Přeskočit na obsah

Zdravotnictví při českém předsednictví v Evropě

Ilustrační foto: Shutterstock

Onkologie, dostupnost léčby vzácných onemocnění, očkování, posílení globální role Evropské unie ve veřejném zdraví a téma Ukrajina, to jsou priority ministerstva zdravotnictví pro nadcházející české předsednictví v Radě Evropské unie.

Mezi prvními tématy k řešení je i jednání s hlavními výrobci vakcín proti SARS-CoV-2 o změně smluv o jejich dodávkách.

Sdílení dat napříč Evropou

V šestiměsíčním období českého předsednictví, které začíná 1. července, se bude projednávat návrh nařízení k Evropskému prostoru pro zdravotní data. Je to nejvýznamnější legislativní návrh z oblasti zdravotnictví, který v tomto období bude dolaďován. Úkolem Česka bude hledat co největší shodu na konkrétním znění nařízení tak, aby na prosincovém zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) mohlo předložit zprávu o pokroku.

„Tento materiál považujeme za velmi důležitý a pokusíme se dosáhnout co největší shody na co největším množství bodů v tomto nařízení,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví pro evropské záležitosti Jakub Dvořáček.

Evropský prostor pro zdravotní data má umožnit vzájemnou výměnu zdravotních dat mezi státy jak přímo při poskytování zdravotních služeb, tak i na sekundární využití anonymizovaných dat pro řízení, plánování a pro výzkum.

„Když to zjednoduším, cílem je, aby data chodila za pacientem. Česká republika v tomto směru je velmi vpředu,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Uvedl, že je v České republice dobře rozvinutý systém sdílení snímků z vyšetřovacích metod. O problémech, které při zavádění širšího sdílení zdravotních dat mohou nastat, se chce Válek radit ve Finsku. „Klíčové je, aby data byla bezpečná a kdokoli se na ně dívá, aby to bylo pouze se souhlasem pacienta. A v naléhavých případech aby mohli lékaři, ještě než dojede pacient rychlou do nemocnice, nahlédnout do jeho dokumentace,“ uvedl ministr. O znění nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data podle Válka nebudou jednat jen politici, ale paralelně mají probíhat odborné a praktické debaty, aby se předešlo tomu, že se nebude možné případnou politickou shodu prakticky implementovat.

Vyjednat změny ve smlouvách na vakcíny

Velmi aktuální je formulace o závěru Rady EU k očkování. Se zkušenostmi se spoluprací na očkování proti COVID-19 se diskutuje, jak prohloubit spolupráci. Předložení prvního návrhu oficiálního závěru se očekává v červenci.

Zároveň se jedná o změnách smluv s výrobci vakcín proti koronaviru. Společné smlouvy pro EU na koupi vakcín proti SARS-CoV-2 byly podle Válka průlom. Díky nim měli všichni občané EU dostupnou tuto prevenci prakticky ve stejné době. Proti původním předpokladům se ale virus stále vyvíjí, zůstává zdravotní hrozbou a nutností budou pro určité skupiny obyvatel další dávky. Jednání o změnách smluv s firmami směřují k tomu, aby nebyly vyráběny zbytečně očkovací látky, o které nebude zájem, a aby občané EU dostávali nové očkovací látky přizpůsobené novým variantám, uvedl Válek. První taková modifikovaná vakcína by podle něj mohla být k dispozici už letos na podzim.

Válek chce také koordinovat společná evropská protipandemická opatření. Mluví o očkování pravidelně v srpnu až září a o nošení respirátorů ve zdravotnictví a ve veřejné dopravě. „Bezesporu není vhodné provádět nějaké plošné lockdowny, zákazy, protože efekt se ukázal jako nedostatečný,“ dodal.

Onkologie jako evropské téma

S prioritou onkologie navazuje Česko na Francii, která předsedala radě v první polovině letošního roku. V Brně proběhne 13. a 14. července konference, na které chce Česku vyzvat ke zpřesnění postupu implementace Evropského plánu boje s rakovinou.

Očekává se, že Evropská komise v září předloží návrh doporučení Rady ke screeningu onkologických onemocnění. Česko bude koordinovat jednání a hledání shody na tomto doporučení.

Na zářijovém neformálním jednání ministrů zdravotnictví v Praze bude probíhat debata o plnění Evropského plánu boje s rakovinou.

Ministr Válek také zmínil, že chce vyjednávat o plošné dostupnosti nových léků na vzácná onemocnění, aby se napříště tolik nelišilo, kdy tyto přípravky vstupují na trh v bohatších státech Evropské unie a kdy ve státech menších a s menšími rozpočty. Také hodlá usilovat o to, aby byly klinické studie, které se konají na území Evropské unie, vždy otevřené všem občanům. „Plán je, dosáhnout toho, aby léky pro vzácná onemocnění, centrové léky, byly v relativně stejný čas dostupné za co nejnižší cenu v celé Evropské unii pro všechny občany. Aby se nestalo, že některý lék bude dříve dostupný ve velkých zemích a až po několika letech dostupný v České republice. Současně se chceme dostat do všech klinických studií, ve kterých se léčí potenciálně moderními léky tito pacienti. Aby se nestalo, že probíhá v Evropské unii studie, která není dostupná pro pacienty některých zemí, třeba České republiky,“ řekl ministr Válek.

V říjnu se bude v Praze konat konference o dostupnosti léčby vzácných onemocnění, ze které by mohla vzejít výzva Evropské komisi k vytvoření plánu pro tuto oblast. Mohl by vzniknout obdobný materiál, jakým je evropský plán v oblasti onkologie.

Na začátku prosince proběhne rada EPSCO. Toto zasedání rady ministrů zdravotnictví bude určitým vrcholem českého předsednictví v oblasti zdravotnictví, kde se budou probírat veškeré legislativní i nelegislativní návrhy.

Sdílejte článek

Doporučené

Odborníci na infekce se sešli v Praze

4. 10. 2022

Hlavním tématem VIII. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE), který se v Praze konal od 22. do 24. září 2022 a…