Pětiminutový test během rutinních návštěv u praktika by mohl zabránit mrtvici

Podle závěrů projektu AFFECT-EU prezentovaných 18. března na konferenci v Bruselu by rizikoví pacienti měli být testováni na fibrilaci síní (FS) pokaždé, když se dostaví ke svému lékaři. Jedinci s vysokým rizikem onemocnění, jako jsou pacienti se srdečním selháním nebo s předchozí cévní mozkovou příhodou, by měli být pozváni na screeningový test.

Cílem konference bylo především zhodnotit současný stav screeningu fibrilace síní, prezentovat výsledky projektu EU Horizon H2020 AFFECT-EU (2020–2024), zvážit, jak by kliničtí odborníci a příslušné zúčastněné strany mohli začlenit screening fibrilace síní do svých plánů zdravotní péče, a zamyslet se nad tím, jaký vývoj a reformy jsou v této oblasti do budoucna zapotřebí.

Jak informovala Evropská kardiologická společnost (ESC), projekt digitálního, na riziku založeného screeningu fibrilace síní v Evropském společenství je financován z prostředků EU a zahrnuje 26 partnerů z akademické sféry a průmyslu. Jeho hlavním cílem je vývoj z rizika vycházejícího, přesného a k implementaci připraveného algoritmu screeningu fibrilace síní pomocí digitálních zařízení pro včasnou detekci FS v komunitě. Ambicí projektu AFFECT-EU je vyplnit mezery ve znalostech v oblasti screeningu FS tím, že začlení informace z nezávislých studií vstupujících do projektu. Tyto údaje budou použity k zavedení screeningového přístupu založeného na rizicích a k poskytnutí důkazů o nadřazenosti screeningu FS pomocí robustní komunitní screeningové strategie pro snížení nemocnosti a úmrtnosti související s FS.

Čtyřletý projekt AFFECT-EU financovaný EU spojil zdravotnický personál, zástupce pacientských organizací, plátce a průmysl do konsorcia 26 partnerů, včetně Evropské kardiologické společnosti, aby definovali proveditelnou strategii screeningu fibrilace síní pro systémy zdravotní péče v celé Evropě s konečným cílem zabránit následným mozkovým příhodám a předčasným úmrtím.

„Screening na fibrilaci síní může identifikovat nediagnostikovanou fibrilaci síní, takže zdravotní stav pacienta může být řešen podle guidelines, včetně zahájení antikoagulační léčby k prevenci cévní mozkové příhody. Projekt AFFECT-EU dospěl k závěru, že oportunistický screening, kdy jsou rizikové skupiny prověřovány, když kontaktují zdravotní systém, a navíc se zaměřují na pacienty se zvláštním rizikem, může být produktivním a nákladově efektivním způsobem provádění screeningu v celé Evropě,“ uvedla vědecká koordinátorka profesorka Renate Schnabel z Univerzitní nemocnice Hamburg-Eppendorf v Německu.

Fibrilace síní je celosvětově nejčastější poruchou srdečního rytmu. Očekává se, že počet dospělých ve věku 55 let a starších žijících s tímto onemocněním se v Evropské unii více než zdvojnásobí z 8,8 milionu v roce 2010 na 17,9 milionu do roku 2060. Lidé s fibrilací síní mají až pětkrát vyšší pravděpodobnost CMP než jejich zdraví vrstevníci. Tato porucha často nemá žádné příznaky a zůstává nediagnostikována, dokud nedojde k cévní mozkové příhodě.

Schopnost screeningu fibrilace síní redukovat mozkové příhody konsorcium identifikovalo v recentní metaanalýze, na níž se podílelo 35 836 účastníků. Další studie konsorcia v 11 evropských zemích zjistila, že neexistují žádné národní screeningové programy zaměřené na tuto oblast a většina fibrilace síní je detekována až u pacientů se symptomy. Přitom v dalším šetření provedeném v 18 evropských zemích praktičtí lékaři uvedli, že screening fibrilace síní je téměř stejně důležitý jako screening běžných druhů nádorových onemocnění.

Následná analýza provedená členy projektu prokázala, že výsledkem screeningu je úspora nákladů souvisejících s cévní mozkovou příhodou bez ohledu na metodu screeningu (např. oportunní nebo cílený). Členové projektu poté vyvinuli kalkulačku analýzy dopadu na rozpočet, kterou mohou použít zdravotní regulační orgány a plátci k odhadu finančního dopadu implementace screeningového programu na pětileté období.

Pokud jde o to, kdo je vystaven zvýšenému riziku fibrilace síní nebo cévní mozkové příhody, a měl by proto být vyšetřen, studie členů konsorcia identifikovaly následující rizikové faktory: zvyšující se věk, obezita, vysoký krevní tlak a vysoké koncentrace N-terminálního prohormonu natriuretického peptidu B v krvi (NT-proBNP), který se běžně testuje k diagnostice srdečního selhání.

„Lidé s fibrilací síní mají větší pravděpodobnost, že budou vážně postiženi nebo zemřou na cévní mozkovou příhodu nebo srdeční selhání, než ti, kteří fibrilaci síní nemají. Pro snížení nemocnosti a udržení vysoké kvality života je proto nezbytná prevence. Projekt AFFECT-EU připravil cestu pro dobře implementované programy screeningu fibrilace síní s cílem zvýšit počet nových diagnóz. Následná péče dodržující platná odborná doporučení by pak měla snížit riziko cévní mozkové příhody a zátěž způsobenou fibrilací síní,“ uzavírá projektový manažer Daniel Engler z Univerzitní nemocnice Hamburg-Eppendorf v Německu.