové povinnosti, což ale není pravda,“ uvedl. Sjezd ČLK se loni usnesl, že lékaři musejí mít právo se rozhodnout nadále pracovat mimo elektronický systém. Praktičtí lékaři navíc mají být podle návrhu zákona povinni vést a aktualizovat svým pacientům emergentní pacientský záznam.

Sdružení ambulantních specialistů ministerstvu doporučuje místo navrženého systému sdílení zdravotnických informací zavést čipové kartičky pro pacienty, na kterých by pacienti měli vše nahrané a data by zpřístupnili těm lékařům, kterým by chtěli. Výjimečný režim by měly emergentní údaje. Sdružení ambulantních specialistů ČR odmítá systém, ve kterém by poskytovatelé měli být trvale online, a to kvůli riziku úniku dat. Žádá navíc, aby bylo financování elektronických systémů odděleno od zdravotního pojištění, aby se na něj nevyčerpávaly prostředky na zdravotní služby.



Strašák jménem časová razítka

Počet nemocnic, které intenzivně používají elektronickou dokumentaci, se v poslední době rychle rozšiřuje. „Je zjevné, že přibývá nemocnic, které zvolna přecházejí na pravou elektronickou zdravotnickou dokumentaci. To je samo o sobě revoluční. Za rok to bude už hodně vidět díky portálům, které zpřístupní zdravotnickou dokumentaci občanům,“ řekl na nedávném diskusním setkání ředitelů nemocnic Martin Zeman, který je od ledna ředitelem nového Národního centra elektronického zdravotnictví zřízeného na ministerstvu zdravotnictví. Toto centrum má mimo jiné v budoucnu certifikovat zdravotnické softwary.

Zavádění elektronické dokumentace pomohly evropské dotace pro nemocnice na posílení elektronické infrastruktury. V rámci vládní koncepce Digitální Česko se počítá i do budoucna s dotacemi pro nemocnice na digitalizaci a na kybernetickou bezpečnost.

Nyní ale ředitelé nemocnic kritizují finanční náročnost samotného provozu elektronické zdravotnické dokumentace. Jako největší překážku vnímají časová razítka. Časové razítko je datový soubor, který se připojuje k dokumentu jako důkaz, kdy byl v dané podobě uložen. Vydávají ho kvalifikovaní poskytovatelé.

„Jsme připraveni spustit elektronickou zdravotnickou dokumentaci, ale papírová dokumentace stojí asi korunu denně, v elektronické podobě s časovými razítky bude vedení jednodenního dekursu stát řádově víc. To jsou miliony ročně pro jedno zdravotnické zařízení,“ upozorňuje ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček. Není sám, kdo má z nákladů obavy. „Elektronická dokumentace nás bude stát o šest milionů ročně více,“ tvrdí Jiří Kalenský, ředitel Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici.

Upozornil na to i Svaz průmyslu a dopravy ČRv připomínkách k návrhu. „Náklady na časová razítka jsou hlavní ekonomickou příčinou bránící vedení elektronické zdravotnické dokumentace,“ uvedl.

Věcný záměr po zpracování připomínek hodlá ministerstvo zdravotnictví předložit vládě do konce března. „Předpokládáme, že nabytí účinnosti zákona může být nejdříve v polovině roku 2020,“ uvedla Štěpanyová.

 

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené