Přeskočit na obsah

Menopauza: nová doporučení ACOG rozšiřují možnosti léčby

Menopauza_ cesta možností--cc5647ac
Ilustrační obrázek: vytvořeno pomocí ChatGPT / OpenAI

Americká akademie porodníků a gynekologů (ACOG) v polovině října 2026 vydala rozšířená klinická doporučení pro zvládání běžných příznaků menopauzy, včetně poruch spánku, návalů horka a změn nálad. Nové guidelines dávají ženám více možností léčby než ty dosavadní z roku 2014. Obsahují kromě podrobnějších informací o možnostech hormonální terapie i nové nehormonální farmakologické možnosti a nefarmakologické přístupy. Některé dříve oblíbené přípravky naopak mezi doporučeními neobstály.

Americká akademie porodníků a gynekologů aktualizovala po 12 letech svá doporučení pro péči o ženy v menopauze. Nová verze podrobněji rozebírá možnosti léčby vazomotorických příznaků, poruch spánku, změn nálady a dalších obtíží spojených s menopauzou. Hormonální terapie zůstává nejúčinnější farmakologickou možností léčby návalů horka a nočního pocení. Aktualizace však věnuje větší pozornost individualizovanému hodnocení přínosů a rizik a načasování léčby, terapii pomocí nových nehormonálních přípravků a nehormonálních terapeutických postupů.

Významnou změnou je také důraz na komplexní hodnocení zdravotního stavu a kvality života pacientek. Menopauzální obtíže totiž nelze vždy posuzovat izolovaně. Poruchy spánku, změny nálady, únava nebo zhoršená schopnost zvládat každodenní zátěž mohou vzájemně souviset a vyžadují individuální přístup. Doporučení rovněž upozorňují na omezenou kvalitu důkazů o účinnosti některých fytoestrogenů a bylinných doplňků. ACOG totiž nenašla dostatečné důkazy o tom, že by sója, jiné fytoestrogeny nebo rostlinné doplňky stravy zmírňovaly příznaky menopauzy nebo že by jejich užívání bylo bezpečné.

Pět zásadních změn v doporučeních

  1. Individualizované hodnocení rizik při hormonální terapii

Základem rozhodování o menopauzální hormonální terapii (MHT) má být podle nových guidelines podrobné posouzení zdravotního stavu, individuálních rizik a preferencí pacientky. Individualizované hodnocení rizik vyžaduje precizní medicínu – zvolit správnou léčbu pro správnou pacientku, ve správný čas a ve správném kontextu. Namísto jednotného léčebného schématu je doporučeno vycházet z toho, jaké obtíže konkrétní ženu skutečně trápí, jaký přínos od léčby očekává a jaká rizika je nutné zohlednit. Rozhodování by proto mělo probíhat na základě informované diskuse mezi lékařem a pacientkou.

Před zahájením systémové MHT je nutné zhodnotit zejména kardiovaskulární a tromboembolické riziko, osobní anamnézu nádorových onemocnění a další možné kontraindikace. Zvláštní opatrnost nebo kontraindikaci mohou představovat například anamnéza některých hormonálně senzitivních nádorů, cévní mozkové příhody, žilního tromboembolismu či závažného onemocnění jater. Při rozhodování o léčbě je třeba zohlednit také věk, dobu od menopauzy, typ a intenzitu příznaků a celkový zdravotní stav.

  1. Důraz na vhodné načasování zahájení MHT

Hormonální terapie zůstává základní a nejúčinnější farmakologickou možností léčby vazomotorických příznaků. zejména návalů horka a nočního pocení. U vhodně vybraných pacientek může zlepšit také spánek, pokud jsou jeho poruchy spojeny s nočními vazomotorickými příznaky. Estrogenová terapie navíc omezuje úbytek kostní hmoty a snižuje riziko osteoporotických zlomenin během užívání.

Poměr přínosů a rizik MHT je obecně příznivější u symptomatických žen mladších 60 let nebo u žen, které zahájí léčbu do deseti let od nástupu menopauzy, pokud nemají kontraindikace. Uvedená časová hranice však není zárukou bezpečnosti ani univerzální indikací k léčbě. Rozhodující zůstává individuální posouzení rizik, přítomnost obtěžujících příznaků a preference pacientky. Přínosy a rizika je třeba pravidelně přehodnocovat také v průběhu léčby.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno odstranil zavádějící varování typu black box u hormonální terapie menopauzy. To dříve upozorňovalo na zvýšené riziko tromboembolických příhod, karcinomu prsu a cévních mozkových příhod, které vycházelo z interpretace studie Women’s Health Initiative z roku 2002, jež je řadou odborníků nyní považována za chybnou. Tato změna se také odráží v aktualizovaných doporučeních ACOG, jež zdůrazňují přínosy hormonální terapie pro zmírnění menopauzálních obtíží a podporu zdravého stárnutí.

