Kabátek: Dohody o úhradách budou letos složité
V příštích letech je při navrhované valorizaci plateb za státní pojištěnce možný růst úhrad za zdravotní služby o nízké jednotky procent, říká ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
- Máte ambici v příštím roce mít vyrovnané hospodaření?
Ambici máme, ale jestli to tak bude, je otázka. Vyrovnané hospodaření můžeme dosáhnout i tím, že mobilizujeme rezervy.
- Oproti letošním výdajům predikuje ministerstvo financí příjmy v roce 2023 o 19 miliard korun vyšší. Jaký nárůst úhrad tedy můžete nabídnout poskytovatelům?
Musíme počítat s určitým mandatorním růstem výdajů. Pracujeme s určitým objemem příjmů navíc. Jsem trochu větší optimista než většina kolegů z oborových pojišťoven a myslím, že ekonomika bude v lepší kondici, než jsou aktuální očekávání. Všeobecná zdravotní pojišťovna do dohodovacího řízení šla s tím, že kryje mandatorní výdaje a nabízí dvouprocentní růst. Jsme ale o tom procentu ochotni diskutovat.
- Zvažujete tedy řekněme čtyřprocentní růst při patnáctiprocentní inflaci…
Myslíme si, že současné inflační vlivy tvoří v obratu nemocnic 1,5 procenta nárůst. To není náš odhad, to nám pomohli zanalyzovat někteří poskytovatelé akutní lůžkové péče. Pokud tedy přicházíme se dvěma procenty, kryjeme inflační dopad. Nepočítáme s tím, že by razantně rostly platy. Jako VZP předpokládáme, že ekonomická situace bude v roce 2023 lepší, a proto jsme ochotni se o těch dvou procentech ještě bavit.
- Když ministři zdravotnictví a financí představovali návrh na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, uvedl jste, že ten návrh umožní garantovat nesnížení kvality a dostupnosti zdravotních služeb při „rozumném růstu úhrad do příštích let“. Jaký rozumný růst ten návrh umožňuje? Dá se říci do pěti procent?
Netroufnu si říct, že pět procent je přesné číslo, ale v podstatě to říkáte dobře. Při růstu úhrad v nízkých jednotkách procent v příštích letech bude zajištěná stávající úroveň dostupnosti zdravotní péče a udrží se stabilní systém veřejného zdravotního pojištění, jak plátců, tak poskytovatelů.
- Ministr zdravotnictví avizuje posílení prevence a screeningu. Kolik miliard navíc můžete příští rok dát do prevence a screeningu?
Propad v oblasti screeningu byl zhruba 220 tisíc vyšetření. Naše ambice je, abychom tento propad už v tomto roce dohnali, a abychom udrželi tempo. Budeme se podílet z našich provozních zdrojů, nikoli ze základního fondu, na kampani adresného zvaní. Na podzim proběhne také PR kampaň, aby lidé měli povědomí o tom, že probíhá adresné zvaní a když jim dopis přijde, aby už měli informaci, že je opravdu dobré to využít a na screening jít. Má to pro nás efekt i ve snížení nákladů do budoucna díky včasnému záchytu. Dává to smysl jak z pohledu nákladovosti, tak z pohledu péče o klienty.
- Dají se plánované investice do prevence a screeningu vyčíslit?
Rozhodně nechceme snižovat náklady na screeningy a chtěli bychom ve fondu prevence najít malé stovky milionů na podporu základního fondu.
- A úhrady prevence u praktiků?
Prevence u praktických lékařů je už dnes součástí našich úhradových mechanismů. V dohodovacím řízení s panem doktorem Šonkou směřují jednání k tomu, abychom posílili roli prevence a výkonů. Už dnes ve VZP máme bonifikaci prevence. Musím poděkovat, že přístup primární péče a některých segmentů ambulantní péče je velmi korektní a jednání jsou velmi věcná.
- Zkuste odhadnout, jak letos dopadne dohodovací řízení (rozhovor proběhl ve středu 18. května, tedy před ukončením přípravné fáze dohodovacího řízení většiny segmentů).
Nestavím si vzdušné zámky. Budu rád, když dosáhneme dohody alespoň v části segmentů. Je to citlivá doba. Je to postcovidové období, máme ukrajinskou krizi, debatu o platbě za státní pojištěnce. Bude těžké dosáhnout dohodu se všemi segmenty. Už mám ale avízo, že některé segmenty jsou připraveny využít dobu, kterou máme do konce června, abychom se dohodli.
- Jsou rozdíly mezi očekáváními poskytovatelů a pojišťoven v dohodovacím řízení největší, jaké jste dosud zažil?
Nejsou největší, jaké jsem zažil. Po covidové době, která byla charakterizována dostatkem zdrojů, byť tu byl covid, jsou ale nyní ovlivněny tím, že se zdroje snížily. Kvůli inflaci a nervozitě z ukrajinské krize mají poskytovatelé zcela logicky vyšší požadavky. Zdravotní pojišťovny zase odpovědně usilují o to, udržet systém dlouhodobě stabilní. Proto je logické, že se s požadavky vzdalujeme, to ale neznamená, že bychom se v části segmentů nemohli dohodnout. Uděláme maximum.
- Pan ministr Stanjura uvedl, že dopady návrhu na stanovení výše plateb za státní pojištěnce a jejich valorizaci modelovali na finanční situaci VZP s tím, že se případně postará i o další pojištěnce…
Oborové zdravotní pojišťovny jsou nedílnou součástí systému. Pan ministr myslím používá jako příklad tu největší. V každém případě s panem ministrem Stanjurou komunikujeme a čísla, která používá, verifikujeme. To ale neznamená žádné zpochybňování role svazových pojišťoven, vždyť mají polovinu trhu. Musíme pracovat se systémem jako celkem, jsme na jedné lodi.