Přeskočit na obsah

Valorizaci ano, s výší plateb státu ale opozice nesouhlasí

peníze shutterstock_94305670
Foto: shutterstock.com

Politici vyjednávají o výši, ze které bude začínat automatická valorizace plateb státu do zdravotního pojištění. S navrženými platbami za státní pojištěnce nesouhlasí opozice. Samotný princip automatické valorizace jí nevadí.

Sněmovní výbor pro zdravotnictví začal projednávat koaliční návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tento návrh kvůli úsporám ve státním rozpočtu snižuje platbu za státní pojištěnce v letošním roce ze schválených 1967 korun měsíčně na loňských 1767 korun měsíčně. Zároveň se má součástí novely stát koaliční poslanecký pozměňovací návrh, který zavádí automatickou valorizaci plateb. Podle něj by se platby automaticky zvyšovaly o součet míry inflace a poloviny růstu reálných mezd, jak sdělili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla měsíční platba za státního pojištěnce činit 1878 korun. 

Výbor debatu o návrhu jen nakousl a přerušil. Pokračovat v ní má na své další schůzi. Další projednávání návrhu na plénu sněmovny je možné 4. června.

Ministr Stanjura před poslanci zdravotního výboru zopakoval, proč se vláda rozhodla letošní platby za státní pojištěnce snížit. Nepotvrdil se totiž předpoklad, se kterým bývalá vláda schválila jejich meziroční navýšení, tedy že zdravotní pojišťovny budou mít na konci loňského roku jen 10 miliard korun na svých účtech. Ekonomika zdravotního pojištění se vyvíjela lépe a na konci roku 2021 měly zdravotní pojišťovny na svých účtech téměř 52 miliard korun. „Předpokládáme, že to neohrozí kvalitu ani rozsah poskytované péče v roce 2022,“ zopakoval Stanjura.

Vliv příchodu ukrajinských uprchlíků na systém zdravotního pojištění bude z finančního pohledu podle ministra Stanjury neutrální. Očekávanou konzumaci zdravotních služeb by podle něj měly pokrýt platby za nové státní pojištěnce a platby ekonomicky aktivních uprchlíků.

„Sledujeme zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven, na konci dubna to bylo 58 miliard korun. Nemá cenu se přít, kolik to bude na konci roku, jestli to bude 40, 45 nebo 50 miliard, to se těžko odhaduje. Určitě to nebude to taková částka, která by ohrozila kvalitu a dostupnost v letošním roce,“ počítá Stanjura.

Co se týká navrhovaného mechanismu automatického zvyšování plateb za státní pojištěnce, zvolila koalice stejný výpočet, jakým se zvedají penze. „Nejbezpečnější je to, co je vyzkoušené,“ uvedl Stanjura. „Pokud reálná mzda klesá, počítá se pro valorizaci nula. Nemůže se tedy stát, že by platba za státní pojištěnce klesala,“ uvedl Stanjura. To, že by zároveň byla nulová inflace a zároveň klesaly nebo stagnovaly reálné mzdy, a tedy že by platby za státní pojištěnce stagnovaly, považuje jen za teoretický scénář, který v reálu nenastane. Podle zvoleného výpočtu by tedy měly platby státu za jednoho státního pojištěnce vždy meziročně růst.

Opozice žádá vyšší růst

Pro opozici je problém, o kolik mají platby za státní pojištěnce růst. V roce 2023 mají být celkové platby státu meziročně o 10,6 miliardy vyšší, v roce 2024 meziročně o 6,2 miliardy vyšší a v roce 2025 meziročně o 2,9 miliardy vyšší. Přitom mají být platby státu teprve v roce 2025 na jednoho pojištěnce vyšší, než je aktuálně platná částka.

„Valorizaci podporujeme, nelíbí se nám menší suma a musíme s tím pracovat. Podrobněji můžeme návrh komentovat později, nestihli jsme jej společně prodiskutovat,“ uvedla na schůzi zdravotního výboru jeho místopředsedkyně Věra Adámková (ANO). Poslanec Milan Brázdil (ANO) považuje stát za největšího dlužníka českého zdravotnictví. „To není dobré. 1878 korun, to je almužna. Co když to dáme na 2500 korun?“ navrhl.

Ministr Stanjura na to ale reagoval, že takto vysoké platby za státní pojištěnce by si vyžádaly buď zvýšení daní nebo zvýšení státního dluhu. Ani jedno nemá vláda v plánu.

Poslanec David Kasal (ANO) také nadnesl otázku, jestli by neměla mít vláda možnost v nečekaných situacích platby za státní pojištěnce mimořádně navýšit.

Poslanec Miloslav Janulík (ANO) vyjádřil obavu, že i když zdravotním pojišťovnám vyjdou jejich rozpočty, přenesou zátěž na poskytovatele a mohou se začít opožďovat úhrady za služby. „Teď sahat pojišťovnám na peníze, s tím bych byl opatrný,“ řekl.

