Jak do rozhodování o zdraví a nemoci inkorporovat ekonomické ukazatele?

První byla věnována rozdílům mezi hodnotami zastávanými jednotlivými pacienty a pacientskými skupinami na jedné straně a hodnotami uznávanými společností na straně druhé. V další se diskutovalo o problémech souvisejících s rozporem mezi stárnoucí populací s mnohem vyšší morbiditou, stále rozsáhlejší nabídkou sofistikovaných zdravotnických služeb a omezenými zdroji prostředků; konečně třetí patřila atraktivnímu tématu charakterizovanému otázkou „jak drahá je bezpečnost?“. Neméně provokativní názvy bylo ovšem možné zaznamenat i u většiny dalších programových celků – rekordního počtu více než 600 posterů, šesti desítek přednášek, 32 workshopů a devíti panelových diskusí. Celá řada přednáškových sekcí byla samozřejmě věnována i konkrétním postupům a výsledkům různých typů farmakoekonomických analýz a modelování v různých oblastech medicíny a zdravotnických služeb.Prakticky všechny zdravotnické systémy všech rozvinutých zemí současného světa dnes nabízejí stejný obraz. Na jedné straně omezenost prostředků na zdravotnictví, na druhé stále větší nabídka lékařské vědy, farmaceutického průmyslu a přístrojových technologií, stále rostoucí požadavky na zdravotní péči a tedy logicky i stále větší tlak na vyšší výdaje. K růstu nároků i nákladů na zdravotnictví přispívá řada důvodů:
 Probíhají zásadní demografickézměny, projevující se prodlužováním střední délky života, stárnutím populace a měnícím se poměrem produktivních a neproduktivních členů společnosti.
 Mění se struktura a charakter nemocnosti a úmrtnosti, přibývá zejména chronických onemocnění vyžadujících dlouhodobou zdravotnickou i sociální péči.
 Objevují se nové a staronové choroby, chorobné syndromy a společensko- zdravotnické problémy.
 Medicína má k dispozici stále více účinných léků a moderních technologií umožňujících léčit i choroby dříve neléčitelné, což je nejen nákladnější, ale navíc jde většinou o „poloviční technologie“ užívané k odstraňování následků, nikoli příčin chorob. Místo úspor generují další výdaje, neboť zachránění nejsou úplně zdraví a potřebují další dlouhodobou a náročnou péči.
 Medicína se stále více zaměřuje na nejtěžší a nejdramatičtější stavy a choroby, jež byly dříve považovány za beznadějné a kde i dnes je poměr šance na vyléčení a rizika selhání velmi nepříznivý. Velkou část nákladů proto spotřebovává malé procento nejvíce postižených – bohužel často právě ti, kteří přes veškerou snahu tak jako tak nejpozději během jednoho roku umírají.
 Nové moderní méně invazivní postupy dovolují léčit řadu chorobných stavů pouze ambulantně a počet takto provedených výkonů prudce roste.
 Na základě uvedeného vývoje, způsobů jeho medializace i rostoucí životní úrovně veřejnost očekává a vyžaduje od medicíny stále více a ta se snaží více nabízet.
 Existence stále většího počtu účinných, ale drahých technologií znemožňuje u řady chorob platby ze soukromých zdrojů a posiluje roli třetích plátců, což sice umožňuje růst výdajů, na druhé straně však ztěžuje kontrolu jejich účelného vynakládání.
 Bez účinných kontrolních mechanismů mají všechny výše uvedené faktory za následek stálý růst počtu lékařů, lůžek, zdravotnických zařízení i jejich výkonů. Medicína se komercionalizuje a industrializuje, komerční zájmy a podnikatelské aktivity mění medicínu z charitativní organizace ve zdravotnicko- průmyslový komplex zaměřený nejen na péči o pacienty, ale také na dosažení zisku.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19A/2005, strana 13

Zdroj: