Ke změnám sítě nemocnic se připojily menší pojišťovny
Jednání o rámcových smlouvách v segmentu akutní lůžkové péče mají přinést větší efektivitu. Covidové příplatky pro nemocnice situaci nepomohly, tvrdí ředitelé nemocnic.
Menší zdravotní pojišťovny se připojují k jednáním o smlouvách s nemocnicemi na příští období, která vede Všeobecná zdravotní pojišťovna v souvislosti s končícím obdobím platnosti stávajících rámcových smluv. „Ohledně restrukturalizace sítě nemocnic jsme našli společnou řeč s VZP. Zapojili jsme se do toho a budeme na tom pracovat společně. Nemá žádný smysl, aby si VZP tvořila svoji síť a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jinou,“ uvedl ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil na semináři Hospodářské komory o udržitelném financování a efektivitě zdravotnictví.
Tempo růstu výdajů zdravotního pojištění je přinejmenším od roku 2018 každoročně vyšší než tempo růstu HDP, totéž se očekává i za loňský rok a letošek, ukázal na semináři spolumajitel Advance Institutu Pavel Hroboň.
Podobná data předložil ve své přednášce i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Finanční náročnost zdravotnictví setrvale roste nad rámec růstu HDP. Pokud náklady porostou tak nekontrolovaně jako dosud, stane se systém zdravotnictví neufinancovatelným,“ uvedl Dušek.
Organizace lůžkové péče byla přitom na semináři několika experty označena za jeden z významných zdrojů neefektivity v českém zdravotnictví.
„Je potřeba se zamyslet nad restrukturalizací péče. Je objektivní fakt, že produkce akutní lůžkové péče klesla o 13 procent za deset let, ale lůžkový fond na tento vývoj vůbec nereaguje,“ říká Dušek. Není to přitom plošný trend. Například hospitalizací seniorů na akutních lůžkách přibývá i v souvislosti s nedostatečnými kapacitami komunitních služeb. Naproti tomu počet hospitalizačních případů u dětí a také počet dní hospitalizace u dětí prudce klesá s vývojem medicíny. „Nabízí se otázka, jestli je extrémně hustá síť pediatrických center to, co potřebujeme,“ glosuje Dušek.
Další zvláštností českého zdravotnictví je neobvykle vysoký počet intenzivních lůžek. „V mezinárodním srovnání čníme nad jinými evropskými zeměmi jako mrakodrap. Když se mě na to ptali, říkal jsem, že když někoho v Česku léčíme, léčíme ho intenzivně,“ podotkl ředitel Dušek s tím, že probíhá projekt auditu nastavení intenzivní péče.
Kromě peněz na sebe nadbytečná lůžka v nemocnicích váží i kvalifikovaný personál, který by se mohl lépe uplatnit jinde.
Podle ředitele Kouřila nárůst úhrad pro nemocnice, o kterém bylo rozhodnuto v době covidové pandemie, v tomto segmentu zůstal i po pandemii bez toho, že by zlepšil služby. „Z pohledu pojišťovny si nejsem jistý, že jsme za to, co jsme dali za nemocniční péči navíc, dostali vyšší dostupnost nebo kvalitu. Spíš je to horší. A financování jsme posunuli směrem k neudržitelnosti,“ řekl Kouřil a dodal: „Můžeme mít jen takové zdravotnictví, na jaké máme peníze.“
Podle něj ale nelze problém zjednodušit na přehodnocení sítě okresních nemocnic a malých oddělení s nízkou obložností. „Necítím to tak, že je celý problém jen v regionálních nemocnicích. Jako zdravotní pojišťovnu s velkou částí kmene pojištěnců v Praze nás naopak trápí fakultní nemocnice. Obyvatelé Prahy, pokud potřebují čerpat lůžkovou akutní péči, ji jinde než ve fakultních nemocnicích čerpat nebudou. A péče je v nich podstatně dražší než v regionálních nemocnicích. S tím zdravotní pojišťovna nemůže nic dělat,“ upozornil Kouřil.
To podpořil i Hroboň. „Centralizace zdravotní péče byla pozitivní věc, ale spolu s centralizací měla jít ruku v ruce také decentralizace, abychom mimo jiné po akutní fázi specializované péče přesouvali pacienta blíž k jeho bydlišti,“ podotkl Hroboň. „Existuje tu významná role pro menší nemocnice, ale ne stejná, jakou plnily před třiceti lety,“ říká.
Také podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka je síť nemocnic a dalších poskytovatelů pro udržitelnost financování systému mnohem ožehavější téma než třeba hojně skloňovaný růst nákladů na drahé inovativní centrové léky. „Centrová péče je takový strašák, přitom představuje malé desítky miliard korun, to není problém českého zdravotnictví. Navíc směřuje za pacientem, nikdo ji nenadužívá. U centrové péče je obrácený trend než u zbytku zdravotnictví, vidíme větší nárůst počtu pacientů než růst nákladů. Naproti tomu se ve zdravotnictví v době covidu utratilo navíc 78 miliard korun, covid skončil a těch 78 miliard korun není nikde vidět. Produkce klesá, efektivita se nezlepšila,“ řekl Kabátek.
