Námitky lékárníků byly vyslyšeny

Od 1. května musejí lékárníci v případě, že pacient chce léky s obsahem pseudoefedrinu, povinně ověřovat jeho totožnost a v centrálním úložišti dat také množství vydaných balení těchto přípravků. Navzdory negativní mediální kampani se zdá, že systém tzv. výdejů léčiva bez lékařského předpisu s omezením, kam přípravky s pseudoefedrinem patří, začal fungovat, i když k centrálnímu úložišti dat není zatím připojena více než polovina lékáren. Potvrdil to ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) PharmDr. Martin Beneš s tím, že v průběhu května vydaly lékárny tyto léky 20 000 pacientům. Jak jsme již informovali v předchozích vydáních MT, kvůli pochybnostem o rozsahu povinně odesílaných dat do centrálního úložiště vyzvala Česká lékárnická komora (ČLnK) již před časem lékárny, ať se k němu nepřipojují, dokud Úřad pro ochranu osobních údajů nepotvrdí oprávněnost požadavku SÚKL. Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů v této věci se očekává koncem června. Negativní postoj ČLnK však nesdílí Grémium majitelů lékáren (GML), sdružující jen soukromé lékárníky. To naopak celý projekt centrálního úložiště dat, jehož fungování je mimo jiné předpokladem praktického zavedení elektronické preskripce, podporuje, a proto vyzvalo své členy, aby se k němu připojili. GML také veřejně deklarovalo ochotu spolupracovat se SÚKL při zprovozňování centrálního úložiště dat mimo jiné proto, že představitelé ústavu i ministerstva zdravotnictví vyslyšeli námitky lékárníků a přistoupili na jejich návrhy.
Při jednání se SÚKL o zřízení a formě připojení lékáren k centrálnímu úložišti dat mělo GML tři zásadní připomínky. Lékárníci požadovali, aby se v novém režimu nezvýšila neúměrně stávající administrativa, která s výdejem léčiv souvisí, a nemuseli posílat do centrálního úložiště jiná data, než jaká připravují pro zdravotní pojišťovny k vyúčtování vydaných přípravků.

Lékárníci měli také zásadní námitky proti povinnému uvádění prodejních cen vydaných léčivých přípravků, což by ve svém důsledku mohlo vést ke vzniku žebříčku lékáren podle výhodnosti pro jednotlivé druhy nemocných, naopak navrhovali uvádění cen původce. A konečně představitelé GML také protestovali proti povinnosti předávat údaje do úložiště striktně online, protože v některých lékárnách je z důvodu plynulejšího odbavení nemocných zvykem při výdeji nevyplňovat všechny povinné údaje z receptu do systému. Chybějící povinné údaje, nejčastěji číslo lékaře a rodné číslo pojištěnce, doplňuje lékárník v těchto případech do systému až při retaxaci po zavírací době, kdy dělá tzv. druhou kontrolu.

Proto GML přistoupilo na kompromisní návrh SÚKL odesílat údaje o výdeji léčiva do úložiště nejpozději do týdne od vydání, aby se nemusel zásadně změnit způsob a styl práce v lékárnách.

I když je na začátku června k centrálnímu úložišti připojena necelá polovina z celkového počtu lékáren, představitelé GML pevně věří, že se k nim v brzké době přidá většina ostatních. „Grémium majitelů lékáren vidí funkce centrálního úložiště elektronických receptů a elektronické evidence výdeje léčiv jednoznačně pozitivně.

Po rozšíření možnosti výdeje bez lékařského předpisu s omezením na další lékové skupiny a zpřístupnění dat v elektronické evidenci výdeje léčiv vzrostou kompetence lékárníků, kteří budou moci ve větší míře než dosud uplatnit své odborné znalosti a upozorňovat pacienty např. na možné nežádoucí účinky souběžně užívaných léků," říká Mgr. Marek Hampel, předseda GML. Podle něj se odpůrci nového systému nejspíše obávají možnosti snadného odhalování chyb v předepisování a výdeji léčiv.

Využití lékových informací v praxi

V souvislosti s představováním fungování centrálního úložiště dat jsou často prezentovány především výhody pro pacienta a zdůrazňovány možné finanční úspory ve zdravotním systému. V této souvislosti PharmDr. Beneš předpokládá, že náklady na chybovou či duplicitní preskripci a léčbu medikačních chyb, které jdou z prostředků veřejného zdravotního pojištění, představují finanční rezervu minimálně 3,5 miliardy.

Centrální úložiště dat by mělo podle původních představ přinést kromě možnosti kontroly evidence výdeje léčiv ze strany SÚKL také mnoho dalších možností jak pro samotné pacienty, tak pro zdravotníky. Úložiště dat bude totiž představovat důvěryhodný zdroj informací o všech lécích, které měl daný pacient předepsány kterýmkoli lékařem.

Na rozdíl od např. systému IZIP založeného na principu dobrovolnosti mají lékárníci ze zákona povinnost zaznamenávat do centrálního úložiště dat všechny výdeje léků na předpis nebo léčiv z kategorie výdejů bez předpisu s omezením.

Aby však mělo úložiště svou užitnou hodnotu pro běžnou praxi lékařů a lékárníků, musí se nejprve naplnit daty o preskripci u jednotlivých nemocných. Lékař pak bude mít se souhlasem pacienta možnost porovnat svou zamýšlenou preskripci se seznamem aktuálně užívaných léků. Aby tomu v praxi tak skutečně bylo, zbývá ještě dořešit některé legislativní a technické překážky.

Existují však úvahy o tom, že všichni pacienti budou vybaveni čipovou kartou pojištěnce, která by kromě základních anamnestických údajů mohla obsahovat také autorizačních kód pacienta pro přístup k jeho záznamům v centrálním úložišti.

Souhlas nemocného s přístupem lékaře nebo lékárníka k jeho lékovým záznamům v centrálním úložišti by mohl prakticky vypadat například tak, že by pacient zasunul svou kartu pojištěnce do čtečky, podobně jako to dnes děláme s kreditní kartou při nákupu v obchodě, a navolením svého unikátního PIN po přihlášení k centrálnímu úložišti by zdravotníkovi své lékové záznamy zpřístupnil. Jaká bude nakonec praxe, si musíme ještě nějakou dobu počkat.

Zdroj: www.tribune.cz