Přeskočit na obsah

Dispečeři pomohou umístit pacienty z přetížených nemocnic

Nárůsty nových lidí s potvrzenou nákazou SARS-CoV-2 zpomalují. Počty diagnostikovaných rostly v posledním říjnovém týdnu méně než v předchozích týdnech. Ve třetím říjnovém týdnu bylo proti druhému říjnovému týdnu diagnostikováno o 61 procent případů více, zatímco v posledním týdnu „jen“ o 37 procent více než ve třetím.

Za dva týdny by tedy mohl začít zpomalovat další nárůst pacientů nově hospitalizovaných kvůli COVID-19. Záležet bude na tom, jak silně se projeví zásah epidemie do rizikových skupin. Vyplynulo to z dat prezentovaných na tiskové konferenci nového ministra zdravotnictví doc. Jana Blatného, kde s ním vystoupili ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. Ladislav Dušek, předseda ČSARIM ČLS JEP a národní koordinátor intenzivní péče prof. Vladimír Černý a hlavní hygienička MUDr. Jarmila Rážová.

„Musíme za každou cenu snížit tlak na nemocniční systém, aby se nedostával na hranu svých kapacit a aby nebyla dlouhodobě limitována ani jiná péče než o covidové pacienty,“ uvedl nad daty prof. Dušek. „Počty hospitalizací momentálně nevypadají dobře a ani nemohou vypadat dobře, protože hospitalizace odrážejí počty diagnostikovaných před deseti dny. Denně přijímají nemocnice zhruba 720 nových příjmů pacientů s koronavirem a průměrné čisté saldo pacientů, kteří v nemocnicích zůstávají, je 250 denně. Tato čísla mi nahánějí velký stres. 18. října na lůžkách v nemocnicích bylo 3 700 všech pacientů s COVID-19 a deset dní poté, 29. 10., už jich bylo 7 300, to je velmi negativní trend. Je evidentní, že hospitalizace s vysokou pravděpodobností porostou dál. Je vysoce žádoucí tento trend zastavit, jinak se snadno můžeme dotknout stropové kapacity systému. Pozitivní zprávou je, že hospitalizace, které vyžadují intenzivní péči, nerostou tak rychle,“ uvedl prof. Dušek. „Zmírnění rychlosti šíření epidemie je prioritou. To nikdo nechce prolongovat další dva měsíce, to by byla zhouba,“ dodal.

Stále tu je riziko, že se počty hospitalizovaných přiblíží ještě před půlkou listopadu stropové kapacitě nemocničního systému i po reprofilizaci lůžek, uvedl Dušek.

Klíčové kroky, které jsou podle něj zapotřebí, je dodržování stávajících opatření, ochrana seniorů a ochrana zdravotnického personálu. K 28. říjnu bylo aktuálně COVID pozitivních 7 370 sester, 2 952 lékařů a 5 429 dalších zdravotnických pracovníků. „Důvodem vyčerpávání kapacity je zejména nedostatek personálu v souvislosti s nákazou COVID-19, nikoli nedostatek techniky,“ zdůraznil prof. Černý.

V říjnu bylo diagnostikováno (do 28. 10.) 32 497 infikovaných lidí ve věkové kategorii 65+, z toho 15 305 lidí 75+. V říjnu došlo k zásahu sociálních zařízení, tento trend pokračuje, bylo identifikováno přes 180 clusterů šíření infekce v sociálních zařízeních.

Nejvíce hospitalizovaných pacientů je aktuálně v Jihomoravském kraji, Praze a Moravskoslezském kraji. Počet nemocnic, které mají více než 100 pacientů s COVID-19, roste, uvedl prof. Černý. Nejvíce pacientů je k 29. 10. ve Fakultní nemocnici Plzeň (210), FN v Motole (201), Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně (192) a Fakultní nemocnici Brno (187). V České republice jako celku je aktuálně dostatečná rezerva, ale některé kraje již jsou na hranici kapacity, uvedl prof. Černý. Těmi jsou kraje Karlovarský, Zlínský, Pardubický a Královéhradecký. „Od pondělí 2. listopadu začne naplno fungovat Národní dispečink lůžkové péče, je v něm tým operátorů, kteří budou 24 hodin denně vyřizovat požadavky ze všech regionů. V situaci, kdy konkrétní nemocnice není schopna zajistit umístění pacienta, dispečink bude mít k dispozici všechny informace, aby pacienta pomohl umístit, ať už v daném kraji, nebo v sousedním či vzdálenějším,“ uvedl prof. Černý.

Předpokládaná kapacita lůžek v nemocnicích posílená na maximum pro pacienty s koronavirem je 15 500 lůžek. Navíc bude k dispozici zhruba 700 lůžek v polních nemocnicích v Praze a Brně. Absolutní překročení této kapacity podle něj v danou chvíli nehrozí. Pokud by v příštích týdnech přeci jen nastalo, připravuje se podle jeho slov dokument, který zformuluje zásady pro poskytování péče v případě vyčerpání kapacit. „Bude-li kapacita systému vyčerpána, postupuje se podle obecně přijatých zásad a principů pro alokaci takzvaných vzácných zdrojů,“ uvádí prof. Černý. Znamená to zejména přístup ke službám na principu rovnosti, bez jakékoli diskriminace, a dále využití vzácných zdrojů u pacientů s nejvyšší nadějí na přežití a zotavení. To přitom nelze posuzovat podle jediného kritéria, ani jen podle věku.

Ačkoli roste počet hospitalizovaných pacientů i počet pacientů vyžadujících intenzivní péči, nemocnice si udržují určitou rezervu tím, že uvolňují jiná lůžka (viz Dipečink intenzivní péče). Hospitalizováno bylo 27. 10. celkem 6 624 pacientů s COVID-19, což je téměř dvakrát tolik než před deseti dny. V těžkém stavu nebo na umělé plicní ventilaci zároveň bylo 962 osob, o pětinu víc než před třemi dny. Přesto počet volných lůžek na jednotkách intenzivní péče a ARO pro dospělé zůstává nad tisíci lůžky. Celkem je v českých nemocnicích zhruba 4 000 těchto lůžek, z toho 27 procent je aktuálně volných.

Na ochranu klientů domovů pro seniory vzniká projekt testování antigenními testy. Jak uvedla hlavní hygienička MUDr. Rážová, dokončuje se metodika testování pro klienty sociálních zařízení a léčeben následné péče. Antigenních testů je objednáno deset milionů, dva miliony by měly být k dispozici už v nejbližších dnech. Antigenní testy se zařadí také do testování u praktických lékařů, i pro ně se chystá nová metodika.

Jestli se pozitivní náznaky vývoje epidemie potvrdí, bude záležet i na dalším dodržování opatření. „Na stole vůbec není debata o nějakém uvolňování opatření, zaznamenávám spíš debatu o dalším zpřísnění,“ uvedl prof. Dušek. O případných nových protiepidemických opatřeních by se podle jeho slov mělo rozhodnout po středě podle nových dat.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené