Očkování 2024/2025: Klíčová role zdravotníků a podpora zaměstnavatelů
Ministerstvo zdravotnictví zahajuje očkovací sezónu 2024/2025 s cílem zvýšit proočkovanost nejen v běžné populaci, ale také mezi zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Proočkovanost proti covidu-19 zůstává v ČR nízká, kolem čtyř procent, což je výrazně méně než v západní Evropě. U zdravotníků je proočkovanost výrazně vyšší, ale stále existují rezervy. Rizikovým profesím, jako jsou právě zdravotníci, je očkování hrazeno, zejména na odděleních s vysokým rizikem infekce. Spolupráce se zaměstnavateli je zásadní – ti mohou očkování podpořit benefity. Motivační nástroje pro zaměstnavatele chce ministerstvo začlenit do chystané legislativy. Důležitým novým nástrojem je portál Očkoreport, který má zajistit lepší dostupnost očkování a pomoci překonat regionální rozdíly v přístupu k vakcinaci.
Ministerstvo zdravotnictví se chce v podzimní očkovací sezóně 2024/2025 zaměřit na zvýšení proočkovanosti proti sezónním onemocněním, jako jsou covid-19 a chřipka, ale také proti dalším preventabilním onemocněním. „Na podzim plánujeme spustit standardní očkovací kampaně, které budou zaměřeny na hlavní respirační onemocnění, tedy covid-19 i chřipku. Očkování by mělo probíhat již od prvních podzimních měsíců, aby populace byla chráněna v období největšího výskytu nemocí,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Podle ministerstva by měl být vakcín dostatek. Na nadcházející sezónu má Česká republika k dispozici celkem 700 000 dávek vakcín proti covidu-19, z nichž 500 000 bude dostupných do konce září a dalších 200 000 bude dodáno v prosinci. Většina dávek bude pravděpodobně využita do března 2025. „Pokud by se náhodou zvýšil zájem o očkování proti covidu nebo chřipce, není problém dodávky navýšit. Pořád zde existuje celoevropská spolupráce, kterou jsme nastavili během našeho předsednictví v EU,“ vysvětlil Válek a dodal, že letošní vakcíny se zaměřují na variantu JN.1 viru SARS-CoV-2, která v létě 2024 způsobila komplikace především v jižní Evropě, včetně Řecka. Aktuální vakcíny byly schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Očkování proti covidu-19 je klíčové zejména pro rizikové skupiny, jako jsou senioři, osoby se závažnými chronickými onemocněními, ale také zdravotníci a pracovníci v sociálních službách.
Riziko ale představuje také chřipka, která byla během pandemie často opomíjena. Pro tuto sezónu je proto připraveno také 900 000 dávek vakcín proti chřipce. „V případě chřipky jsme v kontaktu i s výrobci vakcín, kteří působí na území České republiky. Jsou součástí našich pracovních skupin, kde řešíme kampaně. Pokud by byla kampaň efektivní a zvýšil se zájem, můžeme snadno zajistit dodatečné dávky vakcín,“ dodal ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Matyáš Fošum.
Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic upozornil, že vakcíny proti covidu-19 jsou již od srpna k dispozici praktickým lékařům. „Lékaři si již mohou objednávat vakcíny proti covidu-19. Očkování doporučujeme zejména pro zranitelné osoby už s předstihem v září, zatímco pro většinovou populaci se doporučuje začít s očkováním od října,“ uvedl Pavlovic a zmínil také snahy ministerstva o zlepšení proočkovanosti prostřednictvím nového nástroje Očkoreport. Ten by měl umožnit občanům snadno vyhledat nejbližší očkovací místa a výrazně usnadnit celý proces očkování.
Podzimní očkovací kampaň je nezbytná nejen pro ochranu jednotlivců, ale také pro udržení stability zdravotního systému, který bude během podzimu a zimy čelit zvýšenému tlaku kvůli respiračním onemocněním. „Kampaň bude podpořena jak Úřadem vlády, tak Ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Bude zaměřena na všechna respirační onemocnění, tedy na chřipku i covid, a občané se s ní budou setkávat od konce září dál,“ dodal Pavlovic.
Proočkovanost v ČR hluboce pod doporučeními
Jedním z největších problémů očkovací strategie v České republice je nízká proočkovanost u dobrovolných očkování, zejména proti covidu-19. Na tiskové konferenci to zdůraznil vedoucí oddělení epidemiologie a podpory zdraví Zdeněk Kyselý. „Proočkovanost je dlouhodobým problémem České republiky, zejména u dobrovolných očkování, jako je právě očkování proti chřipce,“ připomněl Kyselý. Podle jeho slov se v České republice proti chřipce každoročně očkuje přibližně mezi 700 000 až 800 000 lidmi, což je stále výrazně pod doporučením WHO (viz graf 1). Míra proočkovanosti není závratná ani u rizikových skupin pacientů (viz graf 2).
