Němci mají velký zájem o sekundární lékaře

Michal Boháč odešel do Německa rovnou po studiu. „Věděl jsem, že za současných podmínek v ČR pracovat nechci.“ Nyní  má za sebou zhruba rok a půl předatestační přípravy. Plánuje, že atestaci bude skládat v Německu nebo v některé německy mluvící zemi. „Naučil jsem se v němčině většinu názvosloví v oboru. V tuto chvíli by už pro mě bylo dost složité se učit všechny zkratky, léky a další odborné termíny v češtině,“ říká mladý lékař.

V seftenbergské nemocnici jste začal sloužit až sedm měsíců po vašem příchodu. Podobná praxe čeká i další lékaře, kteří by se rozhodli odejít za medicínou do Německa. Co dělá sekundární lékař do doby, než začne sloužit?

Zpočátku se mladý doktor věnuje přípravě ve svém oboru. Seznamuje se s prací na odděleních, asistuje na sálech a následně i sám po dozorem operuje, učí se lékařské dokumentaci, indikacím k operaci, pooperační péči. Jakmile dosáhne potřebných znalostí a schopností, začíná sám sloužit. V mém případě byla situace o něco obtížnější, protože jsem začal sloužit na všeobecné chirurgické ambulanci, kam docházeli převážně pacienti s úrazy. A tak jsem se musel učit kromě cévní chirurgie také obecným postupům v traumatologii.

V souvislosti s aktuálním děním kolem atestací v ČR se mladí lékaři čím dál více zajímají o práci v Německu. Ptají se, jaké jsou tam předatestační podmínky pro české lékaře?

Úplně stejné jako pro Němce. Předatestační příprava trváv závislosti na oboru přibližně šest let. Bundesarztkammer jednotlivých států vydává doporučení, jaké podmínky má lékař v rámci svého oboru v předatestační přípravě splnit. Každý stát si tyto podmínky do určité míry upravuje. Jsou ale hodně podobné a najdete je na internetu - více ZDE.

Jaké jsou tedy hlavní rozdíly mezi předatestační přípravou u nás a v Německu?

Přípravy jsou hodně podobné. Hlavní rozdíl je v mnohem větší flexibilitě německého systému. Zatímco v České republice bych mohl na cévní chirurgii pracovat až po čtyřech letech všeobecné chirurgie, tady se mohu věnovat oboru hned. S tím, že v rámci atestační přípravy musím absolvovat stáže na všeobecné chirurgii. Oproti ČR je v Německu větší volnost v tom, jakou předatestační náplň zvolím, a kdy ji absolvuji. 

Takže německý mladý lékař musí absolvovat podobnou praxi jako český lékař před atestací. S tím rozdílem, že si může zvolit pořadí, v jakém jednotlivé stáže absolvuje?

Ano. Český očař musí nejprve dokončit chirurgický nebo interní základ a až po dvou letech se dostane k očnímu lékařství. Nemá šanci si ani vyzkoušet, zda ho vůbec jeho vybraný obor bude bavit. V Německu začne budoucí oftalmolog pracovat v očním lékařství hned, základní kmen si dokončí během specializační přípravy později. Záleží na uchazeči nebo na primářích, kdy a jak bude jednotlivé stáže absolvovat. Nikoliv, že by to určovala nějaká vyhláška. Dalším rozdílem je přístup k praxi. Z informací od kamarádů v ČR vím, že než český mladý lékař stihne odoperovat potřebný počet operací k atestaci, trvá mu to 7-9 let. Primáři v českých nemocnicích  totiž neradi pouštějí mladé lékaře k operacím. V Německu naopak nemocnice chápe moji potřebu se vzdělávat a uvědomuje si, že s atestací budu moci pracovat samostatně a budu nemocnici vydělávat. V České republice hází starší lékaři mladým  klacky pod nohy a nechtějí si vychovávat konkurenci. Co kdyby mladý lékař začal náhodou operovat lépe než on?

Takže starší lékaři s vámi bez problému sdílejí své zkušenosti…

Úplně bez problémů. My jsme větší pracoviště a zdejší primáři jsou rádi, když nemusejí stále operovat jen oni. Vítají, že jim pomůžou mladí. Němci mají tendenci své know- how předávat, v Česku si je chrání. V naší nemocnic jsou primáři většinou lékaři kolem 40-50 let věku, vzdělávají se, chtějí znát nové věci a jdou v medicíně dopředu. V Čechách je primářem lékař, kterému je přes šedesát let, nemá takovou chuť se dále vzdělávat a rozvíjet.

Když do vás nemocnice dá své peníze a znalosti, nebojí se, že jim utečte? Nezavazují si vás kvalifikačními dohodami?

Ničím si mě nezavazují. Jsou si sice vědomi toho, že můžu kdykoliv odejít – jsem mladý člověk bez závazků – a proto se ke mne chovají tak, abych byl spokojeny a potřebu někam jinam odcházen neměl. Ale kdyby mi neumožnili další vzdělávání, šel bych jinam. Oni doktory potřebují, proto jsou na ně tak strašně milí. Chtějí, aby zůstal, proto mi se vším poradí, pomůžou. V Čechách takhle vstřícní nejsou, naopak po mladých lékařích šlapou.

Ředitelé českých okresních nemocnic řeknou, že si potřebují pojistit peníze, které nainvestovali do lékařů během jejich předatestační přípravy.  Toto v Německu neřeší?

V naší nemocnici vycházejí z toho, že když se mi tu bude líbit, tak tu zůstanu. A pokud budu dobrý, udělají vše proto, abych tu zůstal. Nebudou se ke mně chovat tak, že si mě zavážou  smlouvou na deset let. Právě z těchto důvodů  jsem nechtěl v Čechách ani začínat a šel jsem rovnou do Německa.

Jaké další informace by mohly zajímat lékaře před atestací, kteří se rozhodují, zda jít pracovat do Německa?

Je důležité, v jaké fázi přípravy před atestací  jsou. Pokud lékaři zbývá do atestace půl roku, radím jim, ať v ČR zatím zůstanou a zkoušky dokončí doma. Pokud přípravu teprve začínají, mají do atestace třeba pět let a umí dobře německy, mají tady dveře dokořán. Dobrá němčina je ale základní předpoklad. Největší poptávka v místních nemocnicích je právě po lékařích na pozici Assistentartz – sekundární lékař. V nemocnicích vědí, že si takovéto lékaře můžou dobře vychovat. Navíc mladý člověk má velikou výhodu v tom, že se daleko snáze a rychleji naučí německy. V komunikativnosti a bezprostřednosti v navazování kontaktů mají mladí lékaři oproti starším kolegům výhodu. Takovýto lékař má možnost si pak najít v okolí kamarády, sportovat, zapadnout do společnosti. To mu všechno práci v Německu zpříjemní.

Vy plánujete, že si atestaci budete dělat v Německu?

Budu zřejmě dělat atestaci v některé z německy mluvících zemí. V rámci získávání zkušeností bych rád vyzkoušel více pracovišť, minimálně v rámci stáží. Na definitivní rozhodnutí mám ještě dost času.

Pokud se český lékař před atestací rozhodne několik let pracovat v Německu, ale atestovat v České republice, uznají mu po návratu domů jeho praxi v zahraničí?

S tímto osobní zkušenosti nemám, ale ano, takhle by to mělo fungovat. Když uznali v Německu moje studia a eventuelně i praxi, uznají i v ČR praxi z Německa. Obě země jsou v Evropské unii, tak by neměl být problém. O co víc, praxe ze zahraničí se i u nás v České republice velice cení.

Na svých stránkách píšete, že při vstupním rozhovoru do nemocnice vám nabídli plat v přepočtu 100 tisíc korun. Opravdu máte tak vysoký příjem?

Lidé všeobecné ohledně platu rádi nehovoři. Ve skutečnosti jsou ale všechna data na internetu veřejně dohledatelná, takže není, co tajit. Německá vláda se snaží podporovat platy lékařů v bývalém východním Německu tak, aby byly srovnatelné s platy lékařů bývalé NSR. Vláda na základě tzv. Marburgerbund – se snaží, aby byly stejné platové podmínky lékařům na západě i na východě Německa. Průměrný nástupní plat doktora po škole bez zkušeností je v Německu 3600 euro hrubého bez služeb. Za služby si lékař může přivydělat 1500-1800 eur hrubého. Takže se dostaneme na zhruba 5000 euro, což je v přepočtu 120-130 tisíc korun měsíčně. Je pravda, že se v Německu platí vysoké daně, ale existuje plno možností, jak z těchto zdaněných peněz dostat nemalou část zpátky.

Jednou z překážek, které možná odradí české lékaře od práce v Německu, je problém rodinných vazeb v ČR. Vy jste říkal, že to není takový problém - do východního Německa trvá cesta z Prahy přes dvě hodiny. Takže jezdíte tam a zpět několikrát týdně, nebo máte přechodné bydliště v Německu?

Dojíždím z Německa domů, ale tady v Německu mám pronajatý byt. Bydlím v Praze a cesta mi trvá 2 hodiny a 20 minut.  Zaleží na provozu. Kdyby se dostavěla dálnice okolo Lovosic, byla by cesta ještě o poznání rychlejší. Co se týče Němců, jsou zvyklí na každodenní dojíždění, zvládají cestovat 100 kilometrové vzdálenosti každý den tam a zpět. V naší nemocnici máme několik kolegů, kteří jezdí denně 50 – 80 km. Já bych se osobně raději přestěhoval.

Kolik platíte za nájem bytu v Německu?

Ceny nájmů ve východním Německu jsou vcelku srovnatelné s nájmy v České republice. Já platím za jednopokojový pěkný byt (43m2) v exkluzivnější části něsta  260 eur i s poplatky, internetem i s panem domácím, který mi v sobotu ráno vozí čerstvé housky… Za 500 eur se dá pořídit i pronájem většího bytu nebo menšího domečku se zahradou a s garáží. Záleží na štěstí. Nájmy ve větších městech jsou samozřejmě vyšší.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz