Přeskočit na obsah

Lékaři z Ukrajiny mohou pracovat u českých praktiků. Zatím pomohou s tlumočením

vyšetření PL shutterstock_1018037104
Foto: Shutterstock

Mezi stovkami tisíc lidí, kteří do Česka uprchli před válkou na Ukrajině, je i celá řada lékařek a lékařů. Ti nyní dostanou možnost pracovat v ordinacích praktických lékařů. Složitý proces zapojení do českého zdravotnictví jim sice nedovolí hned léčit, u praktiků však mohou začít pracovat jako administrativní síly a pomáhat s překlady a komunikací s pacienty z Ukrajiny. Postupně se tak připraví na plnohodnotnou práci lékařů, což by podle praktiků zmírnilo současný personální nedostatek. K tomu spouští Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP Projekt Ukrajina.

„V důsledku ruské agrese na Ukrajině je v Česku skoro 300 000 uprchlíků, kteří mohou v budoucnu potřebovat lékařskou péči, na kterou mají stejný nárok jako naši občané, tj. musí jim být poskytnuta cestou primární péče. Mezi utečenci jsou lékaři, ale především mnoho lékařek. Jejich zapojení do zdravotního systému v České republice je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetíženy právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP, s tím, že lékaři vítají iniciativy jako UA pointy, nicméně péče by měla být velmi brzy standardizována a nově vzniklý Projekt Ukrajina by měl sloužit ke získání zkušeností se zaměstnáváním ukrajinských kolegů a k získání přehledu o hlavních zdravotních problémech ukrajinské populace.

Nové projekty, které pomáhají

Cílem Projektu Ukrajina je:

  • Zjistit reálné potřeby LPP ukrajinských uprchlíků v primární péči.
  • Využít možnosti ukrajinských lékařů/uprchlíků v ČR na překladatelské a jiné služby v rámci primární péče.

Projekt bude financován cestou SVL ČLS JEP ve výši do 10 000 Kč na jednu ordinaci. Celková částka na projekt je 1 000 000 Kč. Jeho realizace probíhá od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022 a dále dle vyhlášení na webu www.svl.cz. Do projektu se může přihlásit VPL, člen SVL, který zabezpečuje LPP pro ukrajinské uprchlíky a chce využít překladatelských a jiných činností ukrajinského kolegy. Na pokrytí finančních nákladů může žádat na svou ordinaci 10 000 Kč (tj. cca 250 Kč za hodinu). Tato částka bude poskytnuta cestou SVL a dotyčný lékař ji proplatí ukrajinskému kolegovi na základě DPP s ním uzavřené. Ukrajinský kolega může takto poskytovat služby několika ordinacím. Předpokladem je, že ordinační doba pro ukrajinské uprchlíky a využití kolegy bude jednu až dvě hodiny denně po dobu celého měsíce, resp. období, na které bude dohoda mezi SVL a ordinací uzavřena.

Velmi přínosná je i iniciativa praktické lékařky z Dolních Břežan MUDr. Anny Matouškové, která hned v prvních dnech uprchlické vlny založila webovou stránku lekariproukrajinu.cz. Tato platforma, na níž lze najít obrovské množství informací pomáhajících nejen lékařům, ale i pacientům, se stále vyvíjí. Výborná je také spolupráce se spolkem Doktor Čechov, institucí, která se stará se o lékaře, kteří nestudovali v EU, a pomáhá jim s aprobací a uznáním jejich diplomů a následnou možností pracovat v ČR.

V tuto chvíli jsou podle odhadů v Česku řádově desítky praktických lékařů a lékařek z Ukrajiny. „Zatím je však můžeme zaměstnat pouze jako administrativní síly, nicméně jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás,“ doplňuje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP, s tím, že postupně by pak lékaři z Ukrajiny mohli začít proces, který jim umožní samostatně léčit i v Česku. To by podle českých praktiků mohlo představovat jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s personálním nedostatkem, který obor v současné době trápí.

Ve své ordinaci již takto lékařku z Ukrajiny zaměstnal a je se spoluprací velmi spokojen – pacienty z Ukrajiny totiž ošetřuje denně. „V průměru to vychází na tři až čtyři pacienty denně, většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Moje ruština už není, co bývala, mnozí mladší kolegové se ji neučili vůbec. Takže mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí pomůže, je velmi užitečné,“ popisuje MUDr. Mucha. SVL se tak snaží odborníky v řadách uprchlíků hledat pomocí oborových svazů a dalších organizací. Zda se však praktici rozhodnou kolegu či kolegyni z Ukrajiny zaměstnat, je čistě na nich. Jak totiž MUDr. Mucha vysvětluje, velkým problémem je, kde shánět lékaře – ať už ty, kteří by chtěli zaměstnávat, nebo ty, kteří by chtěli být zaměstnáni. „Je to zatím nejpalčivější problém, který řešíme. Vzniká zde několik databází, např. na sekretariátu SVL ČLS JEP existuje databáze lékařů z Ukrajiny, kteří by chtěli v primární péči pracovat,“ dodává.

