Přeskočit na obsah

Těžkých případů otrav léky a novými drogami u dětí přibývá

tisková konference VFN
Zleva: Mgr. Tomáš Jandáč, MUDr. Petr Koťátko, MUDr. Kateřina Kotíková, prof. Martin Vokurka, prof. David Feltl. Foto: Jiří Koťátko

V posledních dvou letech se podle odborníků ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zásadně zvýšily počty intoxikací léky v kombinaci s návykovými látkami a alkoholem u mladistvých ve věku 12 až 18 let. Otravy léky jsou ve více než v 90 procentech kvalifikovány jako pokus o demonstrativní sebevraždu. Nechybějí ale ani přijaté extrémní výzvy od vrstevníků na sociálních sítích. Pokud jde u léky, u dětí do 15 let věku je na prvním místě paracetamol, u mladistvých vedou antidepresiva a benzodiazepiny. Mezi nekonopnými látkami jednoznačně „vítězí“ kratom, skokanem loňského roku mezi drogami obecně se stalo psychoaktivní HHC.

V rámci 1. LF UK a VFN funguje hned několik pracovišť, která se problematikou intoxikace u dětí a mladistvých zabývají. Vedle Kliniky adiktologie a Dětského a dorostového detoxikačního centra na Psychiatrické klinice je to i Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu a Toxikologické informační středisko (TIS) spadající pod Kliniku pracovního lékařství. To je jediným pracovištěm v ČR, které funguje 24/7 a pro celou republiku poskytuje toxikologické konzultace, vybraná antidota a antiséra. Nejprve bylo toto středisko určeno pouze pro lékaře, později i pro laickou veřejnost. Počet konzultací narůstá, v roce 2023 zde odpověděli na 27 000 dotazů. Na prvním místě figurují intoxikace léky, na druhém čisticími a jinými obdobnými prostředky, na třetím místě pravidelně bývají rostliny a houby.

Situace ohledně nadužívání léků a jiných návykových látek se podle odborníků začala zhoršovat v době covidové pandemie v letech 2020 a 2021 a od té doby čísla stále narůstají. Přibývá mladistvých s úzkostmi, depresemi a dalšími psychiatrickými diagnózami, kteří potřebují medikaci. Ti pak užijí vyšší dávky léků, ať z důvodu, že věří, že se jim rychle uleví, anebo protože chtějí poukázat na svůj problém. Tím je nejčastěji nefunkční nebo sociálně slabá rodina, strach ze školy, úzkosti, špatný prospěch, tlak okolí a vrstevníků.

Podle vedoucí lékařky TIS MUDr. Kateřiny Kotíkové, Ph.D., od roku 2021 zaznamenali enormní nárůst konzultací v souvislosti se sebevražednými pokusy dětí a mladistvých. „K výraznému nárůstu dotazů došlo u dětí do 15 let, a to především od dubna 2021, kdy po dlouhodobém uzavření škol začala opět pravidelná prezenční výuka na základních školách. Z 200 konzultovaných sebevražedných pokusů u dívek a 37 u chlapců v roce 2019 se počty zvedly na 469 dívek a 59 chlapců v roce 2023. V naprosté většině případů se jednalo o zneužití léků,“ upřesnila s tím, že alarmujícím způsobem u nás rostou počty dětí a dospívajících, kteří zneužívají různé léky na uklidnění, na spaní, ibuprofen nebo například paracetamol, a to často v kombinaci s alkoholem. U dětí do 15 let figuroval v posledních dvou letech na prvním místě paracetamol, na druhém antidepresiva a na třetím ibuprofen. U mladistvých pak antidepresiva, benzodiazepiny a paracetamol.

Dlouhodobě nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR z roku 2022 jednoznačně konopné látky. Favoritem mezi nekonopnými látkami je pak kratom. Podle MUDr. Kotíkové je dynamika počtu konzultací HHC a kratomu za posledních deset měsíců varující. V posledním roce se počet konzultací HHC zpětinásobil, nejvíce případů bylo v únoru 2024. „S kratomem se setkáváme od roku 2017, první dotaz na HHC jsme zaznamenali v červnu 2022, od kdy počty dotazů výrazně stoupají, k prudkému vzestupu došlo v posledních 14 měsících. HHC konzultujeme dvakrát častěji než kratom,“ doplnila s tím, že skokanem loňského roku mezi drogami obecně se stalo právě psychoaktivní HHC. Poté, co v březnu vláda schválila dočasné zařazení látek HHC, HHC-O a THCP na seznam omamných látek, počet dotazů relativně klesl, zajímavé je, že i ohledně kratomu. Nicméně v březnu pracovníci TIS zaznamenali již šest dotazů na látku HHC-P, která není zařazena na seznam omamných látek, ale vykazuje obdobné účinky jako HHC, avšak silnější a déle trvající. Jak odborníci upozorňují, k typickým příznakům zaznamenaným v souvislosti s užíváním HHC patří ospalost, zvracení, zrychlená srdeční činnost, někteří pacienti mají třes, rozšíření zorniček, úzkost nebo závratě. Závažné příznaky, jako je porucha vědomí nebo křeče, byly evidovány u dětí, u dospělých se jednalo spíše o příznaky mírné.

Intoxikace patří k nejhorším diagnózám, s nimiž se pediatři setkávají

TK VFN k tématu otravy a závislosti u mladistvých „Děsíme se toho, když k nám záchranná služba přiveze dítě s poruchou vědomí, o kterém prakticky nic nevíme, což naši péči limituje. Klinické příznaky intoxikace u dětí jsou velmi pestré. Jde o to zjistit, zda dítě užilo jeden lék, nebo kombinaci více návykových látek, kde se účinky mohou násobit. Týdně nám přivážejí čtyři až pět dětí a mladistvých ve věku mezi 12 až 18 lety s různým stupněm intoxikace a různou kombinací užitých léků, velmi často v kombinaci s alkoholem. V osmdesáti procentech se jedná o demonstrativní sebevraždy, ale nechybějí ani bláznivé výzvy ze sociálních sítí. V nedávné době jedna čtrnáctiletá dívka spolykala 46 ibuprofenů,“ popisuje současnou praxi primář Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN MUDr. Petr Koťátko.

Při požití dlouhodobě užívaného léku v mírně vyšším množství (cca 2–4× větší množství) mají pacienti obvykle pouze příznaky lehké otravy, záleží samozřejmě na účinné látce. Psychoaktivní léky se projevují změnami nálad, bušením srdce, utlumením apod. Zde stačí krátké pozorování zdravotního stavu a mladí pacienti mohou být propuštěni do následné odborné psychiatrické péče.

Avšak u dětí a mladistvých se ztrátou vědomí je situace podstatně složitější. Léky často kombinují s nejrůznějšími drogami, jako je extáze, THC, ještě nedávno HHC, které mají různou sílu, čistotu a často obsahují přídavky dalších léků. K chemickému koktejlu patří většinou i alkohol. „Do doby zpracování výsledků vzorku krve a moči můžeme léčit pouze symptomy, provést výplach žaludku a sledovat životně důležité orgány. Netušíme, jaké dítě požilo látky, jak dlouho účinkují, zda existuje nějaké antidotum… Je to boj o čas, laboratorní vyhodnocení trvá i desítky minut. Vlastně je nejlepší, když spolyká jeden druh léků a my víme, o jaký se jedná. Pak můžeme okamžitě zahájit cílenou léčbu,“ vysvětluje MUDr. Koťátko.

Pokud se dítě dostane do nemocnice včas, v 99 procentech mu lékaři dokáží zachránit život. Ovšem následky na řadě orgánů, jako jsou játra, srdce, ledviny, plíce, se mohou léčit dlouho. Stejně jako příčina, která k incidentu vedla. V době hospitalizace musí přizvaný psychiatr zvolit další postup. Buď propuštění dítěte do domácí péče s následným převedením do ambulantní léčby, nebo okamžitý převoz na dětské psychiatrické oddělení. „S tím je také problém, rozvážíme děti po celé republice. Dostatečné kapacity na dětských psychiatrických odděleních v Česku nejsou. Chybějí dětští psychiatři i zpětná vazba, co naše pacienty k předávkování a sebevražedným pokusům vedlo. Rádi bychom se jako pediatři podíleli i na prevenci, pokud nějaká existuje,“ dodává primář Koťátko s tím, že prostředí dětské kliniky není na dlouhodobější pobyt takovýchto pacientů, kteří mohou být např. agresivní vůči sobě nebo svému okolí, vybaveno ani personálně zajištěno.

Vysokou poptávku po službách adiktologů limitují kapacity kliniky

V Ambulanci dětské a dorostové adiktologie na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN, kde pracují dva dětští psychiatři, dva psychologové a adiktolog, je stabilně v péči okolo 120 pacientů ročně (ve věku od 12 do 18 let), přičemž převis pacientů je daleko vyšší. Nejčastěji přicházejí mladí lidé mezi 14. a 18. rokem života. Adiktologové využívají i podpory ergoterapeutů, nabízejí individuální a skupinovou péči pro rodiče a napojení na rodinnou terapii.

Výzkumy ukazují, že rizikovým mezníkem rozvoje závislostí je přechod ze základní na střední školu. Podle adiktologa Mgr. Tomáše Jandáče, Ph.D., je poptávka po službě ambulance daleko vyšší, ale limitují ji možnosti kliniky. Polovina pacientů přichází kvůli rizikovému chování v oblasti závislosti na digitálních technologiích a polovina kvůli rizikovému chování v oblasti užívání návykových látek. Většina z nich bere více látek současně, což je aktuálně velký problém. Celých 45 procent pacientů dětského adiktologického pracoviště má v anamnéze sebevraždu, což znamená, že nejde jen o myšlenky ale již zrealizovaný pokus. Ve všech případech byly použity léky.

„Mezi našimi pacienty pozorujeme hlavně užívání alkoholu, kanabinoidů, kratomu, psychoaktivních léků bez předepsání lékařem a nikotinu. V posledních letech stoupá kratom, psychoaktivní látky a polosyntetické kanabinoidy, jako je HHC-O a HHC-P,“ vypočítává adiktolog Jandáč, který se na věkovou skupinu dětí a adolescentů specializuje. Intoxikace léky jako forma suicidálního pokusu může podle něho mít víc příčin. Nejen vyšší dostupnost přípravků na trhu, ale i velké množství scénářů k této problematice či informace o efektivních způsobech sebedestruktivního chování formou intoxikace léky na internetu či sociálních sítích.

Jak zdůrazňuje, současným trendem je kratom. „Setkáváme se s dětmi a dospívajícími, které musíme farmakologicky intervenovat, což znamená, že je převádíme na substituční léky, které používáme u opiátových pacientů. Ještě stále se také setkáváme s pacienty s intoxikací HHC, které by již nemělo být tak snadno dostupné, ale děti si ve slevách, když končil jeho prodej, nakoupily velké zásoby,“ vysvětluje Mgr. Jandáč a upozorňuje, že čím dříve se rizikové chování objeví, tím více může poukazovat na hlubší psychopatologii, pro niž je často typická duální diagnóza, jako je závislost na návykových látkách spojená s afektivními poruchami, depresí nebo úzkostí.

Léčba spočívá v multidisciplinárním přístupu. V kombinaci (pedo)psychiatrických intervencí, práci psychologa, adiktologické terapii a využívání sociální práce. „V dětské adiktologii je také zásadní práce s celým rodinným systémem, který zajišťuje rodinná terapie,“ zdůrazňuje Mgr. Jandáč. Právě rodina hraje zásadní roli jak pro rozvoj adiktologické poruchy nebo zhoršení duševního zdraví, tak pro efektivitu léčby. Často se ovšem stává, že právě rodina intervenci nepřijímá, výjimkou nejsou ani případy, kdy rodiče léčbu sabotují. Frustrujícím momentem pro dítě bývají nejen např. vysoké nároky rodičů, ale často chybějící nebo nedostatečně fungující otec, který se na léčbě nepodílí.

VFN je připravena dětskou adiktologickou i psychiatrickou péči rozšířit

prof. David Feltl, foto: Jiří Koťátko V Česku je nabídka adiktologické péče oproti poptávce nedostatečná jak v prevenci, předléčebné či akutní péči na tzv. stabilizačních lůžkách, tak v lůžkové formě péče. Posun v systému se očekává od připravovaného implementačního plánu, který vzniká na základě Koncepce adiktologických služeb pro děti a dorost. Ta byla schválena 29. 2. 2024 Radou vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Na tu teď bude navazovat vedle implementačního i akční plán, na němž spolupracují vedle MZ ČR i MPSV a MŠMT. Zároveň probíhají práce na doporučených klinických postupech v adiktologii včetně dětské a dorostové.

Jak upozornil ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., v souvislosti s narůstající problematikou je v rámci VFN připraven velmi ambiciózní plán rozvoje Kliniky adiktologie, který již prezentoval na jednání s VZP, jež jej podpořila. „V tuto chvíli chystáme investiční záměr, abychom získali finance a mohli kliniku přestavět, zmodernizovat a navýšit její kapacitu a kvalitu péče,“ dodal.

Stejně jako rozšiřování adiktologické kliniky VFN chystá i navýšení počtu lůžek psychiatrické péče pro děti a mladistvé. „V tomto případě je to ještě konkrétnější a uchopitelnější a výsledky bychom měli vidět dříve. Máme již vybraného dodavatele a v květnu začneme s rekonstrukcí zatím prázdné budovy v areálu Kateřinské zahrady poblíž Psychiatrické kliniky, což by mělo trvat zhruba rok. Následně vymístíme do zrekonstruovaných prostor stacionáře z hlavní budovy a v uvolněných prostorách vybudujeme psychiatrické dětské lůžkové oddělení s 20 lůžky. To znamená dvojitý krok vpřed, jednak vzniknou další dětská psychiatrická lůžka, jednak moderní prostory pro denní stacionáře, které budou i pro mladistvé,“ přiblížil pro MT blízkou budoucnost ředitel David Feltl.

Problémem zůstává sehnat dětské psychiatry. I na tom nemocnice s 1. LF UK společně pracují. Snaží se motivovat mediky a ukázat, že rozvoj tohoto pracoviště dává smysl. „Není jednoduché a rychlé řešení. Nicméně se snažíme zvelebovat prostředí, vychovávat nové lidi a dát všemu co nejpříznivější tvář, což ale určitou nějakou dobu ještě potrvá,“ uzavřel prof. Feltl.

Doporučené