Přeskočit na obsah

MUDr. Votava: FNKV bude rozšiřovat specializovanou péči

Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) čekají po odvolání ředitele rekonstrukce a dovybavení z evropských fondů REACT-EU. Jak zajistit nemocnici, která dříve trpěla zadlužením, dlouhodobou stabilitu? „FNKV se historicky profilovala jako nemocnice s převahou akutní zdravotní péče. Což bylo pro ekonomiku nemocnice určitým problémem. V posledních patnácti letech se podařilo ve FNKV zřídit řadu vysoce specializovaných center. Jsem přesvědčen, že to je cesta do budoucnosti,“ říká náměstek ředitele MUDr. Jan Votava, pověřený řízením nemocnice.

  • Překvapilo vás rychlé odvolání profesora Petra Arenbergera z pozice ředitele FNKV?

Ano, nějaká šuškanda ke mně samozřejmě dorazila, ale takzvané zaručené zprávy neberu příliš vážně.

  • Nemocnici jste dočasně vedl, už když byl bývalý pan ředitel Arenberger ministrem zdravotnictví. Víte tedy velmi dobře, co to obnáší. Přihlásíte se do výběrového řízení na řádného ředitele FNKV?

To je velmi těžká otázka a já vám na ni dnes nedám jednoznačnou odpověď. Právě proto, že jsem už tuto roli zastával, vím, co čeká nového ředitele. Být v čele kolosu se sedmimiliardovým rozpočtem, několika tisíci zaměstnanci, desítkami tisíc hospitalizovaných ročně a stovkami tisíc ambulantně ošetřených pacientů znamená opravdu velkou odpovědnost a velkou psychickou zátěž. Budu se radit se svými nejbližšími. Navíc přihláška zdaleka neznamená „vítězství“. A slovo vítězství, prosím, do uvozovek.

A pod čarou, mnoho lidí si představuje pozici ředitele jako sezení v pohodlné kanceláři, usměvavou sekretářku a vonící kávu na stole. A k tomu služební auto s řidičem a astronomický plat. Věřte mi, tak tak to není, tedy kromě usměvavé sekretářky a té kávy.

  • Podle slov ministra zdravotnictví prof. Válka vadilo, že se prof. Arenberger nevěnuje nemocnici plně. Vnímáte obecně vedlejší úvazky lékařů na soukromých klinikách, ve vlastní ambulanci nebo ve výzkumu, jako problém? Nebo je to i u vedoucích lékařů akceptovatelné?

Vedlejší úvazky lékařů, pokud jsou v rozumném rozsahu a jejich provozování je po dohodě s vedením kliniky a nemocnice, nepovažuji za problém. V řadě oborů je to naopak s výhodou. Z těchto ambulancí se rekrutují pacienti na specializovaná vyšetření a zákroky nebo operace, které jsou pro nemocnici tím hlavním posláním. Je to léty prověřený model, který funguje v řadě vyspělých zemí západní Evropy. Výzkum je pak samozřejmou součástí práce ve fakultní nemocnici.

  • Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek. Šetří nějaké zakázky FNKV policie? Máte nějaké plány, jak se na problematiku zadávání veřejných zakázek zaměřit?

Rád by zdůraznil, že, pokud je mi známo, policie žádné zakázky ve FNKV nešetří. Za největší problém zadávání veřejných zakázek považuji u nás kapacitu oddělení, které se jimi zabývá. Oddělení je personálně poddimenzované, a navíc bylo zatíženo dlouhodobou pracovní neschopností z důvodu nemoci. Sehnat kvalitní a erudované zaměstnance na veřejné zakázky je opravdu velmi těžké. Jediným lékem je nábor dalších zaměstnanců a tím zvýšení kapacity oddělení. A na tom se dlouhodobě pracuje.

  • Jak hospodařila FNKV v roce 2020 a má nějaké závazky po splatnosti?

V roce 2020 FNKV hospodařila se ziskem a své závazky platíme ve splatnosti. A mám z toho velkou radost.

  • Za rok 2020 nemocnicím hodně pomohla situaci zvládnout kompenzační úhradová vyhláška. Jak to je za rok 2021? Bude z vašeho pohledu potřeba ještě nějak nemocnicím nad domluvené úhrady kompenzovat náklady v souvislosti s covidovou vlnou na konci roku?

Těžko mohu mluvit za ostatní nemocnice, ale u nás jsme byli nuceni v posledních měsících roku 2021 přistoupit k transformaci některých lůžkových oddělení na covid oddělení. Na vrcholu epidemické vlny jsme měli i 150 hospitalizovaných s covidem. Také jsme byli nuceni přesouvat lékaře a sestry na tato oddělení, a tím oslabovat kapacity v podstatě všech klinik. To se samozřejmě musí projevit na výkonu nemocnice ve vztahu k parametrům úhradové vyhlášky. Je ještě brzy, nemám konečná čísla, ale úprava parametrů by naší nemocnici jistě pomohla.

  • Je to tak, že by bez dodatečných kompenzací skončila FNKV loňský rok ekonomicky v minusu?

Obrat nemocnice byl loni kolem sedmi miliard. Hospodařili jsme se ziskem. Nicméně je třeba si uvědomit, že výnosy jsou dominantně tvořeny zálohami od zdravotních pojišťoven. Teprve vyúčtování s jednotlivými zdravotními pojišťovnami v polovině letošního roku ukáže, jaký opravdu rok 2021 byl. Případné další úpravy úhradové vyhlášky by naší nemocnici pomohly. Nicméně pokud ke změnám nedojde, neobávám se zásadních problémů.

  • Jak se v příjmech FNKV projevuje DRG restart a sbližování sazeb?

DRG restart je z mého pohledu revoluční krok. A krok správným směrem. Bohužel hodnotit dopady a efekty není za rok 2021 dost dobře možné. Loňský rok byl tak atypický, že hodnocení nechám na odbornících z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Čistě pocitově bych řekl, že na DRG restart FNKV tratit nebude.

  • Kam by se měla FNKV a její role v rámci regionu Prahy a středních Čech i z celostátního pohledu v příštích deseti letech posunout?

FNKV se historicky profilovala jako nemocnice s převahou akutní zdravotní péče. Což bylo pro ekonomiku nemocnice určitým problémem. Neodkladná péče se nedá plánovat a tím využít kapacity maximálně efektivně. V posledních patnácti letech se postupně podařilo ve FNKV zřídit celou řadu vysoce specializovaných center, kde se koncentruje superspecializovaná zdravotní péče. Tato centra mají nadregionální význam a jsem přesvědčen, že to je cesta do budoucnosti.

Samozřejmě je naprosto nezbytné zajistit i základní zdravotní péči pro přirozený „spád“, který je zhruba 330 000 obyvatel. Jeden typ péče by neměl být na úkor druhého. Proto vidím do budoucna posun v tom, že díky zvýšení efektivity a navýšení kapacity některých klinik (interna, ortopedie) bychom mohli superspecializovanou péči navyšovat. Jinými slovy, běžnou péči zvládnou musíme (jsme v naší části Prahy jediní) a budeme se snažit rozšířit péči specializovanou a tím posílit své postavení v regionu. Specifické postavení má Klinika popáleninové medicíny, která zajišťuje péči v podstatě pro celé Čechy. Tady změny neočekávám. 

  • FNKV je spolu s Bulovkou v Praze nejvíc zatěžována příjmy ze záchranky. Změnilo se něco, když byl v prosinci zavedený nový systém pro umisťování pacientů ze záchranky do pražských nemocnic? Měl mimo jiné určit vždy jednu z pražských nemocnic pro příjmy, na které nejsou v nejbližší nemocnici kapacity…

Je to tak, obě zmíněné nemocnice evidují ročně více než 20 000 převzetí pacientů od Záchranných služeb. Systém spuštěný 6. prosince 2021 umožní kontinuální monitoraci počtu převzetí a v případě nerovnoměrného vývoje lze s předstihem zamezit zahlcení některé nemocnice. Tento systém je skvěle funkční a já tleskám řediteli Zdravotnické záchranné služby v Praze MUDr. Kolouchovi a všem, kteří tento systém uvedli v život. Od zavedení naprosto zásadně ubylo problémů. Rozpis služeb nemocnic pro případ zahlcení několika nemocnic zároveň je jen třešnička na dortu a logický výstup systému. Pokud se nemýlím, zatím nebyl ani jednou aktivován.

  • Velké téma je výstavba traumacentra. Jak to s ní vypadá? Podařilo se zajistit pro stavbu pozemky?

Ano, to je pro FNKV opravdu téma s velkým T. Od roku 2009 se na stavbu těšíme. Domnívám se, že problém s pozemky však není tím hlavním. Za naprosto zásadní problém považuji finance. Taková stavba vyžaduje několik miliard korun v průběhu několika let. Bohužel zdroje se zatím nenašly. Nechci zabíhat do detailů problematiky pozemků, protože by to bylo široké téma pro samostatný rozhovor a navíc, jsem lékař a mohl bych některé formulace říci nepřesně.

  • Místo traumacentra se mělo ve FNKV stavět Národní onkologické centrum, které tu ale nakonec nebude. Jak jste vnímal tuto diskuzi?

O osudu Národního onkologického centra aktuálně nemám žádné informace. Poslední mě známá informace říkala, že tato stavba v areálu FNKV nebude. Obecně se domnívám, že stávající koncepce vysoce specializovaných center pro onkologické pacienty je správná. Zajišťuje kvalitu i dostupnost této péče. Myslím si, že investice do fungujícího systému jsou lépe vynaložené prostředky než investice do betonu.

  • V souvislosti s projektem Národního onkologického centra se hodně mluvilo o tom, jak je onkologická péče v Praze roztříštěná. Vnímáte to také tak?