Jak uvedl poslanec Kamal Farhan (ANO), se započítáním patnáctiprocentní inflace přijde reálně do zdravotnictví podle návrhu méně peněz než letos.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka ale nebude dopad inflace na poskytovatele zdravotních služeb až tak dramatický. „Mzdové náklady se dnes pohybují ve zdravotnických zařízeních na 60 až 80 procentech nákladů. A inflace není ve mzdových nákladech. Inflace se týká zbytku nákladů, tedy kolem 30 procent. A z nich ani ne celé části. Zhruba se inflace týká 15 procent nákladů zdravotnických zařízení,“ poznamenal ministr.

V diskuzi vystoupili také zástupci odborů a lékařské komory. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková prohlásila, že platby státu do zdravotnictví jsou otázkou priorit státních výdajů. Podle předsedy Lékařského odborového klubu Martina Engela se budou nemocnice propadat do ztrát, pokud bude návrh schválený. Podle něj je snížení plateb za státní pojištěnce v této době nezodpovědné. Prezident České lékařské komory Milan Kubek uvedl, že je v zásadě pro automatickou valorizaci, ale z vyššího základu a s větším indexem pravidelného navyšování, aby podíl plateb státu na celkových příjmech zdravotního pojištění v delším horizontu neklesal.

Dohodovací řízení vrcholí

Návrh na automatickou valorizaci ovlivnil závěr dohodovacího řízení o úhradách za zdravotní služby na příští rok. Na poskytovatele dopadá inflace a kvůli tomu budou muset chtít za svoje služby vyšší úhrady. Pojišťovny své nabídky mírně navýšily.

„Původně jsme cenové návrhy formulovali s předpokladem, že v příštím roce dojde k navýšení plateb státu alespoň o osm miliard proti roku 2021, kdy byly platby za státní pojištěnce 1767 korun měsíčně. To by odpovídalo zhruba 1870 korunám za státního pojištěnce, a to tento návrh pokrývá,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „Do cenových jednání jsme šli s tím, že jsme odečetli letošní plánovaný deficit, který příští rok nechceme opakovat, přidali jsme mimořádné nezbytné složky, které nelze regulovat, a víme, že porostou, nebo jde o rozvojové věci jako reforma psychiatrie. Odečetli jsme minimální část na covidová opatření, a pak jsme šli s cenovými návrhy na nulové navýšení dalších úhrad. Podle zpřesněných prognóz by se mohlo diskutovat v primární péči o dvou procentech,“ uvedl Friedrich.

Ministerstvo financí letos očekává celkové výdaje zdravotního pojištění ve výši 440 miliard korun. Celkové příjmy systému v roce 2023 mají být podle odhadu ministerstva v případě schválení návrhů koalice 459 miliard korun. Pokud by pojišťovny měly hospodařit vyrovnaně, nemohly by v příštím roce jejich výdaje růst o více než 19 miliard, tedy zhruba o 4,3 procenta.

Otázka je, jestli si pojišťovny přeci jen nebudou moci i v příštím roce dovolit nějaký deficit. Aktuálně mají na účtech zůstatky přes 57 miliard korun, ovšem nyní dostávají navýšené příjmy od státu, které budou ve druhém pololetí pravděpodobně snížené.

Trochu odlišný přístup k otázce rezerv na příští rok mají VZP a Svaz zdravotních pojišťoven.  V příštím roce už musí být úhrady nastavené tak, aby pojišťovny hospodařily vyrovnaně, tvrdí prezident SZP Ladislav Friedrich. „Cenová dohoda musí zaručit, že v příštím roce už nebude docházet k deficitu. Deficit už pravděpodobně nebude z čeho financovat,“ řekl.

„Jsem trochu větší optimista než většina kolegů z oborových pojišťoven a myslím, že ekonomika bude v lepší kondici, než jsou aktuální očekávání. Všeobecná zdravotní pojišťovna do dohodovacího řízení šla s tím, že kryje mandatorní výdaje a nabízí dvouprocentní růst. Jsme ale o tom procentu ochotni ještě diskutovat,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Vyrovnané hospodaření můžeme (v roce 2023, pozn. red.) dosáhnout i tím, že mobilizujeme rezervy,“ poznamenal.

Jak uvedl před poslanci zdravotního výboru ministr Stanjura, jeho lidé při kalkulacích automatické valorizace vycházeli z toho, jestli je ekonomicky ustojí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Návrh na pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce přednesl v roce 2018 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), neprosadil ho ale ani na vládě kvůli nesouhlasu ministerstva financí. Podle tohoto návrhu by byla platba za státní pojištěnce navázána na výši průměrné mzdy.

 

Sdílejte článek

Doporučené

Maminkovština

2. 12. 2022

Řeči, kterou mluvily maminky a babičky na nejmenší děti, se kdysi říkalo maminkovština. Je nápadná jak zvukově, tak stavbou. Lze ji stejně dobře…