Síť nemocnic se začíná otřásat

Na prázdné mapě nemocnic pro příští roky se začínají první místa zaplňovat jasnými čísly. Zdravotní pojišťovny ukončily smlouvy se všemi nemocnicemi akutní péče a teď se rozhodují, kde kolik lůžek nasmlouvají. První vlaštovka se objevila na severní Moravě: zdravotní pojišťovny se tu dohodly, kolik kde bude lůžek pro psychiatrické pacienty.

Výsledek je pikantní, alespoň vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů celé restrukturalizace bylo jejich snížení. Celkově totiž v Moravskoslezském kraji akutní lůžka na psychiatriích přibudou. Část se jich ovšem přesune z léčebny v Opavě do ostravské fakultní nemocnice.

"Ve Fakultní nemocnici v Ostravě je nyní třináct akutních lůžek. S nemocnicí jsou všechny zdravotní pojišťovny dohodnuty na navýšení o 37 lůžek k 1. 1. 2012. Písemně bude sjednáno v rámci celé restrukturalizace lůžkového fondu Moravskoslezského kraje," uvedla Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny, třetí největší pojišťovny v republice.

Zaniknou i celé nemocnice Dohoda o zvýšení počtu psychiatrických lůžek na severní Moravě je výjimka. Celkově mají naopak během restrukturalizace tisíce nemocničních lůžek zaniknout.

"V průběhu jednání se ukazuje, že v některých nemocnicích opravdu akutní péče úplně zanikne. Také další jednotlivá oddělení budou místo akutní péče poskytovat ošetřovatelskou a následnou péči, která je v některých regionech nedostupná," řekl Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojišťovny v rozhodování o počtu lůžek a nemocnic nic nebrzdí. Přesto se chtějí na všem dohodnout s odbornými lékařskými společnostmi, s ministerstvem zdravotnictví i kraji, které zřizují velkou část nemocnic. A brzy mohou narazit na citlivé otázky.

"K dílčím dohodám došlo už v řadě krajů," uvedl Gajdáček. "Složitější jednání nás ale ještě čekají," dodal. Připustil, že na některých věcech se s regionálními politiky neshodnou.

V Jihomoravském kraji například budou horkým tématem porodnice. Tamní krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý (ČSSD) připouští, že na využití porodnic budou padat otázky. Kraj o nich má totiž jinou představu než pojišťovny. "Kraj zastává zásadu, že pokud tam je kvalitní personál, není co měnit," podotkl Ryšavý.

Naproti tomu zdravotní pojišťovny se chtějí do velké míry řídit stanoviskem odborné gynekologické společnosti, podle které je v malých porodnicích zákonitě horší kvalita. Mluví se o hranici minimálně 600 porodů ročně. Tu v jihomoravském kraji v roce 2010 nesplňovaly porodnice v Hodoníně a ve Vyškově. "Názor odborné společnosti bude jen jedno z kritérií. Budeme brát v úvahu dostupnost péče i další faktory," ujistil Gajdáček.

Horečná jednání, která nemocniční oddělení zeštíhlí nebo zaniknou, se vedou ve všech krajích. Nejhorší atmosféra je údajně ve Středočeském kraji.

I když je teoreticky čas do konce roku, dohoda má být už v jeho půlce. O podrobnostech ale zatím zdravotní pojišťovny mlčí. Neprozradily ani to, podle čeho se o nových smlouvách, na základě kterých budou nemocnice dostávat peníze z veřejného zdravotního pojištění, rozhodují. Prý kritéria zveřejní na konci března.

"Základním požadavkem je splnění předpisů, dostatečné personální zajištění, věcné a technické vybavení. Zároveň přihlížíme ke stanoviskům odborné společnosti, produkci ve vybraných odbornostech a kvalitě zdravotní péče," uvedl Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Zdroj: Lidové noviny