Přeskočit na obsah

Návrh: Ministr už nebude smět ždímat rezervy z pojišťoven

iStock-1010851662
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Člen ekonomické rady vlády (NERV) a řídící partner Advance Institute Pavel Hroboň představil koncept návrhu změn dohodovacího řízení o úhradách zdravotních služeb a úhradové vyhlášky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek změny podpořil: „To se prostě stane a tečka.“

Podle Hroboně je z demografických a ekonomických dat nesporné, že náklady na zdravotní služby porostou rychleji, než jak mohou dlouhodobě růst příjmy systému zdravotního pojištění. Není šance zachovat dnešní kvalitu a dostupnost hrazených zdravotních služeb i ve 30. a 40. letech, pokud se uvnitř zdravotnictví nezvýší efektivita.

Efektivitu Hroboň rozděluje na produkční a alokační. Jeho návrh změn dohodovacího řízení má za cíl zvýšit alokační efektivitu v českém zdravotnictví.

Návrh první: Nerozdat víc, než kolik je k dispozici

Dohodovací řízení mezi zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotních pojišťoven je spolu s úhradovou vyhláškou, kterou na základě dohod vydává ministerstvo zdravotnictví, základním nástrojem přerozdělování veřejných peněz na hrazené zdravotní služby.

Návrh změn dohodovacího řízení míří jednak k racionálnějším podkladům a jednak k omezení politického rozhodování ministerstva, tedy k určitému posílení postavení dohodovacího řízení.

Klíčové je, že by napříště ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou pro určitý rok mohlo rozdělit jen tolik financí, kolik se podle predikcí očekává, že v daném roce do systému zdravotního pojištění přijde, a ne více. Například ministr Válek dosud obě svoje úhradové vyhlášky, tedy na rok 2023 i na rok 2024, podepsal jako deficitní. To sice během připomínkového řízení kritizovalo ministerstvo financí a požadovalo proto přepracování vyhlášky, ale bez výsledku.

Nově by podle Hroboňova návrhu měl být strop pro ministerské rozhodnutí přímo v zákoně. Mohlo by to být schváleno v rámci novely zákona o zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví.

Pokud by tedy zdravotní pojišťovny nashromáždily v letech vyššího růstu výběru pojistného nebo díky úsporným programům na svých účtech určité rezervy, mohly by o jejich využití rozhodovat zcela bez vlivu ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo by zkrátka mohlo úhradovou vyhláškou ovlivnit nad rámec dohodovacího řízení o úhradách pouze tolik financí, kolik jich do zdravotních pojišťoven daný rok přijde. Stanovilo by tak určitý základní růst pro jednotlivé segmenty a na zdravotních pojišťovnách už by byla podpora vlastních priorit a inovací nad rámec úhradové vyhlášky. To by byl prostor, kterým by si mohly zdravotní pojišťovny konkurovat.

Dosavadní způsob vydávání úhradové vyhlášky podle Hroboně zásadně narušuje kredibilitu procesu dohodovacího řízení. 

Návrh druhý: Mít na stole víc čísel

Pro rozumné rozhodování v dohodovacím řízení o úhradách za zdravotní služby je podle Hroboně nutné také dodat více informací. „Dnes jsou účastníkům dohodovacího řízení předány odhady nárůstu finančních prostředků a procentní růst jednotlivých segmentů v minulých letech. To jsou data, která posilují princip ‚urvi, co můžeš‘. Chybějí informace o objektivní potřebě navýšení financí, mimo jiné o inflaci specifické pro zdravotnictví a dopadu stárnutí obyvatelstva na potřebu péče,“ uvedl Hroboň. Podle jeho plánu by měla ještě letos vzniknout metodika, podle které budou ministerstva zdravotnictví a financí připravovat pro účely dohodovacího řízení zprávu o objektivní potřebě financí. Taková zpráva může například přinést informaci, že v oblasti totálních endoprotéz klesly ceny materiálů, a úhrady na to mohou reagovat.

Ještě před začátkem dohodovacího řízení by měli mít jeho účastníci k dispozici také informaci o prioritách politiky ministerstva zdravotnictví. Hroboň také navrhuje, aby kromě dohody na příští rok byl projednáván i záměr na další tři roky. Nová pravidla pro dohodovací řízení by mohla platit už pro jednání na rok 2026, pro ně by také měla být k dispozici první zpráva o nárůstu finančních potřeb zdravotnictví. Ještě letos má Hroboň vydat publikaci o potřebě zvýšení efektivity zdravotnictví, včetně konkrétních návrhů.

Válek: Politická rozhodnutí je třeba eliminovat

Podle něj zatím konkrétní návrhy na zvýšení efektivity ministerstvo zdravotnictví nepředkládá. „Je nepochybné, že na zdravotnictví budeme muset v budoucnu platit více. Nárůst příjmů z veřejných zdrojů ale nemůže pokrýt celý očekávaný růst nákladů. Jediným řešením, jak zachovat dostupnost a kvalitu péče, je zvyšování efektivity celého systému. Jasné kroky s dostatečně velkým dopadem směřující k vyšší efektivitě ale zatím v českém zdravotnictví postrádáme,“ vysvětluje Pavel Hroboň.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek deklaroval silnou politickou podporu návrhu změn dohodovacího řízení a naději, že se změna zákona o zdravotním pojištění prosadí. „Co říkal Pavel Hroboň, že by se mělo stát s dohodovacím řízením, to se prostě stane a tečka. Když do toho zasahuje stát, vždy se objeví ten aspekt, jestli takové rozhodnutí zvýší počet voličů.  To je katastrofální. To je potřeba eliminovat,“ uvedl Válek. Novelu zákona o zdravotním pojištění, ke které mají tyto změny patřit, hodlá předložit do letošních letních prázdnin do Sněmovny.

Hroboň svůj návrh změn dohodovacího řízení a úhradové vyhlášky představil veřejnosti na akci Hospodářské komory a od jejích členů cítí silnou podporu, ať jde o zástupce ze zdravotních pojišťoven, poskytovatelů, nebo dodavatelů.

„Z pohledu zaměstnavatelů je nepřijatelné jakékoli další navyšování nepřímého zdanění práce v podobě navyšování odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Očekáváme ale od vlády, že se zaměří na dosahování vyšší efektivity a účelné vynakládání finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění, rozvoj pluralitního systému zdravotních pojišťoven a vytvoření vhodných a dostatečně solidárních podmínek pro větší účast pacientů na financování zdravotní péče – a to už dnes v chystané novele zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ uvedl Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory.

Také ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek při představení projektu potvrdil problematické demografické a ekonomické vyhlídky. „Udržitelnost systému bude vyžadovat zásadní změny,“ řekl Dušek.

Návrh změn přivítal na akci Hospodářské komory ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil, proces rozdělování úhrad je podle něj klíčový. „Od úhradové vyhlášky se to odvíjí. Pokud jsou zdravotní pojišťovny v situaci, kdy se v dohodovacím řízení na něčem dohodnou a následně ministerstvo zdravotnictví úhrady navýší tak, že je ani nejsou schopny ufinancovat, pak tu není žádný prostor, aby zdravotní pojišťovna mohla hrát jakoukoli svoji zdravotní politiku,“ uvedl.

Zastropování možnosti ministerstva zdravotnictví zasahovat do výsledků dohodovacího řízení množstvím očekávaných příjmů systému považuje ředitel Kouřil za klíčovou změnu. „Byla by to zásadní změna proti dnešnímu stavu, kdy se už několik let rozděluje více, než je k dispozici. Dovedeme si představit i zásadnější změny, ale pokud by se v krátké době podařila alespoň tato a od roku 2026 se zamezilodalším deficitním úhradovým vyhláškám, bylo by to skvělé,“ uvedl na dotaz MT Kouřil.

Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka není dohodovací řízení to nejpodstatnější při hledání efektivity ve zdravotnictví, i on ale se směrem, kterým návrhy jdou, souhlasí.

„Je to jedna z mála změn, které se mohou v tomto volebním období prosadit,“ komentoval návrh Ladislav Švec, ředitel Kanceláře zdravotního pojištění a lídr iniciativy Zdravotnictví 2030+.

Spíše skepticky se k návrhu postavil analytik Pavel Vepřek. „Z mého pohledu je to kosmetická změna. Už z hlediska stávajících právních norem by nemělo ministerstvo zdravotnictví posílat bilanci zdravotního pojištění do deficitu. Měnit kvůli tomu zákon, abychom to dodržovali, mi přijde nadbytečné,“ uvedl po představení záměru Vepřek. „V zásadě si myslím, že hlavní problém je ve vnitřní efektivitě systému,“ dodal.

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…