Denně umírá patnáct lidí na karcinom plic
Podle prof. MUDr. Petra Zatloukala, CSc., z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie 3. LF UK a FN Na Bulovce je ročně v České republice diagnostikováno více než 6 000 nemocných s bronchogenním karcinomem a 5 500 této nemoci podlehne (cca 4 200 mužů a 1 300 žen). Alarmující je fakt, že v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi jsou tyto statistiky jedny z nejhorších na světě. V osmdesátých letech minulého století byla dokonce mortalita na karcinom plic u mužů v Československu celosvětově nejvyšší. Od té doby sice mírně klesla, ale stále u nich zůstává nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. U žen je v ČR situace trochu příznivější. Znepokojivá je ovšem skutečnost, že jak incidence, tak mortalita v posledních letech neustále stoupají a naši odborníci se obávají, abychom se nepřiblížili situaci v Severní Americe, kde i u žen je bronchogenní karcinom zabijákem číslo jedna u nádorových onemocnění. Odborníci upozorňují, že nárůst incidence je patrný hlavně u mladých žen.Základem je prevence kouření
Z údajů o mortalitě vyplývá, že každý den zbytečně zemře na toto onemocnění 15 až 16 lidí. Až z devadesáti procent se na jeho vzniku totiž podílí kouření, v porovnání s ním nehrají ostatní faktory včetně dosti diskutovaného vlivu znečištěného životního prostředí podstatnou roli. Riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret. Rakovina plic také více hrozí těm, kdo začali kouřit v mladším věku. Proto se preventivní programy zaměřují hlavně na mládež, která ještě kouřit nezačala, a také podporují kuřáky snažící se kouření zanechat. Při této příležitosti si odborníci stěžují na nedostatečnou podporu ze strany politiků a státních institucí. Ministerstvo sice před časem podpořilo vznik Center léčby závislosti na tabáku, ale „výkon“ politiků při schvalování nového zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (tzv. protikuřácký zákon) deklarované podpoře příliš neodpovídal. Skutečná podpora prevence kouření je podle MUDr. Evy Králíkové, CSc., z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku iii. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze ze strany státních institucí minimální. Také léčba závislosti na tabáku u nás stále není běžnou součástí léčebně preventivní péče a zdravotníkům, kteří se jí věnují, není hrazena. Eva Králíková také upozorňuje na skutečnost, že ačkoli ministerstvo opakovaně deklarovalo, že v každé lékové skupině je alespoň jeden lék plně hrazen, v případě léčby závislostí na tabáku tomu tak není.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 22/2006, strana 1
Zdroj: