Přeskočit na obsah

Firemní prevence může o deset procent zkrátit nemocenskou

Matyáš Fošum, MZČR. Foto: Health +
Matyáš Fošum, MZČR. Foto: Health+

Firmy chtějí zdravé zaměstnance. Zapojit je víc do prevence zaměstnanců by mohlo pomoci snížit nemocnost a prodloužit roky prožité ve zdraví.

Podle návrhu novely zákona o specifických zdravotních službách, který připravuje ministerstvo zdravotnictví, by mohly firmy nabízet zaměstnancům programy podpory zdraví. Ministerstvo si od toho slibuje celkové posílení prevence.

Že se zaměstnavatelé chtějí více podílet na péči o zdraví zaměstnanců, potvrdili na semináři v Poslanecké sněmovně zástupci Svazu průmyslu a dopravy i Hospodářské komory. Pro firmy znamenají zdravější zaměstnanci více odpracovaných hodin, při současném nedostatku pracovníků na trhu práce je to lákavý cíl.

Některé firmy nabízejí preventivní zdravotní služby jako zaměstnanecký benefit, to se jim ale od ledna prodraží kvůli změnám zdanění benefitů. Nový návrh počítá s tím, že by si firmy mohly dát náklady na programy podpory zdraví do nákladů.

Podle analýzy Academy of Health Care Management (AHCM) by mohlo zavedení programů podpory zdraví snížit u zařazených zaměstnanců počet dnů pracovní neschopnosti o deset procent a prodloužit u zaměstnanců o rok život ve zdraví.

Analýza vychází ze světové literatury a z demografických a epidemiologických dat pro Českou republiku. Pro dopady vlivu dohledu praktického lékaře na prevenci onemocnění oběhové soustavy, diabetu a novotvarů se analýza odkazuje na studie Koplan et al. (2001) a Talksler et al. (2013), přitom z jiné studie vyplývá, že 32 procent Čechů v produktivním věku na preventivní prohlídky u praktického lékaře nedochází. Model použitý v analýze AHCM počítá se zapojením právě těch, kdo zatím na prevence nechodí, aby nezdvojoval efekt u těch, kteří už na prevenci dbají. Kromě toho se autoři analýzy odkazují na studii fyzioterapeutických účinků preventivních opatření na pracovišti (Linton et al., 2005) a studii krátkých psychologických intervencí (Lahti et al., 2021).

„Závěry odborných studií ukazují snížení pracovní neschopnosti v intervalu 8,70–13,34 procenta a prodloužení délky zdravého života v intervalu 0,93–1,27 roku. Pro zjednodušení modelu byly použity hodnoty 10 procent a jeden rok,“ uvádí analýza.

Analýza předpokládá hypotetickou situaci, kdy by efektivní programy podpory zdraví zavedli všichni zaměstnavatelé.

V Česku je ročně evidováno u čtyř milionů zaměstnanců celkem 92 milionů dní pracovní neschopnosti. Za nejvíce dní jsou odpovědná onemocnění páteře, poranění a otravy a také nemoci dýchací soustavy, uvádí studie. Teprve po nich následují nemoci oběhové soustavy a novotvary.

Ve věku 64 let je v Česku 52 172 zaměstnanců, z toho 23 017 mělo během roku pracovní neschopnost.

Firemní programy podpory zdraví by díky desetiprocentnímu zkrácení pracovní neschopnosti a ročnímu prodloužení života ve zdraví podle analýzy přinesly tolik nových odpracovaných hodin, jako by pracovalo 86 735 nových zaměstnanců. Pro veřejné finance by to znamenalo o 66 miliard vyšší příjmy na daních a na sociálním a zdravotním pojištění. Celkově by vzrostl zisk zaměstnavatelů i HDP České republiky. Firmy by zavedení programů prevence mohlo stát dohromady 28,8 miliardy, na vyšší produktivitě a úsporách na nemocenské by získaly více.

Majitel vzdělávací společnosti AHCM Oldřich Šubrt zároveň podniká v oblasti prémiových a podnikových zdravotních služeb.

