Přeskočit na obsah

VZP registruje už 153 tisíc utečenců

Největší zátěž bude migrace z Ukrajiny představovat pro primární péči. VZP spolu s ministerstvem zdravotnictví pracuje na posílení nemocničních ambulancí, které by s ní měly praktikům pomoci.

Za ukrajinské uprchlíky bude zatím Všeobecná zdravotní pojišťovna hradit zdravotní služby výkonově. A to i v případě registrace u praktického lékaře. Pojišťovna uhradí všechnu poskytnutou péči. U osob, které mají vízum strpění, se totiž očekává dočasný pobyt. Případné kapitační platby bude VZP řešit až v případě, že se ukáže, že bude situace s ukrajinskými utečenci dlouhodobá.

„Nejsme schopni předvídat, jak dlouho ta situace bude trvat. Pokud by trvala krátkodobě, máme výkonovou platbu a uhradíme veškeré poskytnuté služby. Pokud by situace trvala déle, hledali bychom dlouhodobější variantu úhrad. Pak by bylo na místě diskutovat o kapitaci. V tuto chvíli chceme věc řešit ad hoc a platit výkonově veškeré služby,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek na brífinku.

Pro beztak napjaté kapacity praktických lékařů a zejména praktických dětských lékařů bude znamenat příchod ukrajinských občanů velkou zátěž. Ministerstvo zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami proto připravuje přesun části této péče do nemocnic. Cílem je, zajistit kapacity poskytovatelů pro všechny utečence tak, aby zároveň nebyla omezená péče pro české občany.

„Musíme zajistit ukrajinským občanům zdravotní služby, které budou beze sporu čerpat ve všech segmentech zdravotnictví. Největší nápor bude směřovat do primární péče a následně do péče lůžkové,“ uvádí Kabátek. „V současné době s ministerstvem zdravotnictví intenzivně pracujeme na tom, aby byla zátěž, která bude směřovat hlavně do primární péče, přesměrována do nemocnic. Chceme najít takové řešení, které v žádném případě neztíží přístup českých občanů ke zdravotním službám,“ dodal ředitels tím, že je připraveno posílení ambulancí v nemocnicích.

Podle jeho slov probíhají jednání se zástupci praktických lékařů, ambulantních specialistů, gynekologů i nemocnic. „Podmínky pro čerpání má ukrajinský občan, který má vízum strpění a zdravotní pojištění, stejné jako občan České republiky. Všechny poskytovatele chceme ubezpečit, že jsme připraveni uhradit veškeré náklady spojené se zdravotní péčí poskytnutou uprchlíkům,“ zdůraznil ředitel Kabátek.

Na základě víza strpění mají utečenci nárok na veřejné zdravotní pojištění. Podle návrhu zákona, který je součástí legislativního balíčku přezdívaného Lex Ukrajina, budou zdravotní pojišťovny proplácet služby i léky utečencům i třicet dní zpětně ode dne, kdy se k veřejnému zdravotnímu pojištění přihlásí. „Každý z utečenců je pojištěn zpětně třicet dní. I když se nestihne před ošetřením přihlásit ke zdravotní pojišťovně, všechny výkony, které jsou mu provedeny, jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění. Tedy veškeré ošetření včetně léků,“ připomněl předseda správní rada VZP poslanec Tom Philipp.

VZP má na asistenčních centrech pro uprchlíky celkem 91 pracovišť, zároveň zachovává provoz poboček, kromě těch nejmenších. Kromě toho zřídila pro utečence, kteří nepřichází přes asistenční centra, ale přes pracoviště azylové a migrační politiky, aplikaci pro online registraci. Celkem už registrovala (ke 14. 3. ráno) 153 tisíc uprchlíků, z toho 68 tisíc dětí. Jen 15 tisíc registrovaných je starší 50 let. U VZP je registrovaná valná většina utečenců.

Podle aktuálních odhadů počtu přicházejících Ukrajinců by teoreticky na jednoho praktického dětského lékaře připadlo v průměru registrovat 40 až 50 nových dětí, uvedl Kabátek.

Ekonomicky mohou být Ukrajinci pro pojišťovny přínos

Jaké bude mít tato situace ekonomické dopady na zdravotní pojištění a na zdravotnictví, se těžko odhaduje. Příjmy záleží na vývoji ekonomiky, na tom, kolik Ukrajinců najde práci a kolik jich naopak zůstane státními pojištěnci, ale i na mnoha dalších faktorech. Pokud by průměrné náklady na jednoho nového pojištěnce – uprchlíka byly obdobné jako u průměrného českého občana, znamenalo by to pro zdravotní pojišťovnu náklady 1 – 1,5 miliardy za rok na 100 tisíc běženců. To ale nezohledňuje věkovou strukturu utečenců, která je z pohledu čerpání zdravotních služeb zatím velmi příznivá.

„Jsme schopni tuto zátěž zvládnout. Sice jsme přeskočili z jedné mimořádné situace do druhé, ještě závažnější, ale vytváříme předpoklady, aby tu situaci české zdravotnictví zvládlo, aniž by došlo ke zhoršení dostupnosti zdravotních služeb pro občany České republiky,“ řekl ředitel Kabátek.

Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha nebude pro zdravotní pojišťovny ani případný dlouhodobý pobyt utečenců ekonomický problém. „Všichni bychom si určitě přáli, aby byl na Ukrajině mír a uprchlíci se mohli vrátit domů. Pokud to však nebude možné, můžeme do budoucna v našem systému veřejného zdravotního pojištění tyto nové pojištěnce zvládnout,“ uvedl Friedrich. 

Upozorňuje na věkové složení přicházejících lidí. „Demografie a statistika je v systému zdravotního pojištění u větších skupin lidí zásadním faktorem. Velká část nákladů je obvykle čerpána lidmi nad 65 let. Výjimkou je první rok života s porodem, zvýšenou péčí a očkováním, a náklady na skupiny chronických pacientů,“ vysvětluje Friedrich. 

Průměrný odvod na zdravotní pojištění u zaměstnanců je kolem 60 tisíc korun ročně, uvádí v tiskové zprávě Svaz zdravotních pojišťoven. Platba státu za státní pojištěnce za letošek činí 21 tisíc korun. Za péči o průměrného pojištěnce se vydá kolem 43 tisíc korun ročně. Náklady jsou násobně vyšší u starších skupin než u mladších do 65 let věku. 

Sdílejte článek

Doporučené

Remedia č. 2/2022 - omluva

18. 5. 2022

Vážení čtenáři,  v části nákladu časopisu Remedia č. 2/2022 došlo k záměně tiskových archů. Za chybu se omlouváme, a pokud Vám toto vadné číslo…