Přeskočit na obsah

Svaz pojišťoven: Na rok 2025 nabídneme nanejvýš dvouprocentní růst

SAS3Friedrich-2
Ing. Ladislav Friedrich, foto: J. Koťátko

Zdravotní pojišťovny předložily své zdravotně pojistné plány na letošní rok. Vyplývá z nich, že oborové pojišťovny budou v mínusu o deset miliard korun a téměř vyčerpají své rezervy.

Plány zdravotních pojišťoven letos budou v mínusu o 10 miliard. Uvedl to Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v ČR. Všeobecná zdravotní pojišťovna má ve svém plánu vyhlídky lepší, což jí umožnilo nabídnout další navýšení úhrad nemocnicím nad rámec úhradové vyhlášky na zlepšení platů a mezd lékařů.

Ekonomická situace zaměstnaneckých pojišťoven nepochybně bude mít vliv na jednání o úhradách v roce 2025, která začnou už za několik týdnů. Svaz pojišťoven pochybuje o tom, jestli může v dohodovacím řízení o úhradách dojít k dohodě. Zejména kvůli ekonomické situaci zaměstnaneckých pojišťoven, rozdílnému vývoji rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních, ale také kvůli tomu, jak moc v posledních letech zasahuje ministerstvo zdravotnictví do dohod.

„Pro cenová jednání na rok 2025, která začnou již v únoru, vzniká téměř neřešitelný úkol a otevřené otázky. Má vůbec jednání smysl, když o úhradách, a to zcela jinak, stejně rozhodne ministerstvo zdravotnictví? Objektivní bilance zdrojů povede k nabídce navýšení o jedno až dvě procenta. Můžeme se na takovém snížení růstu nákladů s poskytovateli dohodnout? Může dojít k celkové dohodě, když současný systém přerozdělení vytváří velké rozdíly v možnostech jednotlivých pojišťoven?“ ptá se řečnicky svaz ve svém vyjádření.

Větší růst výdajů si zaměstnanecké pojišťovny a obzvláště některé z nich nemohou dovolit. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislava Friedricha by bylo potřeba snížit roli ministerstva v rozhodování o úhradách. „Cenová jednání snad mohou být příležitostí k diskusi, ale při současných kompetencích ministerstva zdravotnictví asi větší roli mít nemohou. Pokud chceme mít udržitelné zdravotnictví, pak bychom měli právě v tom systém co nejdříve změnit, jinak se nedostaneme ze spirály raketově rostoucích nákladů, které si ekonomika prostě nemůže dovolit,“ uvádí Friedrich. 

Zůstatky poklesnou o deset miliard

„Nově předložené návrhy zdravotně pojistných plánů, kterými se budou v roce 2024 pojišťovny řídit, určují po úpravě mezd náklady 512 miliard korun, příjmy dle prognóz ministerstva financí a platné valorizace plateb za státní pojištěnce pak 502 miliard. Výdajovou stranu určuje v naprosté většině úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Další deficit zmenší základní fondy a prakticky vymaže rezervy, což bude zásadní problém pro rok 2025,“ uvádí svaz pojišťoven v tiskové zprávě.

Celkově by tedy hospodaření zdravotních pojišťoven mělo být deficitní o zhruba 10 miliard korun a zůstatky na základních fondech zaměstnaneckých pojišťoven opět poklesnou, a to z 20,8 na 13,9 miliardy. Po doplatku za konečné vyúčtování za rok 2024 v roce 2025 už budou u většiny pojišťoven rezervy prakticky vyčerpány, uvádí svaz.

Pokud se bude financování vyvíjet podle zdravotně pojistných plánů, očekávají zdravotní pojišťovny, že nejvíce za služby zaplatí nemocnicím, a to s nárůstem o 9,9 procenta proti roku 2023. Největší nárůst opět tvoří takzvaná centrová péče a v ní náklady na inovativní léčivé přípravky s nárůstem nejméně o 13 procent.

 „Jedním z mála pozitiv růstu nákladů na segment nemocniční péče a snahy o omezení přesčasů je, že snad budou moci pojišťovny brzy zahájit seriózní diskusi, jak zde zvýšit nákladovou efektivitu systému revizí smluvní sítě akutní lůžkové péče,“ podotýká Friedrich.

Segmenty s největším nárůstem podle zdravotně pojistných plánů

Zdravotnická dopravní služba (16,3 %)

Zdravotní péče v sociálních ústavech (15,1 %)

Zubní lékařství (13,8 %)

Praktičtí lékaři pro děti a dorost  (10,9 %)

Léky na recept v nemocnicích  (9,9 %) 

Segmenty s nejmenším nárůstem podle zdravotně pojistných plánů

Ambulantní specializovaná péče (4,6 %)

Zdravotnická záchranná služba (4,6 %)

Zdravotnické prostředky na poukazy (4,4 %)

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven ČR, ZPP

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…