Dárců krve ubývá, potřeba neklesá. ÚHKT rozšiřuje kapacity a cílí na prvodárce
Klesající počet prvodárců krve v kombinaci s rostoucími nároky moderní léčby zvyšuje tlak na transfuzní služby. Ústav hematologie a krevní transfuze proto rozšiřuje své kapacity a zapojuje se do kampaně „První kapka“, zaměřené na získávání nových dárců.
V České republice dlouhodobě klesá počet prvodárců krve, zatímco potřeba transfuzních přípravků zůstává stabilní. Tento nesoulad představuje potenciální riziko pro zajištění péče v oborech, které jsou na dostupnosti krve a jejích složek přímo závislé – zejména v hematologii a onkologii. Ústav hematologie a krevní transfuze proto vedle rozšiřování svých kapacit vstupuje i do celostátní kampaně „První kapka“, zaměřené na získávání nových dárců.
„Bez dárců bychom nemohli poskytovat péči, která je dnes pro řadu pacientů doslova život zachraňující. Krev a její složky zatím neumíme ničím nahradit. Každý nový dárce proto hraje zásadní roli,“ říká ředitel ústavu Petr Cetkovský.
Dárců ubývá, potřeba zůstává
Na tento trend přitom systém nereaguje jen osvětovými kampaněmi, ale i snahou stabilizovat a posílit vlastní infrastrukturu. Klesající počet prvodárců totiž není jen krátkodobý výkyv, ale trend, který může mít dlouhodobější dopady.
Počet prvodárců krve v České republice v posledních letech klesá. Zatímco dříve šlo o desítky tisíc nových dárců ročně, aktuální čísla ukazují na výrazný pokles. Tento vývoj představuje riziko pro stabilitu systému, protože potřeba transfuzních přípravků zůstává vysoká a v některých segmentech péče dále roste.
Transfuzní přípravky přitom zůstávají nezbytnou součástí celé řady léčebných postupů, včetně péče o pacienty v akutních stavech. Nedostatek dárců tak může v budoucnu limitovat dostupnost péče v klíčových oblastech medicíny.
Také proto se Ústav hematologie a krevní transfuze zapojuje do celostátní kampaně „První kapka“, která cílí především na nové, mladé dárce. Cílem není pouze zvýšit jejich počet, ale také posílit dlouhodobý vztah k dárcovství krve.
Moderní zázemí pro náročnou péči
Vedle snahy rozšířit dárcovskou základnu proto ÚHKT investuje i do vlastního zázemí, které musí držet krok s rostoucí náročností péče. S tím souvisí i nedávno dokončená druhá etapa rekonstrukce pavilonu A, jejímž cílem bylo vytvořit podmínky odpovídající současným požadavkům hematologie.
„Počty pacientů v hematologii stále narůstají. Rychle roste také úspěšnost léčby – mnoho pacientů vyléčíme, mnohým výrazně prodloužíme život. Léčba je však velmi náročná, a proto vedle špičkových odborníků potřebujeme i odpovídající vybavení a kvalitní zázemí,“ uvádí ředitel ústavu Petr Cetkovský.
V rekonstruovaném pavilonu jsou nyní efektivně propojena klíčová pracoviště, jako je transfuzní oddělení, aferetické oddělení, oddělení imunohematologie nebo laboratoř prevence virových nákaz, které nově sdílejí společné zázemí. „Zvětšení prostor nám umožní další rozvoj a zároveň zlepší spolupráci mezi jednotlivými odděleními. To se pozitivně projeví nejen na kvalitě poskytované péče, ale i na komfortu dárců, pacientů a našich zaměstnanců,“ doplňuje přednosta transfuzního úseku Jan Loužil.
Jedna krev, několik životů
Význam dárcovství krve se přitom v klinické praxi neomezuje na samotný odběr. Z jedné jednotky plné krve vzniká několik transfuzních přípravků, které mají odlišné a často nezastupitelné využití.
„Z jednoho odběru plné krve vyrobíme pro naše pacienty tři přípravky – dávku červených krvinek, plazmu a krevní destičky. Krevní destičky bezprostředně zachraňují pacienty, protože kromě infekčních komplikací jim během léčby hrozí i závažné krvácení, kterému jejich podáváním předcházíme,“ popisuje Jan Loužil.
Plazma je využívána buď přímo k léčbě, nebo dále zpracovávána na léčivé přípravky. Ve specifických případech je možné připravit také koncentrát neutrofilních granulocytů, který může být zásadní například u těžce imunokompromitovaných pacientů.
K přípravě jednotlivých složek se využívají i separátory krevních komponent, které umožňují získat například vyšší dávku krevních destiček od jednoho dárce. Transfuzní medicína je tak úzce propojena s klinickou i výzkumnou částí pracoviště a tvoří základní předpoklad pro poskytování moderní hematologické péče.
Jak ostatně upozorňuje Petr Cetkovský i v podcastu Medical Tribune, současná hematologie je natolik komplexní obor, že její vývoj již není v silách jednotlivce sledovat v celé šíři – o to větší význam má dobře fungující týmové zázemí a infrastruktura, včetně transfuzních služeb.