V oblasti očkování proti covidu-19 jsou čísla ještě nižší. Podle Kyselého dosahovala celková proočkovanost v Česku v sezóně 2023/2024 pouhých 3,8 procenta, přičemž u osob starších 65 let to bylo 14,4 procenta. „U covidu je proočkovanost přibližně poloviční ve srovnání s chřipkou,“ konstatoval Kyselý a přidal srovnání s jinými evropskými zeměmi. „Typicky v západní Evropě, například v Dánsku, Nizozemsku nebo Finsku, se proočkovanost blíží k 80 procentům,“ uvedl s tím, že tento rozdíl je pravděpodobně způsoben výrazně odlišným vnímáním prevence mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy.
Kyselý dále vysvětlil, že jedním z hlavních důvodů nízké proočkovanosti proti covidu-19 je skutečnost, že mnoho lidí už nevnímá toto onemocnění jako stejně nebezpečné jako chřipku. „Lidé nevnímají covid jako stejné nebezpečí jako chřipku, což je bohužel velmi špatné,“ konstatoval. Tento rozdíl v percepci způsobuje, že i přes dostupnost vakcín a informačních kampaní je ochota nechat se očkovat proti covidu-19 velmi nízká. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek k tomu dodal, že mnoho lidí nevnímá covid-19 jako hrozbu, protože často probíhá asymptomaticky, což snižuje pocit nebezpečí. „Riziko, že se člověk nakazí covidem, je stále mnohem vyšší než riziko nákazy chřipkou, i když průběh onemocnění je často asymptomatický a člověk nemá žádné potíže,“ uvedl Válek.
Dalším faktorem, který ovlivňuje proočkovanost, je podle Kyselého podpora ze strany zaměstnavatelů. Zatímco očkování proti chřipce je na pracovištích častěji podporováno, očkování proti covidu-19 tuto podporu často postrádá. Kyselý upozornil, že celková podpora prevence v České republice je nižší ve srovnání se západními státy, což může být dalším důvodem nízké proočkovanosti proti covidu-19.
Podle Kyselého Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a dalšími odbornými organizacemi intenzivně pracuje na zvyšování povědomí o očkování a jeho výhodách. Tato spolupráce se zaměřuje především na rizikové skupiny, jako jsou senioři a lidé v sociálních službách, kde už přinesla určité úspěchy, ale stále je potřeba pokračovat v osvětě a přesvědčovat pracovníky i klienty o benefitech očkování. „Sociální služby jsou specifické. Ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb se snažíme zvýšit proočkovanost, protože víme, že tam často existují ‚kapsy‘ lidí, kteří očkování odmítají. Naším cílem je přesvědčit je o důležitosti očkování, protože kromě zdravotních benefitů přináší očkování i ekonomické výhody,“ vysvětlil Kyselý.
Proočkovanost zdravotníků není optimální
Přestože proočkovanost mezi zdravotníky a pracovníky v sociálních službách je v České republice významně vyšší než v běžné populaci, i u těchto profesních skupin jsou snahy o zvýšení úrovně proočkovanosti aktuální. Na dotaz ministr Válek uvedl, že proočkovanost v přímo řízených zdravotnických zařízeních se liší zejména podle rizikovosti jednotlivých oddělení. „Proočkovanost je relativně vysoká na odděleních, která jsou nejvíce riziková, jako jsou infekční, plicní, dětská oddělení nebo ARO. Naopak na odděleních jako patologie nebo radiologie je proočkovanost nižší,“ vysvětlil Válek bez uvedení konkrétních a podrobných dat, kterými v současné chvíli podle pozdějšího zjištění Medical Tribune skrze tiskový odbor ministerstva nedisponuje ani Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Podle Vlastimila Válka ale v rámci podpory očkování probíhají v přímo řízených zdravotnických zařízeních každoročně jednání s odborovými zástupci, například ohledně benefitů pro zaměstnance, kteří se rozhodnou nechat se očkovat. Zájem o očkování je vyšší u rizikových profesí, kde zdravotníci přicházejí denně do styku s infekčními pacienty. Ministr Válek také poukázal na zvýšený zájem o očkování proti spalničkám a černému kašli, zejména na dětských odděleních. Podle ministra je ale třeba odlišit plně hrazené vakcinace od těch, které hrazeny nejsou.
Matyáš Fošum k tomuto tématu doplnil, že očkování proti chřipce je hrazeno pro zdravotníky na odděleních s dlouhodobě nemocnými pacienty, jako jsou LDN a geriatrická oddělení. „V těchto zařízeních je proočkovanost vysoká, protože se jedná o součást hodnocení rizik,“ vysvětlil Fošum, přičemž dodal, že proočkovanost v těchto zařízeních dosahuje přibližně 70 procent.
MZ: I zdravotníci potřebují osvětu
Co tedy Ministerstvo zdravotnictví dělá pro zlepšení proočkovanosti klíčových profesních skupin? A jakými nástroji v současnosti disponuje? Pokud jde o sociální služby, které se zdají být v tomto ohledu problematičtější, snaží se ministerstvo zejména o osvětu. „V sociálních službách Ministerstvo zdravotnictví již druhým rokem intenzivně spolupracuje s Asociací poskytovatelů sociálních služeb, a to formou odborných přednášek v rámci seminářů, společné komunikační kampaně a dalších aktivit s cílem zvýšit povědomí o benefitech očkování jak u managementu zařízení sociálních služeb, tak i personálu a klientů,“ sdělil mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob a připomněl, že ministerstvo také každoročně vydává doporučení a oslovuje zařízení sociálních služeb, přičemž připomíná důležitost vakcinace proti respiračním onemocněním nejen u klientů, ale i u personálu.
V případě profesní skupiny zdravotníků ministerstvo podle Jakoba uzavřelo s ČLS JEP memorandum o vzájemné spolupráci. „Je vzájemná dohoda na vzdělávání a realizaci odborných seminářů pro zdravotnické pracovníky. I u zdravotníků je potřeba zvýšit povědomí o benefitech očkování, jelikož zdravotníci jsou klíčem i ke zvýšení proočkovanosti obecné populace,“ zdůraznil Jakob. V této souvislosti také prozradil, že ministerstvo plánuje realizovat sociologickou studii se zaměřením na postoje zdravotníků k očkování a identifikaci nejčastějších bariér. Zjištění z této studie by měla podle Jakoba následně přispět k tvorbě nových nástrojů pro zvýšení proočkovanosti.
Prioritou zaměstnavatele má být zdravý zaměstnanec
Klíčovou roli při zvyšování proočkovanosti mezi zaměstnanci, a to nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších odvětvích, mohou sehrát zaměstnavatelé. Vlastimil Válek zdůraznil, že spolupráce mezi státem a zaměstnavateli, včetně Hospodářské komory a Svazu podnikatelů, je nezbytná pro úspěšné prosazování jakýchkoli preventivních programů. „Chceme, aby zaměstnavatelé více podněcovali své zaměstnance k tomu, aby se nechali očkovat,“ uvedl Válek a dodal, že investice do zdraví zaměstnanců je pro firmy výhodná jak z hlediska ekonomiky, tak i zajištění stabilního pracovního prostředí.
Podle Válka si zaměstnavatelé, včetně Hospodářské komory a Svazu podnikatelů, stále více uvědomují, že zdravý a očkovaný zaměstnanec je pro firmu přínosem. „Jakákoli investice zaměstnavatele do preventivních programů a přesvědčování zaměstnanců, aby se nechali očkovat – třeba formou odměny, jako je týden další dovolené –, se zaměstnavateli ve skutečnosti vyplatí,“ míní Válek. Ministerstvo zdravotnictví proto plánuje ve spolupráci se zaměstnavateli zahrnout některá z těchto opatření do legislativy, kterou chce představit v září v parlamentu. Tento krok má za cíl podpořit očkování tím, že poskytne firmám motivační nástroje a výhody, které by zvýhodnily zaměstnavatele podporující očkování. „Rádi bychom zavedli některé výhody pro zaměstnavatele, kteří budou tyto programy podporovat intenzivněji. Už proběhla první schůzka, kde jsme si stanovili úkoly, a nyní pracujeme na propočtech, jak zvýhodnit zaměstnavatele, kteří se do toho zapojí,“ sdělil Válek.
Přiznal také, že v minulých letech nebyla spolupráce mezi státem a podnikatelskými svazy v oblasti prevence a očkování dostatečně efektivní. „Možná jsme v posledních desetiletích nešli úplně správným směrem ve spolupráci s Hospodářskou komorou a svazy podnikatelů, jak to bylo obvyklé v západní Evropě,“ řekl ministr. Dodal, že v západní Evropě, zejména ve Skandinávii, je hlavním zájmem zaměstnavatelů zajištění zdraví jejich pracovníků. Tohoto přístupu se chce ministerstvo v budoucnu více držet a zavést benefity nejen pro očkované zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele, kteří aktivně podporují očkovací programy.
Na této spolupráci záleží i z hlediska širších změn v legislativě. Válek uvedl, že pokud se podaří zavést příslušné zákony a benefity, bude to významný krok vpřed v oblasti zvyšování proočkovanosti a veřejného zdraví. Podpora očkování není jen otázkou zdravotní prevence, ale také dlouhodobého přínosu pro podniky, které díky zdravým zaměstnancům mohou dosáhnout lepší pracovní stability a nižších ztrát způsobených nemocností.