Letošní 20. ročník Stanu proti melanomu bojuje i proti dezinformacím

Dezinformace mohou nejen škodit, ale i zabíjet. „Nevěřte všemu, co vidíte na internetu. Zvlášť pokud jde o vaše zdraví.“ To je hlavní poselství letošního Evropského dne melanomu (EDM), který oficiálně připadá na pondělí 18. května a v Česku se již tradičně pojí s bezplatným vyšetřením znamének v rámci Stanu proti melanomu. I čeští odborníci varují před lavinou fake news, které se šíří sociálními sítěmi a přímo ohrožují lidské životy.

„Dermatologové po celé Evropě jsou hluboce znepokojeni šířením nepřesných a vědecky nepodložených tvrzení o UV záření a ochraně před sluncem, která se šíří zejména na sociálních sítích. Naším cílem je poskytnout lidem důvěryhodná fakta, aby se mohli kvalifikovaně rozhodovat a chránit svou kůži před zhoubným onemocněním,“ uvádí odborná garantka EDM za Českou republiku prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV.

Evropská data ukazují setrvalý nárůst incidence melanomu i nemelanomových kožních nádorů. Odhaduje se přibližně 200 000 nových případů ročně u mužů a 150 000 u žen. Projekce do roku 2050 naznačují další nárůst přibližně o 12 procent oproti současnému stavu. Tento trend je výraznější u mužské populace. Navzdory rostoucí incidenci nedochází k proporcionálnímu zvýšení mortality, což odráží pokroky v časné diagnostice a léčbě. Moderní terapeutické přístupy, zejména imunoterapie a cílená léčba, významně prodloužily přežití pacientů.

Samovyšetření kůže zůstává základním nástrojem časného záchytu. Důležité je sledování: nově vzniklých lézí, změn existujících znamének, tzv. „ugly duckling sign“ (léze odlišná od ostatních) a rychle rostoucích či nehojících se lézí.

Nejedná se zdaleka jen o melanom

Kromě melanomu, o kterém se mluví nejčastěji, jsou v Česku časté i jiné zhoubné kožní nádory, například bazaliom nebo spinaliom a jejich předstupně (tzv. prekancerózy), jako je aktinická keratóza. „Mezi kožní změny vyvolané ultrafialovým zářením nepatří jen melanom, ale více než 70 dalších zhoubných nádorů, mezi nimiž bazaliom je nejčastějším zhoubným nádorem v České republice. Sluníčko nás ale také dělá staršími, než ve skutečnosti jsme. Pigmentové ‚stařecké‘ skvrny, aktinické keratózy, ztenčená křehká kůže a zbytečné vrásky k tomu bohužel patří,“ připomíná prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., duchovní otec Stanu proti melanomu a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP a Vědecké rady ČLK. Jak zdůrazňuje, zlepšení diagnostiky melanomu znamená mimo jiné snížení počtu zbytečných excizí.

Odborníci v této souvislosti zdůrazňují význam prevence, která se podle dat VZP setkává s rostoucím zájmem. „Vidíme to i na počtu čerpaných příspěvků. Klientům na vyšetření přispíváme pět set korun, vloni této možnosti využilo skoro 60 000 lidí, o polovinu víc než v roce 2024,“ říká ředitel VZP PhDr. Ivan Duškov. Včasné vyšetření je jediná možnost, jak zachytit nebezpečná znaménka, dokud jsou dobře léčitelná. Se zhoubným melanomem se vloni léčilo téměř 18 000 klientů VZP. Celkové náklady na zdravotní péči (vč. biologické léčby) se za rok 2025 blíží k 800 milionům Kč.

„Dlouhodobě podporujeme osvětu i screening a apelujeme na všechny, aby svá znaménka hlídali. Čím dříve je melanom odhalen, tím větší je šance na vyléčení prostým chirurgickým zákrokem bez nutnosti náročné centrové léčby. Ta v roce 2025 stála naši pojišťovnu celkem 103 milionů korun při průměrných nákladech 660 000 korun na jednoho pojištěnce,“ uvádí MUDr. Ladislav Hadravský, Ph.D., ředitel zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

„Akce Stan proti melanomu je klíčová nejen pro prevenci melanomu, ale také pro zvýšení povědomí o onemocněních, jako je aktinická keratóza. Její včasná diagnostika a léčba jsou nezbytné pro prevenci jejího možného přechodu do závažnějších forem kožních nádorů. Jako dermatolog zdůrazňuji důležitost informovanosti veřejnosti o rizicích spojených s nadměrným vystavením slunečnímu záření,“ uvedl doc. MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Aktinická keratóza, která bývá také označována jako solární keratóza, je přednádorovým stavem, který se vyskytuje na kůži nadměrně a dlouhodobě exponované slunečnímu záření. Jedná se o velice časté postižení, které se objeví u jedné ze tří osob starších 60 let a každého druhého nad 70 let věku.

Co říkají nejnovější česká data?

Analýza dat Národního onkologického registru potvrzuje dlouhodobý nárůst incidence maligního melanomu. V současnosti se ČR blíží hranici přibližně 3 500 nově diagnostikovaných případů ročně. Tento trend je patrný zejména po období pandemie covidu-19, kdy došlo k určité kumulaci nediagnostikovaných případů a následnému „dohnání“ diagnóz v příštích letech. Přibližně 20 procent melanomů je však stále zachyceno v pokročilejších stadiích, což zásadně zhoršuje prognózu pacientů, ročně jich téměř 450 z této příčiny umírá.

„Nádorová onemocnění kůže jsou velkým epidemiologickým problémem, rozhodně nejde o vzácná onemocnění. Jen samotný zhoubný melanom patří s více než 3 000 nových pacientů ročně mezi osm nejčastějších nádorů v naší zemi, s historií tohoto onemocnění žije více než 36 500 pacientů. Pokud jsou však do analýzy zahrnuty i nemelanomové kožní nádory – bazaliom a spinaliom, jedná se o vůbec nejčastější nádorová onemocnění v populaci,“ upozornil ředitel ÚZIS ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Jak ale doplnil, přežití pacientů s melanomem se v posledních letech významně zlepšuje, což je dáno jak časnější diagnostikou, tak pokrokem v terapii. Prognóza je však zásadně závislá na stadiu onemocnění v době diagnózy. V případě časného záchytu je pravděpodobnost úplného vyléčení prakticky 100 procent. Naopak u pokročilých stadií klesá šance na dlouhodobé přežití přibližně na 30 procent, a to i přes dostupnost moderní systémové léčby.

Z hlediska anatomické distribuce vykazuje melanom určité genderové rozdíly. U mužů je častější lokalizace na trupu, zatímco u žen dominují dolní končetiny, což pravděpodobně souvisí s rozdílnými behaviorálními a oděvními zvyklostmi. Tyto trendy zůstávají v čase relativně stabilní.

Významným aspektem epidemiologie melanomu je věkové rozložení pacientů. Ačkoli medián věku při diagnóze zůstává kolem 65 let, nelze melanom považovat za onemocnění výhradně seniorského věku. Přibližně 34 procent pacientů je mladších 60 let a téměř pětina úmrtí se vyskytuje právě v této věkové skupině. Incidence u mladších ročníků navíc dlouhodobě roste, což zdůrazňuje nutnost cílit preventivní strategie i na mladou populaci.

„Vedle melanomu je třeba zdůraznit i enormní nárůst nemelanomových kožních nádorů. Bazaliom i spinaliom vykazují výrazný růst incidence i prevalence, přičemž počet pacientů léčených pro tato onemocnění v posledních letech dramaticky stoupá,“ varuje prof. Dušek. Ačkoli mortalita těchto nádorů je nižší než u melanomu, jejich vysoká četnost představuje významnou zátěž pro dermatologickou péči. V horizontu 10–20 let lze očekávat další nárůst, který může být limitován nedostatkem odborných kapacit.

Specifickou rizikovou skupinu představují pacienti s imunosupresí, včetně onkologických pacientů léčených pro jiné malignity. V České republice jde o statisíce osob, u nichž je riziko vzniku melanomu významně zvýšené. U těchto pacientů je navíc vyšší pravděpodobnost agresivního průběhu onemocnění a častější výskyt pokročilých stadií. Data naznačují, že až přibližně 20 procent melanomů vznikajících u onkologických pacientů je diagnostikováno v pokročilé fázi.

Z těchto důvodů je nezbytné, aby i pacienti sledovaní pro jiná nádorová onemocnění byli systematicky edukováni o riziku kožních malignit a pravidelně podstupovali dermatologická vyšetření. Integrace dermatologického screeningu do komplexní onkologické péče tak představuje důležitý krok ke zlepšení celkové prognózy této rizikové skupiny.

Nicméně v mezinárodním srovnání dosahuje Česko příznivých výsledků. Z hlediska incidence se pohybujeme přibližně na 11. místě v Evropě, zatímco mortalita odpovídá 16. místu. Tento rozdíl naznačuje relativně úspěšný systém časného záchytu a dostupnosti moderní léčby. Významnou roli zde hrají dlouhodobé preventivní programy zaměřené na screening a edukaci populace.

Navzdory rostoucí incidenci melanomu zůstává prognóza pacientů díky pokroku v diagnostice a terapii příznivější než v minulosti. Klíčovými faktory dalšího zlepšení jsou cílená prevence u rizikových skupin, širší využití dermatoskopie a digitálních technologií, systematická edukace veřejnosti a aktivní boj proti dezinformacím. Důraz na včasný záchyt a správné preventivní chování zůstává zásadním pilířem v boji proti melanomu. Bez dalšího posílení těchto opatření lze očekávat nejen nárůst počtu pacientů, ale i zvýšenou zátěž zdravotního systému v následujících dekádách.