Vláda schválila Národní kardiovaskulární plán

Vláda na svém zasedání ve středu 11. prosince schválila důležitý dokument, Národní kardiovaskulární plán. Ten definuje potřebné změny v oblasti kardiovaskulární prevence a kardiologické péče v České republice, které by měly nastat v horizontu následujících deseti let. Česko se tímto krokem stává po Španělsku a Polsku třetí zemí v Evropské unii, která přijala takto specificky zaměřený strategický dokument. 

Národní kardiovaskulární plán ČR na období 2025–2035 (NKP) vznikl v loňském roce z iniciativy České kardiologické společnosti a na jeho vzniku se důležitou měrou podílely další odborné společnosti, ale také pacientské organizace. Celý letošní rok NKP procházel připomínkovým řízením na Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZ ČR) a dalších souvisejících resortech a poslední listopadový den byl na MZ ČR úspěšně schválen. Nyní jeho podobu a poslání posvětila také vláda ČR.

„Je to velmi významný projekt z toho důvodu, že kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastějšími příčinami úmrtí a jsou to preventabilní onemocnění,“ řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zatímco akutní kardiovaskulární péče v Česku se svými výsledky patří mezi světovou špičku, jiná věc jsou vysoké počty nemocných, špatný zdravotní stav populace a nedostatečná prevence, poznamenal. „Proto klade Národní kardiovaskulární plán zásadní důraz na preventivní opatření, a za to kardiologické společnosti velmi děkuji,“ dodal ministr Válek.

NKP zavádí řadu pozoruhodných opatření, mezi nejvýznamnější patří například:

1. návrhy na modernizaci systému odměňování lékařů, a to zejména při péči o pacienty ve vysokém riziku nebo o pacienty po prodělaném KV onemocnění. To by mohlo významně zlepšit jejich přístup k péči, pomoci zkrátit dlouhé čekací doby a zajistit včasnou péči tam, kde je nejvíce potřeba;
2. zavedení moderních metod prevence, včetně testování nových rizikových faktorů, jako je např. koncentrace lipoproteinu(a) a funkce ledvin, zavedení digitálního sdílení laboratorních výsledků v rámci celého systému zdravotní péče a národního otevřeného datového centra pro kardiologická data získaná z českého zdravotního systému;
3. posílení spolupráce mezi praktickými lékaři a kardiology, která má zásadní význam zejména v regionech, kde je přístup k péči ztížený;
4. rozšíření preskripčních možností pro praktické lékaře v zájmu lepší dostupnosti zdravotní péče zejména v oblastech s nedostatkem specialistů.

K NKP vznikla také souhrnná analytická studie, která shrnuje klíčová populační a klinická data pro stanovení cílů a měřitelných ukazatelů NKP.

Schválením NKP dávají vládní politici najevo, že zřetelně vnímají výzvy v oblasti kardiovaskulární prevence a léčby a vyjadřují politickou vůli ke změnám. To, zda k těmto změnám skutečně dojde a NKP bude v následujících letech účinně realizován, bude záviset na řadě faktorů, především ale na úsilí všech zapojených vládních i nevládních subjektů a na zajištění potřebného financování.