Farmakoekonomika léčby a prevence osteoporózy
Ke zlomenině v důsledku osteoporózy dochází dnes v Evropské unii každých 30 sekund. S očekávaným stárnutím populace se do roku 2050 předpokládá zdvojnásobení počtu fraktur proximálního femuru na neuvěřitelných 1 000 000 případů za rok. Kromě medicínské problematiky se současně dostávají do popředí i ekonomické otázky. V roce 2000 odhadovala IOF (International Osteoporosis Foundation) přímé – zdravotní – náklady na osteoporotické zlomeniny na úrovni téměř 32 miliard € (Kanis a Johnell 2005). Předpoklady do roku 2050 hovoří o nárůstu zdravotních nákladů na více než 76 miliard €. Kromě výskytu osteoporotických zlomenin vede osteoporóza k významnému zhoršení kvality života. V tabulce 1 je zhodnocení utilit podle Jonssona (1996). Utilita je poměrný ukazatel subjektivního pocitu vnímání zdravotního stavu v celé jeho komplexitě. Je vyjadřována relativním číslem na škále mezi 0 (nejhorší možný zdravotní stav) a 1 (plné zdraví). Čím je číslo vyšší (resp. blíží se 1), tím je lepší zdravotní stav z hlediska kvality života. Při hodnocení intervence je považována za efektivnější ta, která více zvýší hodnotu utility, a tím kvalitu života nemocného. Ukazatel je výhodný pro hodnocení postupů, u kterých léčebná intervence neovlivňuje přežívání, ale významnou mírou ovlivní kvalitu života.
Celkové výdaje v ČR pouze odhadujeme
Pro zhodnocení nákladové efektivity léčebných přístupů (jak v prevenci, tak i v terapii) je třeba znát náklady na léčbu osteoporotických fraktur. Zahraniční údaje se soustředí zejména na zlomeniny proximálního femuru a páteře (viz tabulku 2).
Údaje z České republiky jsou jen omezeně dostupné. Roční náklady na fraktury proximálního femuru byly publikovány Štěpánem et al. (1998) na úrovni 96 000 Kč a Kudrnou et al. (2005) kolem 120 000 Kč. V poslední době byla řadou autorů prováděná (dosud nepublikovaná) analýza nákladů na zlomeniny proximálního femuru s odhadem ročních nákladů kolem 100 000 Kč v roce zlomeniny. V oblasti zlomenin páteře/obratlů jsou lokální data ještě méně dostupná a velmi závislá na použitém konzervativním či operačním přístupu. Na základě dosud nepublikovaných dat lze předpokládat roční náklady (v roce zlomeniny) na úrovni 27 000 až 63 000 Kč.
U seniorů je léčba nákladově efektivní
Analýzy nákladové efektivity pro jednotlivé medikace jsou dostupné pouze ze zahraničních studií. Rozdílných výsledků je dosahováno podle indikace, a to buď v případě podávání po osteoporotické zlomenině, anebo u pacientů s prokázanou osteoporózou (T skóre -2,5), ale bez fraktury v anamnéze. Práce Ström et al. (2007) hodnotí nákladovou efektivitu alendronátu s ohledem na vertebrální zlomeniny v devíti evropských zemích. Pro soubor pacientů po fraktuře se náklady na QALY pohybují od šetření nákladů (cost saving) ve Skandinávii až do 15 000 € v Itálii, tedy pod hranicí ochoty platit ve všech hodnocených systémech. Náklady/QALY u pacientů s osteoporózou, ale dosud bez vertebrální fraktury, dosahují úrovně nejvýše 40 000 €. Podobné výsledky jsou obsaženy i v analýze Stevensona et al. (2005). Analýza byla prováděna pro britský National Health Service a hodnotila (z ekonomického hlediska) alendronát, etidronát, risedronát, raloxifen a teraparatid v prevenci a léčbě postmenopauzální osteoporózy. Výsledky u žen bez existující osteoporotické zlomeniny, ale s prokázanou osteoporózou ukazují, že ve věku kolem 50 let leží náklady/QALY u všech terapií nad hranicí ochoty platit (nad 35 000 £/QALY). Naopak ve věku 70 let a více jsou náklady/QALY pro alendronát a risedronát hluboce pod úrovní ochoty platit, případně náklady šetřící. Tyto výsledky potvrzuje i recentní publikace Kanis et al. (2008).
Naopak u osteopenických pacientek, bez osteoporózy nebo fraktur v anamnéze, nepředstavovala léčba alendronátem na základě zahraničních dat (Schousboe 2005) nákladově efektivní přístup. V závislosti na věku a závažnosti osteopenie se náklady/QALY pohybovaly v rozmezí 70 000 až 332 000 USD/QALY.
V České republice nejsou data týkající se nákladové efektivity osteoporotických medikací dosud dostupná. Podle IOF i dat ÚZIS však náleží Česká republika k zemím s největším počtem osteoporotických zlomenin proximálního femuru v Evropě; incidence 15,61/10 000 obyvatel. Pokud budeme uvažovat průměrné roční náklady na úrovni 100 000 Kč, lze odhadovat zdravotní náklady převyšující 1,5 miliardy Kč, a to jen u zlomenin proximálního femuru. Lze proto předpokládat, že i v České republice budou antiporotické medikace u pacientů ve vyšším věku po prodělané zlomenině krčku femuru nákladově vysoce efektivní. Navíc, na český trh vstupují další molekuly s nižší frekvencí podávání, než je standardní terapie pomocí alendronátu a risedronátu, u nichž zlepšená compliance příznivě ovlivní adherenci a persistenci k terapii, a tím i nákladovou efektivitu.
Zdroj: