Hypercholesterolémie u dětí a adolescentů
Faktory, které určují koncentraci celkového cholesterolu u dětí, můžeme zjednodušeně rozdělit na endogenní a exogenní. Mezi endogenní faktory patří genová a enzymová výbava pro přeměnu cholesterolu a dalších lipidových frakcí, růst a hormonální vývoj dětí, který je provázen zvyšováním koncentrace cholesterolu, odlišně u chlapců a dívek podle hormonálního vývoje, a samotné vstřebávání cholesterolu a jeho lipidových frakcí. k exogenním faktorům můžeme řadit výživu, její složení a přípravu, tělesnou námahu, stravovací stereotypy, vzdělání, vliv médií nebo módní vlivy okolí, etnickou příslušnost nebo vzdělání rodičů.
V metabolické ambulanci se setkáváme nejčastěji se zvýšenou cholesterolémií vznikající následkem zvýšeného přívodu cholesterolu potravou a nedostatečným pohybem dětí – tzv. alimentární hypercholesterolémií, která není dědičná, ale vzniká v důsledku přejídání. Ostatní lipidové vady jsou dědičné, ta nejčastější z nich, familiární hypercholesterolémie, se dědí autosomálně dominantním způsobem. K tomu, aby se tato vada projevila u dítěte, stačí, když jeden z rodičů je přenašečem onemocnění. Systematický výzkum lipidových poruch v dětské populaci nebyl u nás prováděn, k dispozici jsou jen pilotní studie, které ukazují stejnou incidenci těchto poruch jako v populaci dospělých – to znamená 1:200 až 400. Hraniční až zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi (4,3 mmol/l a vyšší) byla u nás v rámci jednoho z projektů zjištěna u 50,9 % chlapců a 51,5 % dívek. Zároveň vyšel najevo alarmující fakt, že pouze necelá 3 % z více než šesti set dotazovaných rodičů zná koncentraci cholesterolu svých dětí.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2005, strana 5
Zdroj: