Příležitosti a potenciál preskripce gliflozinů praktickými lékaři

Glifloziny patří v dnešní době mezi nejvýznamnější léky s komplexním působením nejen v léčbě diabetu, ale i v terapii srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Přestože jsou jejich klinické přínosy i ekonomická efektivita dobře doloženy, v České republice jsou stále nedostatečně využívány. Jednou z příčin tohoto stavu je i to, že tuto lékovou skupinu nemohli dosud předepisovat praktiční lékaři. To se nyní mění – od 1. července se pro primární péči uvolňují preskripční omezení celé řady léků a glifloziny jsou mezi nimi. To by mohlo zpřístupnit moderní léčbu desítkám tisíc pacientů, zlepšit jejich prognózu a současně přinést významné úspory zdravotnímu systému.

Možnost uvolnění preskripce gliflozinů do primární péče představuje jednu z nejvýznamnějších změn v organizaci péče o pacienty s diabetem 2. typu, chronickým onemocněním ledvin (CKD) a srdečním selháním za poslední roky. Právě praktickým aspektům této změny, mezioborové spolupráci a socio-ekonomickým přínosům byl věnován kulatý stůl Platformy pro prevenci, kardiovaskulární a metabolické zdraví při Hospodářské komoře hl. m. Prahy, který se uskutečnil 18. června 2026 v Praze. Diskuse, kterou moderoval poradce ministra zdravotnictví MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., se zúčastnili zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, odborných společností a praktických lékařů.

Debata se neomezila pouze na otázku preskripčních omezení. Dotkla se také širších souvislostí fungování českého zdravotnictví, zejména role primární péče v prevenci, včasném záchytu chronických onemocnění a dlouhodobém managementu pacientů s vysokým kardiovaskulárním a renálním rizikem.

Česká populace žije déle, nikoli však zdravěji

Podle Tomáše Doležala je jedním z největších problémů českého zdravotnictví stagnace délky života prožitého ve zdraví. Přestože výdaje na zdravotní péči v posledních letech výrazně vzrostly, zdravotní stav populace ve vyšším věku se zásadně nezlepšuje. Právě proto ministerstvo zdravotnictví klade důraz na podporu prevence, posilování role primární péče, disease management chronických onemocnění a využívání dat pro hodnocení kvality péče. Jedním z konkrétních kroků v tomto směru je rozšiřování kompetencí praktických lékařů tak, aby mohli aktivněji zasahovat do léčby pacientů s chronickými nemocemi a využívat moderní terapeutické možnosti bez zbytečných administrativních bariér.

Glifloziny zůstávají navzdory doporučením nedostatečně využívány

Glifloziny dnes patří mezi základní pilíře léčby diabetu 2. typu, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Jejich účinnost byla opakovaně potvrzena ve velkých klinických studiích a odráží se také v doporučených postupech odborných společností. Přesto zůstává jejich využití v České republice nízké.

Prezentovaná data ze studie BEAT například ukázala, že mezi pacienty s diabetem 2. typu a hypertenzí (n = 2 769) sledovanými v ordinacích praktických lékařů (n = 224) tvoří glifloziny pouze necelá dvě procenta antidiabetické léčby. Ještě výraznější je rozdíl mezi doporučenou a skutečnou léčbou u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem nebo deteriorací renálních funkcí. Jednou z hlavních příčin je právě skutečnost, že preskripce gliflozinů byla dosud omezena na specialisty, zatímco velká část vhodných pacientů je dlouhodobě sledována v ordinacích praktických lékařů.

Desítky tisíc pacientů by mohly získat přístup k moderní léčbě

„Po rozšíření preskripčních kompetencí by mohlo být glifloziny léčeno přibližně 77 000 nových pacientů, přičemž největší skupinu tvoří diabetici 2. typu, následovaní pacienty s CKD a srdečním selháním,“ řekl MUDr. Doležal a dodal, že přitom nejde pouze o zlepšení kompenzace základního onemocnění. Glifloziny významně snižují riziko hospitalizací pro srdeční selhání, zpomalují progresi renálního postižení a přispívají ke snížení rizika závažných kardiovaskulárních komplikací. Právě proto jsou dnes vnímány jako léky s multiorgánovým ochranným účinkem, nikoli pouze jako antidiabetika.

Ekonomická investice, která se vrací

Prezentované analýzy se dotkly také ekonomických aspektů širšího využití gliflozinů a ukázaly, že všechny hrazené indikace těchto léků jsou z pohledu zdravotních pojišťoven nákladově efektivní. U chronického onemocnění ledvin a některých skupin pacientů se srdečním selháním jsou dokonce náklady šetřící, tedy vedou k úsporám převyšujícím náklady na samotnou léčbu.

„Modelové výpočty naznačují, že pokud by byli glifloziny léčeni všichni vhodní pacienti v péči praktických lékařů, mohlo by během deseti let dojít k úspoře více než dvou miliard korun. Tyto úspory by byly výsledkem nižšího počtu komplikací, hospitalizací a dalších nákladných zdravotních výkonů. Současně by pacienti získali více než 61 000 kvalitně prožitých let života (QALY),“ vysvětlil MUDr. Doležal.

Samotné uvolnění preskripce nestačí

Uvolnění preskripčních omezení je však pouze prvním krokem. Aby se očekávané přínosy skutečně dostavily, bude nezbytné zlepšit využívání preventivních prohlídek, ještě důsledněji vyhledávat rizikové pacienty, posílit sdílení dat mezi poskytovateli zdravotní péče a jasně definovat kompetence jednotlivých odborností. Zásadní roli přitom bude hrát dobře fungující spolupráce mezi praktickými lékaři a specialisty. Cílem není přesouvat pacienty mezi jednotlivými segmenty péče, ale vytvořit efektivní systém, v němž bude každý nemocný léčen na úrovni, která nejlépe odpovídá jeho aktuálním potřebám.

Příležitost pro pacienty i zdravotnictví

Podle MUDr. Doležala má české zdravotnictví k dispozici účinnou, bezpečnou a ekonomicky výhodnou léčbu, která zatím není využívána v rozsahu odpovídajícím potřebám pacientů. Rozšíření preskripčních práv na praktické lékaře by umožnilo léčbu přibližně 77 000 nových pacientů, kteří jsou dnes v jejich péči. „Díky této změně můžeme v desetiletém horizontu zlepšit zdraví pacientů s diabetem 2. typu, srdečním selháním a CKD a zároveň ušetřit až 2 miliardy Kč z prostředků zdravotního pojištění,“ uzavřel MUDr. Doležal.