Ideální by pak bylo zajistit, aby ukrajinští utečenci navštěvovali ordinace v dobu, kdy je přítomen právě i ukrajinský lékař, což by práci značně ulehčilo a zrychlilo. V současné době připadne cca 20 ukrajinských uprchlíků na jednoho praktického lékaře, nicméně spektrum diagnóz, s nimiž se praktici u ukrajinských pacientů setkávají, je obrovské.

Již nyní je ale zřejmé, že Projekt Ukrajina přináší výhody pro všechny strany. „Přínosem je pro ukrajinského pacienta, který je v obrovském stresu, má zdravotní problémy tělesné nebo psychické a má se lámaně domlouvat s někým, kdo mu nerozumí. A v takové situaci je v ordinaci někdo, kdo zná jeho jazyk, chápe ho, ví, jak funguje systém zdravotní péče na Ukrajině atd. Pro ukrajinského lékaře je možnost vykonávat svoji profesi obrovsky přínosná a určitě mu to pomáhá i překonávat obrovský psychický stres, ve kterém se ocitá. Že je to přínosné i pro české praktiky, je celkem jasné, a nakonec na tom bude benefitovat i český stát tím, že lékař najde své místo, je zaměstnán, začne vydělávat, nebude pobírat dávky, naopak začne platit daně. Je to zkrátka přínosné pro všechny a myslím, že i do budoucna to vytvoří nové vztahy v rámci Evropy, kdy najednou pro nás i východ Ukrajiny bude bližší a přátelštější, než byl dosud,“ uvedl MUDr. Mucha.

Mladí praktici na venkov nepřicházejí

Potíže se týkají zejména venkova, kde starší lékaře jen obtížně nahrazují mladší a o praxe není zájem. „Úbytek praktických lékařů na venkově patří v současnosti mezi nejpalčivější problémy našeho oboru. Dochází zde k minimální generační obměně, podíl lékařů do 40 let tady narostl v letech 2010–2019 o zanedbatelných 1,8 procentního bodu, zatímco podíl lékařů starších 60 let se ve stejném období zdvojnásobil,“ říká MUDr. Jan Bělobrádek, praktický lékař z Červeného Kostelce na Náchodsku a člen Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP.

Data ukazují, že celkový počet lékařů roste, což svědčí o tom, že se stále doškolují noví lékaři, avšak neroste počet úvazků. V praxi to znamená kumulaci částečných úvazků, které upřednostňují mladší lékaři. Problém je i v tom, že lékaři, kteří se blíží do důchodového věku, pracují na plný úvazek a při jejich odchodu je málokde bude možnost plně nahradit.

Dostupné údaje mapující preference mladých lékařů ukazují, že dominantně směřují do menších měst (typu okresního města), ve kterých ještě funguje nemocnice s dostatečnou kapacitou generace specialistů. „Tam se našim mladým kolegům pracuje nejlépe a v těchto lokalitách máme největší desetiletý nárůst. Hlavním problémem je ale to, že mladí lékaři téměř vůbec nesměřují na venkov. Jde o špatnou distribuci pracovní síly. Jsme schopni generovat nové praktické lékaře, ale náš zdravotní systém je není schopen umístit tam, kde je potřebujeme,“ uvedl MUDr. Bělobrádek.

Významným faktorem, který k situaci přispívá, je podle něj výrazně rostoucí počet mladých lékařek, které však mají jiné potřeby než lékaři. „Chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, a proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech. Zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a zde pracovat nepřetržitě bez reálné možnosti zástupu se mladé kolegyně zdráhají a nelze se jim divit,“ popisuje MUDr. Bělobrádek. Podle praktiků tyto aspekty zatím tvůrci zdravotního systému v ČR vůbec neberou v potaz.

Sdílejte článek

Doporučené

Remedia č. 2/2022 - omluva

15. 5. 2022

Vážení čtenáři,  v části nákladu časopisu Remedia č. 2/2022 došlo k záměně tiskových archů. Za chybu se omlouváme, a pokud Vám toto vadné číslo…

Moderní technologie mění transplantace

13. 5. 2022

„V Česku nám stále zásadně chybějí žijící dárci ledvin, s jejich pomocí bychom mohli transplantovat výrazně víc pacientů a s lepšími výsledky,“ říká…

Zdraví a ekonomický růst

12. 5. 2022

Hospodářská komora ČR a Advance Healthcare Management Institute uspořádaly 25. dubna 2022 konferenci Zdraví a ekonomický růst. Z obsáhlého programu,…