Přeskočit na obsah

Průzkum popsal telemedicínský boom ve světě

Foto: shutterstock.com

Spolu s rozšířením telemedicínských služeb v období pandemie COVID‑19 roste význam otázky bezpečnosti citlivých pacientských dat. 44 procent poskytovatelů zdravotních služeb na světě, kteří v roce 2021 provozují i vzdálené zdravotní služby, je zavedlo právě během pandemie.

Rozsáhlý mezinárodní průzkum potvrdil, že se během pandemie významně rozšířilo poskytování telemedicínských služeb. V průzkumu společnosti Kaspersky uvedlo 91 procent zúčastněných poskytovatelů zdravotnických služeb, že v současnosti v roce 2021 používá telemedicínu, přitom 44 procent poskytovatelů s ní začalo teprve poté, co pandemie začala. 21 procent poskytovatelů telemedicínu začalo používat méně než rok před pandemií a 34 procent více než rok před pandemií. Společnost Kaspersky je zaměřena na kybernetickou bezpečnost. V průzkumu se vyjádřilo 389 poskytovatelů zdravotní péče z 34 zemí, mezi nimi pět zástupců z českých nemocnic. Respondenti byli osoby na rozhodovacích pozicích v zařízeních s více než 50 zaměstnanci.

Nejčastější telemedicínská služba, kterou zdravotnická zařízení na světě aktuálně poskytují, je synchronní telemedicínská konzultace (videohovor, chat…), kterou nabízí 51 procent respondentů. Z hlediska četnosti pak následuje vzdálený monitoring pacienta pomocí nositelných zařízení, který poskytuje 41 procent poskytovatelů, a asynchronní sběr a sdílení pacientských dat (39 procent). Méně běžné pak je využívání různých typů pacientských mobilních aplikací a dat z nich a vzdálený monitoring bez nositelných zařízení nebo mobilní aplikace pro samovyšetření.

Respondenti vnímají citlivě otázku kybernetické bezpečnosti. Ochranou dat ve vlastní organizaci si většinou nejsou úplně jisti. Pouze 30 procent dotázaných je silně přesvědčeno, že jejich společnost dokáže účinně zastavit všechny kybernetické útoky. Laxní přístup k pravidlům bezpečného sdílení pacientských dat není podle průzkumu úplně ojedinělý. Necelých třicet procent respondentů uvedlo, že někdy sdílelo zdravotní data se třetí stranou pro účely výzkumu v příloze e‑mailové zprávy bez použití hesla nebo zabezpečené zasílací služby. Více než polovina poskytovatelů telemedicínských služeb uvedla, že někteří zdravotníci v jejich organizaci poskytují vzdálené konzultace pomocí aplikací, které nejsou určeny speciálně pro zdravotnictví, například WhatsApp, Zoom, FaceTime nebo Facebook Messenger.

Třetina organizací zúčastněných ve výzkumu v minulosti zažila nějaký kyberútok. Přitom část zdravotnických zařízení používá zastaralá zařízení, včetně neaktuálního softwaru. Na počítačích se zastaralým operačním systémem pracuje dokonce většina zdravotníků (74 %).

Oslovení profesionálové očekávají další rozvoj digitálních zdravotních služeb. Podle průzkumu se 71 procent respondentů ze zdravotnických zařízení z celého světa domnívá, že telemedicínské služby přinesou zdravotnímu sektoru v příštích pěti letech největší přidanou hodnotu. 32 procent zdravotníků se podle výzkumu dokonce domnívá, že do 20 let bude telemedicína převažující lékařskou péčí.

„Při bližším pohledu data z výzkumu společnosti Kaspersky naznačují, že u poskytovatelů zdravotní péče roste optimismus ohledně pozitivních dopadů digitálních technologií. Rozšiřující se používání telemedicíny a mobilních aplikací nadále posiluje důvěru a snižuje vnímaná rizika digitální medicíny. Jak také ukázala studie Kaspersky, konkrétní postoje k digitálním zdravotním službám se v jednotlivých regionech liší,“ poznamenává ve zprávě k průzkumu prof. Chengyi Lin, expert na digitální transformaci z obchodní školy INSEAD. „Nejoptimističtější jsou ohledně digitálních lékařů v Asii, Tichomoří, na Středním východě, v Africe a Rusku. Více než 52 procent zdravotnických pracovníků v Asii a Tichomoří věří, že digitální technologie mohou v příštích 20 letech nahradit lékaře, v Africe 46 procent a v Rusku 42 procent. Pro srovnání, v Severní Americe je stejně naladěna pouze třetina respondentů. Není překvapivé, že v Evropě je tento podíl ještě nižší, a to 29 procent,“ uvedl prof. Chengyi Lin.

 

 

Sdílejte článek

Doporučené