Významný krok k posílení primární péče. Padla další omezení prekripce

Díky další vlně uvolnění preskripce v primární péči by se měly uvolnit kapacity ambulantních specialistů. Praktikům se zpřístupnilo 1 200 přípravků.

Novela vyhlášky 376/2011 Sb. od 1. července umožnila, aby vybrané léky s dosavadním preskripčním omezením „E“, dosud předepisované výhradně ambulantními specialisty, mohli nově za stanovených podmínek předepisovat s úhradou zdravotní pojišťovny také praktičtí lékaři pro dospělé i pro děti a dorost. Jde o 1 200 léčivých přípravků.

Ministerstvo neočekává, že by v souvislosti s tím vzrostly náklady, protože se nerozšiřuje okruh pacientů, kteří na přípravky mají nárok. Pacienti ale nebudou muset jen kvůli receptu k ambulantním specialistům.

Mezi uvolněnými léky jsou moderní antidiabetika, přípravky na ADHD a deprese, antikoagulancia, inhalační léčba astmatu a CHOPN a další. Ambulantním specialistům by tato změna měla uvolnit kapacity na pacienty, kteří je skutečně potřebují.

V kompetenci příslušných specialistů zůstávají přípravky, které podle souhrnu údajů o přípravku vyžadují specializovanou diagnostiku, zahájení léčby nebo pravidelné odborné sledování. Pro ty vzniká nový symbol „F“.

„Většina léčiv má stanoveno indikační omezení a lékový záznam umožňuje lékařům kontrolovat již předepsanou medikaci, předcházet duplicitám i rizikovým kombinacím léčiv. Novela proto nepředstavuje rizika z nesprávné preskripce,“ řekl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň.

„Při přípravě návrhu jsme posuzovali každou skupinu léčiv samostatně. Nový preskripční symbol F zároveň umožní jednoznačně vymezit přípravky, které mají i nadále zůstat výhradně v rukou specialistů,“ doplnila vrchní ředitelka Sekce zdravotnických technologií Ministerstva zdravotnictví Markéta Foldyna Hellová.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov vnímá posilování primární péče jako dobrý trend, ekonomické dopady rozvolnění omezení preskripce bude pojišťovna sledovat. „Trend je jednoznačně pozitivní, jsem jednoznačně pro, aby mohli praktičtí lékaři indikovat více léků než nyní. Mělo by to být doprovázeno tím, že nebudou zbytečně vytěžováni ambulantní specialisté,“ uvedl pro MT Duškov a dodal: „Druhá věc je, že jsou v tom zahrnuty i zvlášť účtované léčivé přípravky a u nich by mohl hrozit nárůst v rozpočtech až o 2,8 miliardy korun. Nepředpokládám, že by se takový scénář naplnil. Na druhou stranu musíme vzhledem k současnému stavu veřejných prostředků dávat pozor, a proto to sledujeme.“

Pro některé pacienty s chronickými diagnózami může změna znamenat lepší management péče. Zaznělo to v nedávném Fóru MT. „Ačkoli si nemyslím, že by to znamenalo změnu hned po 1. červenci, budeme řešit náklady a řada nemocných tak jako tak specializovanou péči potřebovat bude, ale jsem přesvědčen, že nakonec se tím systém péče stane průchodnějším a efektivnějším,“ uvedl prof. Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti.

Pokud skutečně povede uvolnění preskripce praktickým lékařům k tomu, že se u specialistů budou koncentrovat komplikovanější případy, měly by na to reagovat i úhradové mechanismy, upozornil tamtéž prof. Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti: „Souvisí s tím podmínka, která nový model péče podpoří: odpovídající úprava ohodnocení práce specialistů. Může se totiž stát, že pacienti s méně komplikovanou problematikou již do specializovaných ambulancí docházet nebudou a budou se zde naopak koncentrovat případy složitější, komplikovanější a časově náročnější. S tímto posunem musí model úhrady počítat, například právě v diabetologických ambulancích.“

Aktuální změna navazuje na první vlnu uvolnění preskripčních omezení z roku 2024, která se týkala léčivých přípravků s omezením L. „Uvolnění preskripce je důležitým krokem k posílení role primární péče a přiblížení českého systému zdravotnictví standardům běžným v normálních evropských zemích,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Jednou z hojně diskutovaných skupin léků, které se od 1. července uvolňují praktickým lékařům, jsou glifloziny. Ty patří v dnešní době mezi nejvýznamnější léky s komplexním působením nejen v léčbě diabetu, ale i v terapii srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Přestože jsou jejich klinické přínosy i ekonomická efektivita dobře doloženy, v České republice jsou stále nedostatečně využívány. Jednou z příčin bylo právě omezení preskripce. „Modelové výpočty naznačují, že pokud by byli glifloziny léčeni všichni vhodní pacienti v péči praktických lékařů, mohlo by během deseti let dojít k úspoře více než dvou miliard korun. Tyto úspory by byly výsledkem nižšího počtu komplikací, hospitalizací a dalších nákladných zdravotních výkonů. Současně by pacienti získali více než 61 000 kvalitně prožitých let života (QALY),“ uvedl nedávno na odborné diskusi farmakoekonom a poradce ministra zdravotnictví Tomáš Doležal.