Nemám pocit roztříštěnosti. V Praze máme tři tato centra vysoce specializované péče. Ano, jedno z center tvoří více subjektů, ale domnívám se, že to není na úkor kvality. Navíc určitá konkurence je obecně ku prospěchu všech. I lékaři jsou soutěživí a chtějí být nejlepší.

  • Plánujete i jiné rekonstrukce v areálu? Některé pavilony by větší stavební úpravy potřebovaly…

Ano. Díky dotačnímu programu REACT-EU se otevřela cesta k částečné modernizaci některých staveb a výrazné modernizaci přístrojového vybavení některých pracovišť. Z celé řady projektů bych zmínil rekonstrukci části Gynekologicko-porodnické kliniky, realizaci heliportu, rekonstrukci popáleninového centra (ta není z REACT), obnovu magnetické rezonance, zavedení robotické chirurgie, částečná obnova vybavení Kardiologické kliniky a celé řady dalších projektů.

  • Zaznamenala jsem nedávno, že prof. Osmančík z Kardiologické kliniky FNKV získal ocenění Česká hlava za studii PRAGUE-19, kterou vedl. Navazuje na tuto studii na kardiologické klinice další výzkum?

Tak to přesně nevím, ale jak znám pana profesora, jistě neusne na vavřínech. Mimochodem, není to první Česká hlava ve FNKV. Před několika lety toto ocenění získal pan profesor Petr Widimský, současný děkan 3. Lékařské fakulty UK.

  • Chcete zmínit nějaký další úspěch klinické medicíny nebo výzkumu, co vám dělá radost?

Tak to je také velmi těžká otázka. Napadá mě v rychlosti několik věcí, které mi radost udělaly. Ale nerad bych na jiné zapomněl, to by nebylo fér. Tak snad jen jedna, koncepční. A to je vznik Gastrocentra, vnitřní horizontální struktury mezi několika klinikami. Na vysvětlení, pokud jako ambulantní specialista máte podezření u svého pacienta na nějaké závažné onemocnění nebo si nevíte rady, obrátíte se obvykle na nějakou kliniku. Tam sháníte termín, mnohdy čekáte, pak se dozvíte, že by bylo lepší se obrátit nejdřív na jinou klinik, kde se dozvíte, jaká vyšetření máte zařídit a pak se znovu ozvat. Cílem vzniku Gastrocentra je vše toto odbourat. Je to jedno telefonní číslo, kam zavoláte a dostanete termín pro pacienta a vše ostatní už zařídíme my. Možná si řeknete, že to není nic nového, ale představte si, že tato struktura vznikla iniciativou zdola. Lékaři a vedoucí pracovníci několika klinik se domluvili a přišli, že by to takto chtěli rozjet. To mi fakt udělalo radost.    

  • Má nemocnice nějaké problémy s personálním obsazením? Chybí některé odbornosti lékařů nebo sester?

Situace v personální oblasti se během pandemie zlepšila. Řada sestřiček se nám vrátila z nezdravotnických pozic, což se mi dost ulevilo, protože situace byla na některých klinikách už hodně napnutá. Jsou ještě pracoviště, kde nám sestry chybí, ale obecně se dá říci, že je lépe. Podobně stabilní situace je i mezi lékaři. Ano, některé odbornosti chybí, ale to je problém napříč republikou. Například sehnat atestovaného lékaře pro Kliniku popáleninové medicíny je prakticky nemožné. A mladí lékaři nejeví o tento obor zájem. Podobně složité je sehnat atestovaného internistu. A takových příkladů je víc.

  • 3. LF UK rozvíjí magisterský studijního program pro sestry v intenzivní péči. Daří se tyto sestry získávat pro pracoviště FNKV?

Byl to výborný nápad a skvělá realizace. Díky tomuto programu FNKV získala celou řadu vysoce erudovaných sester.

  • Jak dlouhodobě ulevit lékařům a všeobecným sestrám od administrativy?

Cesty vidím dvě. Jedna je v elektronizaci zdravotnické dokumentace, tady jsme již nevelké kroky udělali a snad i v budoucnu uděláme. Tady je však třeba vzít v úvahu platnou legislativu. Druhá cesta je větší využití administrativních pracovníků nebo nižšího zdravotního personálu pro tyto činnosti.

  • Je reálné, nabírat nižší zdravotnický personál nebo administrativní pracovníky?

Určitě ano, je však třeba pečlivě vybírat a dobře práci organizovat, ne všude je to možné.

Sdílejte článek

Doporučené

Remedia č. 2/2022 - omluva

15. 5. 2022

Vážení čtenáři,  v části nákladu časopisu Remedia č. 2/2022 došlo k záměně tiskových archů. Za chybu se omlouváme, a pokud Vám toto vadné číslo…

Moderní technologie mění transplantace

13. 5. 2022

„V Česku nám stále zásadně chybějí žijící dárci ledvin, s jejich pomocí bychom mohli transplantovat výrazně víc pacientů a s lepšími výsledky,“ říká…