  1. Rozšíření možností nehormonální farmakoterapie

Významnou novinkou v oblasti léčby vazomotorických příznaků je větší pozornost věnovaná nehormonálním léčivům, zejména antagonistům neurokininových receptorů. Fezolinetant selektivně blokuje receptor NK3, zatímco elinzanetant působí na receptory NK1 a NK3. Oba přípravky ovlivňují neurobiologické mechanismy termoregulace v hypotalamu, aniž by působily prostřednictvím hormonálních receptorů. 

Nehormonální farmakoterapie představuje důležitou možnost zejména pro ženy, které MHT nemohou nebo nechtějí užívat, případně ji netolerují. Při volbě léčiva je nutné zohlednit jeho kontraindikace, možné nežádoucí účinky, lékové interakce a požadavky na monitorování, např. sledování jaterních funkcí u fezolinetantu.

Vedle antagonistů neurokininových receptorů lze k léčbě vazomotorických příznaků využít také některá antidepresiva ze skupin SSRI a SNRI, a to i u žen bez diagnostikované deprese. V určitých případech lze zvážit gabapentin, například při výrazných nočních obtížích. Výběr léčiva musí zohledňovat komorbidity, souběžně užívanou medikaci, toleranci a možné nežádoucí účinky.

  1. Větší pozornost poruchám spánku, cirkadiánního rytmu a nálady

Aktualizovaný přístup zdůrazňuje význam poruch spánku a změn nálady při hodnocení perimenopauzálních a menopauzálních obtíží. Tyto projevy mohou významně ovlivňovat kvalitu života a často se vzájemně posilují. Neměly by však být vnímány pouze jako izolované symptomy určené k léčbě. Mohou také upozorňovat na širší změny fyziologické adaptace organismu v období menopauzy. V klinické praxi je proto důležité rozlišit obtíže související s menopauzou od dalších možných příčin, například primární poruchy spánku, deprese nebo úzkostné poruchy.

  1. Větší uznání integrativních a nefarmakologických postupů

Nové guidelines také přikládají větší význam nefarmakologické intervenci a integrativním postupům při zvládání perimenopauzálních a menopauzálních příznaků, zejména vazomotorických obtíží, a staví je vedle konvenčních léčebných možností.

Součástí komplexní péče se tak může stát kognitivně-behaviorální terapie a klinická hypnóza. Význam mají také spánková hygiena, pravidelný denní režim a techniky zvládání stresu, například mindfulness, které u některých žen mohou pomoci zmírnit subjektivní zátěž spojenou s návaly horka a zlepšit zvládání stresu či spánku. Pravidelná pohybová aktivita podporuje zdraví kostí, svalovou sílu, kardiometabolické zdraví a psychickou pohodu. Nelze je však považovat za rovnocennou náhradu MHT při léčbě středně závažných až závažných vazomotorických příznaků. Přetrvávající nespavost, výrazná úzkost nebo depresivní příznaky vyžadují cílené klinické vyšetření a případnou specifickou léčbu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat fytoestrogenům, například sójovým izoflavonům, a bylinným doplňkům. Dostupné důkazy o jejich účinnosti při zmírňování menopauzálních příznaků nejsou dostatečně konzistentní a jejich bezpečnost nelze vždy spolehlivě doložit. Doplňky stravy mohou mít proměnlivé složení a interagovat s léčivy, přírodní původ sám o sobě nezaručuje bezpečnost ani účinnost.

Nové guidelines ACOG stavějí na individualizované péči založené na aktuálních důkazech a otevřené komunikaci mezi pacientkou a lékařem. Hormonální i nehormonální léčba nabízejí různé možnosti, jejichž volba musí zohledňovat zdravotní stav, přínosy a rizika terapie i preference ženy. Cílem není paušálně hormonální léčbu odmítat ani nekriticky přijímat, ale zvolit postup, který nejlépe podpoří kvalitu života konkrétní pacientky.

Sdílejte článek

Doporučené

Medicína za mřížemi boří předsudky

18. 11. 2026

Zdravotní péče o osoby ve výkonu trestu má svá specifika, která vyžadují odborné znalosti, zkušenosti i úzkou spolupráci s civilním zdravotnictvím.…