Přeskočit na obsah

Ministr Válek o ukrajinských lékařích, o financích i české onkologii

V Válek foto vlada
Vlastimil Válek. Foto: Úřad vlády

Ukrajinští zdravotníci u nás mohou i bez aprobačních zkoušek rok pracovat pod dozorem. Pak ať se vrátí, nechceme Ukrajinu okrást o odborníky, říká ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek. Vedle řešení otázek spojených s válkou na Ukrajině se věnuje i koncepci onkologie a valorizaci plateb státu do zdravotnictví. 

  • Jaké navýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok budete žádat?

Nechci žádat o navýšení platby za státní pojištěnce. Chci realizovat sen všech ministrů zdravotnictví od sametové revoluce, valorizovat úhradu za státní pojištěnce. Chci, aby docházelo k pravidelnému navyšování úhrad podle valorizačního vzorce, který je dohodou ministerstva zdravotnictví, financí a pojišťoven tak, aby se dala péče plánovat v daleko delším časovém horizontu. Nepředvídatelnost, jaká bude úhrada za státní pojištěnce v příštím roce, je obrovský balvan. Ani nemocnice, ani pojišťovny kvůli tomu nemohou dobře plánovat.

Nachystali jsme návrh, který budou ve sněmovně předkládat předsedové poslaneckých klubů koaličních stran jako pozměňovací návrh. Pak proběhne diskuze, jak bude vypadat finální kalkulační vzorec.

Obecně můžu říct, že bude úhrada samozřejmě vyšší než v letošním roce. Další podmínka je, že nesmí dojít k poklesu úhrad za státní pojištěnce v letech, kdy by klesala průměrná mzda, nebo kdy se státu nedaří. V letech, kdy se státu daří, musí docházet automaticky k nárůstu.

Slibuji si od toho dlouhodobou stabilizaci českého zdravotnictví. Totéž si od toho slibuje i Rada poskytovatelů ministerstva zdravotnictví i jeho vědecká rada. Domnívám se, že stejného názoru je i poslanecká sněmovna a vláda této republiky.

  • Jak využít potenciál zdravotníků z Ukrajiny, kteří sem přicházejí, aniž by došlo k narušení bezpečnosti péče a renomé českého zdravotnictví?

V celé Evropské unii, a dá se říci po celém světě, funguje systém nostrifikací a aprobačních zkoušek. Nostrifikace je doložení studia, které odpovídá škole stejného oboru v Evropské unii. Provádí ji lékařské fakulty. S Asociací lékařských fakult jsem vedl debatu o tom, aby se proces nostrifikace sjednotil a co nejvíce zjednodušil. Ukrajinští zdravotníci by měli získat rozhodnutí o nostrifikaci co nejrychleji. Druhý krok, aprobační zkouška, je složitější věc. V celé Evropské unii je stejná. Aprobační zkouška spočívá v ověření znalostí lékaře v jazyce konkrétní země. Kontroluje se, jestli jeho znalosti odpovídají znalostem absolventa lékařské fakulty v dané zemi. Aprobační zkouška představuje svým způsobem státnice v národním jazyce.

Našli jsme v zákoně další možnost, kterou už máme prodiskutovanou s kolegy v jiných zemích Evropské unie, a která nijak nezhorší pozici českých zdravotníků v rámci Evropské unie, a přitom umožní ukrajinským zdravotníkům dočasně v českých zdravotnických zařízeních působit pod dozorem. Anglicky se tomu statusu říká „visiting professor“. Je to podobné, když sem někdo přijede na zahraniční stáž ze země mimo Evropskou unii. Lékař na stáži tu může působit tři měsíce bez nostrifikace nebo až rok s nostrifikací. Byl bych rád, kdyby všichni ukrajinští zdravotníci, kteří k nám uprchli, měli nostrifikaci a mohli tu pracovat po celý rok platnosti víza strpění. U nelékařů je to jednodušší, mohou takto působit jak v lůžkovém, tak ambulantním zdravotnickém zařízení. Lékaři mohou na stáži působit jen v lůžkovém zdravotnickém zařízení, které má akreditaci pro zahraniční stáže. Mohou provádět výkony v rozsahu své odbornosti, ale vždy jedině pod dozorem. Mohli by tedy pomoci s péčí o ukrajinské uprchlíky a mohli by také omezeně vykonávat svoje obory.

Musíme si uvědomit, že nechceme okrást Ukrajinu o její odborníky. Chceme, aby Ukrajinci vyhnali Putina co nejrychleji pryč, aby tam znovu byla svobodná země, aby tam přestali umírat otcové, bratři a děti těch, co uprchli do naší republiky. Aby se mohli ti, co uprchli, vrátit. To si přeje jejich legitimní vláda, její velvyslanec v České republice i Evropská unie. Evropská unie pak chce těm, kdo se vrátí, pomoci budovat jejich zem tak, aby se co nejrychleji stala členem Evropské unie. Pak skončí debata o aprobacích zdravotníků z Ukrajiny. To je ten cíl.

  • Očekávají se významné dotace z evropských fondů zaměřené na onkologii. Jaká je reálná šance, že posunou obor k lepšímu?

Z dat, z mých zkušeností i z jednání s ostatními ministry zdravotnictví nepochybně vyplývá, že naše onkologie je špičková. Patří k výkladním skříním českého zdravotnictví. Její organizace, jejímž otcem je profesor Jiří Vorlíček, je dokonalá. Požádal jsem pana profesora, aby se stal mým poradcem. Dokončí reformu, která zajistí, aby měl každý kraj své komplexní onkologické centrum. Tím bude dokončen systém KOC. (V Karlovarském kraji dosud není žádné KOC, pozn. red.)

Kvalitu péče v komplexních onkologických centrech je potřeba zvyšovat tak, aby v žádném KOC nebyla kvalita výrazně nižší. Pak tu jsou dvě Národní onkologická centra – v Brně a Praze. V Praze se musí dobudovat  národní centrum v Motole. Obě Národní onkologická centra mají své vědecké rady, ze kterých během příštích týdnů zřídím společnou národní onkologickou radu. Tak se vytvoří jasná pyramida. Národní onkologická rada bude na jejím vrcholu, pod ní dvě Národní onkologická centra a dále krajská Komplexní onkologická centra a místní zařízení.

Z projektů Evropské unie dojde k dobudování sítě tak, aby byla kvalita ve všech krajích srovnatelná. Už dnes má ministerstvo zdravotnictví splněné všechny úkoly, všechny projekty jsou nachystané a realizovatelné.

Kde chybí přístrojové vybavení, doplníme ho. Kde chybí onkologické zařízení, tam ho chceme vybudovat, aby měli tamní pacienti srovnatelnou péči s ostatními kraji. Chceme mít jasnou síť, pan profesor Vorlíček to koordinuje. V tomto směru to přinese další obrovský posun kvality.

Souvisí s tím také preventivní programy. Ty chceme spojit do jednoho komplexního preventivního programu a pro pacienty, kteří se pravidelně účastní screeningových a preventivních programů, nabízet bonusy od zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny na tom teď ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví pracují. Chtěl bych to představit ještě letos.

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…