Po ukončení semináře Hospodářské komory na to pro MT reagoval také poradce Pavel Vepřek: „Mluvilo se tu o problému malých nemocnic. Problém jsou ale velké nemocnice. Máme nejvíc lůžek ve fakultních nemocnicích na obyvatele v rámci Evropy, a ještě je platíme výrazně víc než malé nemocnice. Zcentralizovali jsme nejen specializovanou péči, ale i tu běžnou, a poskytujeme ji tedy velmi nákladně.“
Rezervy jsou ale nejen v organizaci lůžkové péče, ale celkově v koordinaci zdravotních služeb. „Často vidíme, jaký je problém dostat pacienta k péči, vidíme i neefektivitu, když se pacient toulá systémem a praktik je pátý šestý v řadě, kam se pacient dostane,“ poznamenal na semináři předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Praktik má být průvodcem,“ dodal.
Kabátek: K malé regionální nemocnici přistupujeme stejně jako k fakultní
Pokud vznikne díky restrukturalizaci sítě nemocnic úspora, můžeme ji použít na lepší úhrady pro ty, kteří v síti zůstanou, říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
- Uvedl jste, že za podstatnou cestu k efektivitě považujete tvorbu sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Důležitější než pravidla pro jednání o cenách. Jak to myslíte?
Pokud by se nám podařilo nalézt optimální strukturu ve všech segmentech, se kterými jednáme o cenách, měli bychom mnohem volnější ruce, abychom jim nabídli významnější růst. Když se podaří změnit síť nemocnic, vznikne úspora, a tu chci použít k lepšímu honorování těch, kteří v síti zůstanou. Ostatní mohou hrát jinou roli – následná péče, rehabilitační péče, jednodenní péče, snížit provozní náklady a zůstat ekonomicky rentabilní. To je princip, který prosazuji. Ne rušit ani škrtat, ale nabízet alternativní způsob fungování.
- Zmínil jste také, že pro úspěch restrukturalizace je nutná podpora politiků a zřizovatelů. Máte ji?
Cítím větší podporu než před šesti lety, kdy jsme se o restrukturalizaci snažili poprvé. Máme korektní spolupráci s ministerstvem zdravotnictví i s některými hejtmany, bavíme se i s privátními vlastníky. Myslím, že naše nabídka je výhodná pro obě strany: Zůstaňte ekonomicky profitabilní ve prospěch klienta a ve prospěch systému. Když to zjednoduším, nemusí všude fungovat plnohodnotná chirurgie. V některé lokalitě může potřeby pacientů saturovat jednodenní chirurgie, a přitom být urgentní příjem a plnohodnotná chirurgie v dosahu jinde.
- Když říkáte, že máte korektní spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, jednáte s ním i jako se zřizovatelem nemocnic? I v síti fakultních nemocnic jsou rezervy v efektivitě.
Tím, že v naší správní radě sedí deset členů za ministerstvo zdravotnictví, jsem s nimi v kontaktu prakticky každý měsíc. V současné době jednáme také s některými řediteli velkých fakultních nemocnic a předkládáme jim úplně stejné nabídky jako regionálním nemocnicím. Často poslouchám výzvu: začněte v Praze, je tam pět nemocnic. My ale i s nimi jednáme. Přinejmenším z několika fakultních nemocnic máme pozitivní reakce a někteří ředitelé jsou ochotni s námi jednat o změnách.
- A ministerstvo zdravotnictví s tím bude souhlasit?
Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatel a bez toho, aby znalo naše záměry a cíle, by to fungovat nemohlo. Nebudeme realizovat nic, co by bylo v rozporu s názorem zřizovatelů a vlastníků nemocnic, včetně ministerstva zdravotnictví. Myslím, že hledání shody je důležité.
- Co vám reálně brání vystupovat sebevědoměji?
Celá řada politiků i někteří ředitelé pojišťoven v minulosti vystupovali sebevědomě a nikam to nevedlo. Jsem zastáncem dohod o změně. Diktát vede jen k zesílení odporu.
- Nepovede to ale k tomu, že se změny budou dělat jen u malých nemocnic, které nemají tak silnou vyjednávací pozici?
Nebudeme přistupovat jinak k nemocnici v Boskovicích a k velké fakultní nemocnici. Ke všem budeme přistupovat stejně. Budeme je upozorňovat, že když nezmění strukturu služeb tak, aby odpovídala naší objednávce, povede to u nich k ekonomickým problémům. Každý rozumný zřizovatel dříve nebo později dospěje k závěru, že je lepší využít nabídky pojišťovny a být profitabilní než být ve ztrátě.