Prevence může zlepšit výsledky

Na semináři o zvýšení efektivity českého zdravotnictví a růstu českého hospodářství myšlenku zákonné úpravy pro firemní programy podpory zdraví podpořili někteří zákonodárci. „Zvýšení efektivity zdravotnictví a růst hospodářství jsou spojité nádoby. Je důležité, aby byla populace zdravá a zaměstnanci nebyli na nemocenské. Hodně zaměstnavatelů už pro to něco dělá. Rozhodli jsme se pomoci úpravou legislativy, aby to bylo snazší,“ uvedla předsedkyně zdravotního výboru Sněmovny Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). 

Oldřich Šubrt na semináři upozornil na trend, jak roste zátěž preventabilních nebo léčitelných onemocnění.

Podle Ladislava Švece, ředitele Kanceláře zdravotního pojištění a člena iniciativy 2030+, tlak na efektivitu českého zdravotnictví poroste dlouhodobě vzhledem k demografickému vývoji obyvatelstva. „Jen demografická změna předpokládá nutnost zvýšení výkonu systému v delším horizontu o čtyřicet procent,“ uvedl na semináři Švec. „Nebál bych se toho, kdybych viděl, že se tím směrem pohybujeme, že to umíme, ale realita je opačná,“ podotkl.

„Existuje dluh na veřejném zdraví, který by zaměstnavatelé mohli pomoci vyřešit,“ zmínil Miroslav Palát, předseda expertního týmu pro zdravotnictví Svazu průmyslu a dopravy. Firemní programy podpory zdraví jsou podle něj cestou, jak zlepšit prevenci, aby každý měl nejen možnost jít na preventivní prohlídku, ale také aby byl povzbuzen k tomu, aby tam šel včas, a aby věděl kam. Že to je zapotřebí, o tom podle Paláta svědčí i statistiky, které ukazují v České republice velmi velký rozdíl v očekávané délce dožití podle dosaženého vzdělání. Právě lidem, kteří nemají vysoký sociální kapitál a dobrou zdravotní gramotnost, by mohlo pomoci, když jim bude prevencí poskytovat jejich zaměstnavatel.

Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství na Státním zdravotním ústavu připomněla, že v ČR existuje od roku 2005 certifikace firem Podnik podporující zdraví. Toto označení může získat společnost, která nadstandardně pečuje o zdraví zaměstnanců. Dosud certifikát získalo jen asi 95 podniků se 140 000 zaměstnanci. „Naprostá většina prací v České republice je neriziková, ale zásadní opatření, tedy racionální strava, pohyb, nekouření a management stresu, platí pro všechny,“ uvedla Lipšová.

Novela má jít v létě do Sněmovny

O konkrétní podobě návrhu novely se ještě vedou jednání. Během února by měl návrh jít do vnějšího připomínkového řízení a v létě k projednání Poslaneckou sněmovnou. Zavádí pojem opatření k podpoře zdraví jako souhrn činností pomáhající zaměstnancům zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Jaké činnosti to mohou být, má stanovit prováděcí předpis. Zajišťovat by je nejspíše měli poskytovatelé pracovnělékařských služeb, poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství nebo i jiné právnické osoby.

Už dříve byla zrušena povinnost zaměstnavatelů poskytovat všem zaměstnancům periodické pracovnělékařské prohlídky, pokud se nejedná o rizikové práce. Tato povinnost se má zrušit i pro vstupní prohlídky u nerizikových prací. „Zavedení opatření k podpoře zdraví zapadá do větší změny systému. Vytváříme novou rovinu přístupu ke zdraví. Ne že dá zaměstnavatel zaměstnanci plavenku, ale bude vyhodnocovat preventivní opatření tak, aby se zvyšoval work ability index zaměstnance. Dnes má zaměstnavatel povinnost ochraňovat zaměstnance před rizikovými faktory na pracovišti. Opravdu je ale pro strojvedoucího, když bude mít BMI 40, zásadní, jestli má ergonomickou sedačku? Zůstane v zaměstnání až do důchodu?“ řekl Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví. „Zdravotní stav české populace není dobrý a musíme s tím rychle něco dělat, protože jako stát přicházíme o obrovské bohatství a jako občané bychom se mohli těšit z výrazně vyšší kvality života. Systematická podpora zlepšování veřejného zdraví patří mezi největší priority Ministerstva zdravotnictví, prevence je tou nejefektivnější cestou,“ uvedl.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…