Docent Skála devadesátiletý
V mládí patřil J. Skála mezi nadějné atlety, po gymnáziu se přihlásil na medicínu a zároveň studoval i tělovýchovný institut. Stačil ho dokončit ještě před zavřením vysokých škol v roce 1939 a během druhé světové války vyučoval tělocvik. Po válce dokončil studium medicíny a stal se asistentem na psychiatrické klinice. Díky svým jazykovým znalostem byl vyslán na mezinárodní konferenci o problémech alkoholismu do Bruselu. Setkání se zahraničními odborníky pro něho znamenalo zásadní okamžik v jeho profesním životě. „Vrátil jsem se jako člověk, který potkal svou šanci… Bylo to stejné dobrodružství jako třeba objevování neznámých zemí,“ popsal své tehdejší pocity. V únoru 1948 spolu se svými pacienty založil dodnes existující Klub usilujících o střízlivost (KLUS) a v září téhož roku vzniklo v těsném sousedství kostela sv. Apolináře v Praze protialkoholní oddělení psychiatrické kliniky. U Apolináře byla původně ubytovna zdravotnického personálu a místo pro léčebnu si Skála musel zajistit i pomocí netradičních metod: „Podplácel jsem tam jednoho správce. Tenkrát byla drahá káva a já mu vždycky nabídl kilo kávy, on odstěhoval zdravotnické pracovníky jinam a dostali jsme pěknou světnici pro devět lidí. A takhle celkem asi za pět nebo šest kilo jsme vytvořili padesátilůžkové oddělení.“
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2006, strana 4
Zdroj: