ESOT a ETCO zasedaly v Praze
Organizátoři pro ně připravili rozsáhlý program tvořený třemi plenárními přednáškami, 333 ústními sděleními, 969 postery a deseti symposii, který zahrnul široké spektrum odborných témat od otázek základního výzkumu až po problematiku etickou a právní. Jednotlivé sekce patřily transplantacím buněčným, tkáňovým i orgánovým (ledviny, srdce, játra, plíce, střevo, pankreas, Langerhansovy ostrůvky), samozřejmě také problematice imunobiologie, histokompatibility a imunosuprese, dárcovství a alokace orgánů, jejich konzervace, a rovněž otázkám etickým, legislativním i socioekonomickým. A nezapomnělo se – byť zatím nepřinášejí konkrétní klinický efekt – ani na možnosti xenotransplantací či transplantací kmenových buněk.
Ocenění práce českých odborníků
Kromě transplantací životně důležitých orgánů patřila velká pozornost i rychle se rozvíjející nové oblasti transplantací obličeje, rukou a kompozitních tkáňových alograftů, jejichž průkopníkem je především prof. Jean‑Michel Dubernard.
A protože transplantační programy na celém světě stále bojují s nedostatkem dárcovských orgánů, který překonávají rozvojem mezinárodní spolupráce, ustanovováním transplantačních koordinátorů a konečně (v případě párových ledvin) i rozšiřováním programů transplantací od živých dárců, patřilo několik zasedání kongresu i těmto otázkám.
Skutečnost, že uspořádáním kongresu byla pověřena právě Česká transplantační společnost, je výrazem a oceněním významného místa, jež v evropském i světovém kontextu už několik desetiletí zaujímá česká transplantologie.
Prezident kongresu ESOT, předseda České transplantační společnosti a přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Štefan Vítko, CSc., ve svém uvítacím projevu připomněl mj. významné české osobnosti, jež přispěly k rozvoji transplantační problematiky (Milana Haška, Pavola Iványiho a další), jakož i fakt, že naše země začala s jednotlivými orgánovými transplantacemi vždy zanedlouho po jejich prvním provedení ve světě. Průkopníky orgánových transplantací v ČR byly někdejší výzkumné ústavy MZ ČR v Praze‑Krči a poté IKEM, který vznikl jejich sloučením. Zde byly zahájeny systematické programy přenosů ledvin v roce 1966, ledvin a pankreatu v roce 1983, srdce v roce 1984 a jater v roce 1995; ještě letos by se zde měly začít provádět i transplantace tenkého střeva. Celkem se zde uskutečnilo již 5 567 transplantací životně důležitých orgánů (s výjimkou transplantace plic, která se zde neprovádí).
Příběh úspěchů a selhání
Podstatné je, že současně se stále se zdokonalující technikou a taktikou vlastních výkonů, péčí o nemocné před transplantací i po ní a imunosupresí se trvale zlepšují i krátkodobé a dlouhodobé vyhlídky nemocných. První rizikový rok po zákroku dnes úspěšně překonává a do normálního života se zpět zapojuje 94 % pacientů. Jen v posledním desetiletí se počet funkčních štěpů zdvojnásobil, a dnes tak u nás žije s funkčním štěpem (ledvinou, srdcem, játry, pankreatem či plícemi) 4 600 lidí. Kromě IKEM se na tom podílejí rovněž transplantační centra ve fakultních nemocnicích v Praze‑Motole, Plzni, Hradci Králové a Olomouci a v nemocnici s poliklinikou v Ostravě a Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.
Cti přednést úvodní přednášku v rámci zahájení kongresu se v Praze dostalo Siru Peteru Morrisovi; nazval ji „Transplantace – příběh úspěchů a selhání“. Jako jednoznačný úspěch lze pochopitelně označit stále se zlepšující a již téměř ke stu procent se blížící přežívání pacientů po transplantacích všech životně důležitých orgánů. Naopak za (dosavadní) neúspěchy je podle Morrise nutno považovat přetrvávající nedostatek dárcovských orgánů a existenci čekacích listin, z toho vyplývající a s tím související „transplantační turismus“ a komercionalizaci transplantací v některých částech světa, přetrvávající nedostatky a komplikace imunosuprese a konečně i stále ještě existující (byť podstatně vzácnější) selhávání štěpů. K (zatím) nenaplněným nadějím patří i problematika xenotransplantací a možnosti využití kmenových buněk.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 28/2007, strana A9
Zdroj: