Future Health Index 2024: Pomůže AI řešit kritické mezery ve zdravotní péči?

Vedoucí pracovníci ve zdravotnictví se obracejí k automatizaci pracovních postupů, virtuální péči a inovacím využívajícím umělou inteligenci (AI), aby řešili tlak způsobený nedostatkem pracovních sil, finanční zátěží a rostoucí poptávkou po zdravotních službách. Jejich cílem je překlenout tyto kritické nedostatky a poskytnout lepší péči většímu počtu pacientů. Vyplývá to z průzkumu Philips Future Health Index (FHI) 2024, největší globální studie svého druhu, které se zúčastnily zhruba 3 000 zdravotnických expertů ze 14 zemí světa.

„Stále častěji se setkáváme s dlouhými čekacími dobami a nedostatkem personálu, což lidem ztěžuje včasný přístup k péči. Jak ukazují globální výsledky FHI 2024, vedoucí představitelé v oblasti zdravotnictví se domnívají, že tyto překážky v přístupu ke kvalitní péči jsou větší a větší,“ uvedl Shez Partovi, Chief Innovation & Strategy Officer, Philips. Rostoucí tlak na dostupnost péče se přitom objevuje nejen v odlehlých a venkovských regionech, ale dokonce i v metropolitních oblastech.

„Letošní zpráva zároveň naznačuje, že inovace včetně umělé inteligence pomáhají lékařům a sestrám získat více času a pacientům zkrátit čekací doby. Vzhledem k tomu, že zdravotnické systémy již implementují nástroje AI, aby šetřily čas a omezovaly překážky v poskytování péče, je velmi důležité zapojit do tohoto procesu také zaměstnance zdravotnických zařízení, aby bylo zajištěno inkluzivní zavádění umělé inteligence se zkušenostmi pacientů a zdravotníků.“

Nedostatek personálu si vybírá vysokou daň

Téměř dvě třetiny (66 %) vedoucích pracovníků ve zdravotnictví hlásí zvýšený výskyt syndromu vyhoření, stresu a problémů s duševním zdravím u svých zaměstnanců, zhoršení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a/nebo snížení morálky a angažovanosti. Více než tři ze čtyř (77 %) se pak obávají zpoždění v poskytování péče kvůli nedostatku personálu, což způsobuje prodloužení čekacích lhůt na vyšetření (60 %), ošetření či zákroky (57 %) nebo zpožděný či omezený přístup ke screeningu, diagnostice a prevenci (54 %).

„Výsledky FHI 2024 a tři identifikované kritické nedostatky dokonale korespondují s problémy, kterým denně čelím ve své klinické praxi. Nejvíce mě znepokojuje nedostatek personálu, protože má přímý negativní dopad na péči o pacienty. Jako vedoucí pracovníci ve zdravotnictví se musíme zaměřit na širší zavádění digitálních technologií, abychom zvýšili efektivitu a snížili pracovní zátěž, nikoli však bez zapojení zdravotnického personálu, jinak nebude zajištěno přijetí těchto technologií v praxi,“ uvedla kardioložka profesorka Chiara Bucciarelli‑Ducciová, CEO of the Society for Cardiovascular Magnetic Resonance, Londýn, Velká Británie.

Automatizace může pomoci snížit zátěž zdravotníků

Většina leaderů ve zdravotnictví (92 %) souhlasí s tím, že využití technologií k automatizaci opakujících se úkonů nebo procesů je pro řešení nedostatku personálu zásadní. Téměř dvě třetiny (65 %) však tvrdí, že zdravotníci jsou k jejich používání skeptičtí. Obavy byly vyjádřeny v souvislosti se zajištěním kvality péče a potenciálem přílišného spoléhání se na automatické úkony, což by mohlo vést ke ztrátě základních dovedností a znalostí personálu. „Automatizace ovšem neznamená nahrazení dovedností lékařů – jde o to, aby je osvobodila od únavné práce, kterou by v první řadě neměli vůbec dělat,“ konstatoval Shez Partovi. Automatizace dnes snižuje především administrativní zátěž, nicméně dva z pěti (41 %) expertů ve zdravotnictví ji plánují zavést i pro prioritizaci pracovních postupů.

Překlenout nedostatek personálu může pomoci také virtuální péče, přičemž 89 % respondentů již vidí její pozitivní dopady v této oblasti. Zároveň se ukazují přínosy pro samotné zdravotníky – více než polovina zdravotnických managerů (54 %) uvádí, že virtuální péče umožňuje flexibilnější pracovní dobu a vytváří nové kariérní možnosti pro zdravotnické pracovníky. Vedoucí představitelé ve zdravotnictví rovněž vidí do budoucna větší roli ve využití dálkového monitorování pacientů a plánují v příštích třech letech jeho rozšíření do oblastí, jako jsou „telestroke care“ (40 %), mateřské a fetální zdraví (36 %) a pooperační sledování (35 %).

Roste zájem o generativní umělou inteligenci

Výsledky studie FHI 2024 dále mimo jiné ukazují, že AI pro podporu klinického rozhodování se již používá při monitorování pacientů v nemocnicích (43 %), pro plánování léčby nebo management medikace, přičemž v příštích třech letech jsou v plánu další investice. Kromě toho většina zdravotnických leaderů (85 %) v současné době investuje nebo chce investovat do technologií generativní AI.

„V éře, kdy zdravotnické systémy usilují o úsporu nákladů a efektivnější využívání omezených lidských zdrojů, se AI a generativní AI stávají mocnými spojenci. Vytěžováním rozsáhlých souborů informatických dat, jež zdravotnická zařízení generují, mohou odhalit cenné poznatky týkající se prevence nemocí a sociálních determinant zdraví a pomoci tak předcházet hospitalizacím a udržet pacienty zdravější, což snižuje zátěž lékařů i rozpočtů na zdravotní péči,“ uvedl Shez Partovi. Typická nemocnice ročně vygeneruje přibližně 50 petabajtů dat, z nichž drtivá většina není nikdy využita. Některé odhady uvádějí, že to může být až 97 %. To však neznamená, že tyto údaje neobsahují užitečné informace. Jde jen o to, že při použití běžných nástrojů trvá získání smysluplných informací příliš dlouho. Tuto výzvu pomáhá řešit právě AI.

Trénink na reálných datech, zodpovědné využívání AI

„S rostoucí silou umělé inteligence nicméně přichází také jasná výzva, abychom se zaměřili na její odpovědné a etické využívání ve zdravotnictví,“ dodal Shez Partovi. Naprostá většina vedoucích pracovníků v oblasti zdravotnické informatiky (87 %) se do určité míry obává možnosti zkreslení dat v AI aplikacích. Jako možné cesty pro zmírnění tohoto bias uvádějí potřebu dodržovat zásady etického využívání dat a nástrojů AI spolu s diverzitou zaměstnanců, různorodým a reprezentativním sběrem dat a transparentností.

Navzdory počátečním obavám z implementace AI ve zdravotnictví je zřejmé, že lékaři i managementy nemocnic si nyní uvědomují její potenciál, který jim může pomoci při výkonu jejich práce. Klíčovým aspektem však zůstává trénink AI na reálných datech a její uvážlivé zavádění.

Finanční výzvy je třeba řešit pomocí udržitelných strategií

Naprostá většina (81 %) vedoucích pracovníků taktéž konstatuje, že přímý dopad na pacienty mají problémy s financováním. Téměř tři z pěti dotazovaných (59 %) nejsou schopni investovat do nového nebo pokročilejšího zdravotnického vybavení či technologií. Zároveň 89 % z nich plánuje růstové strategie s cílem obsloužit více pacientů nebo rozšířit služby. Kromě toho se 86 % expertů ve zdravotnictví domnívá, že snížení emisí oxidu uhličitého a dopadů zdravotní péče na životní prostředí by mělo být pro zdravotnická zařízení nejvyšší prioritou. Znamená to, že veškeré strategie určené k řešení finančních výzev musejí být udržitelné.

Kompletní zprávu Future Health Index 2024 včetně metodologie průzkumu najdete na https://www.philips.com/a‑w/about/ news/future‑health‑index.html.