Jak sladit rytmy vnějšího a vnitřního prostředí
Náš osud není předurčen tím, ve kterém znamení zvěrokruhu jsme se narodili. Z mimozemských těles má na nás největší vliv Slunce. Jak ukázala profesorka Helena Illnerová, stačí záblesk světla, aby glandula pinealis okamžitě změnila svůj výrobní program a přestala z tryptofanu vyrábět melatonin a pustila se do výroby serotoninu. Oči přeměňují množství světla, které na ně dopadá, v proud elektrické aktivity, jehož pouť mozkem končí v šišince. Minulý týden v Praze přednášel o šišince prof. Russel Reiter z Texaské univerzity. Ukázal, že množství světla přesně koreluje s velikostí inhibice sekrece melatoninu. Ten ve srovnání s placebem urychluje nástup spánku sotva o deset minut, výrazně však zlepšuje jeho kvalitu. Po probuzení je člověk hned čilý. Melatonin je výrazným “zhášečem” volných radikálů a chrání před toxicitou beta-amyloidu. Koncentrace melatoninu klesá i u zdravých osob s věkem. Brzdí tedy procesy spojené se stárnutím a mohl by přispět k prevenci Alzheimerovy nemoci nebo zpomalovat její progresi.
Interakce mezi světlem a melatoninem tedy zvýrazňuje změny, které nastávají při střídání dne a noci. Mnozí senioři mají amplitudu nykthemerálního cyklu značně oploštělou. Lidé, kteří se těší na důchod, poněvadž nebudou muset brzo vstávat a budou jen a jen “zaslouženě odpočívat”, postupně propadají nudě a apatii. Protože nemají ve dne dostatečně kvalitní vigilitu, v noci špatně spí. Řeší to hypnotiky, která někdy následkem stářím zpomalené eliminace udržují lehkou dřímotu celý den. Zahálející mozek chřadne a ochabuje jako nepoužívané svaly. Přispívá tomu šero. Ne nadarmo je osvícenství dobou pronikání rozumu do oblasti tmářství.
Mrzí mě, že naši lékaři hodně mluví především o škodlivosti slunečního záření. Ultrafialové záření nepochybně zvyšuje riziko onemocnění zhoubným melanonem. Epidemiologové však spočítali, že na nedostatek slunečního záření doplatí životem v USA čtyřikrát více lidí než na melanom. Ultrafialové záření potřebujeme k tvorbě vitaminu D a ten brání např. vzniku a růstu nádorů střeva a prostaty. Přibývá i křivice, protože kojící matky se vyhýbají slunci. U starších lidí je častější osteoporóza a s ní související zlomeniny kostí. I ve slunné Austrálii už vyčleňují rizikové skupiny obyvatel s nedostatkem slunce: staré lidi, lidi tmavé pleti, děti, které si nehrají venku, a lidi zahalující se z náboženských důvodů. Slunce se samo stará, aby přeměnilo vitamin D v kůži v jeho aktivní formu. Ta stimuluje imunitní T buňky, aby cestovaly k povrchu kůže a postaraly se o nápravu poškození, které by mohly jeho paprsky způsobit (H. Sigmundsdottir, a J. Pan, Nature Immunol. doi:10.1038/ni1433, 2007).
Připadá mi symbolické, že v den, na který jsme letos předsunuli rovnodennost, vyšlo číslo časopisu Nature (452,294-295, 2008), ve kterém Nobuhiro Nakao s 22 spoluautory z univerzity v Nagoyi publikují výsledky práce, jež prokazuje, že 14 hodin po tom, co den se stane delším než noc, se spustí u japonské křepelky kaskáda exprese genů pro enzym aktivující thyroxin a za další čtyři hodiny následuje světlem aktivovaná sekrece luteinizačního hormonu. Těmito molekulárními mechanismy je zajištěno rozmnožování vázané na teplé roční období.
Od 20. března máme den o několik minut delší než noc. My však chceme přírodu předejít a už příští víkend posuneme čas o hodinu. Mnozí z nás budou opět vstávat do tmy. Budou mít podobné problémy jako lidé, kteří letí vstříc slunci přes oceán. Intenzivní osvětlování před rozedněním anebo večer užitý melatonin může usnadnit a urychlit proces, při kterém se rytmus fyziologických změn ve vnitřním prostředí jejich organismu dostane do souladu s přírodním rytmem dne a noci.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2008, strana A5
Zdroj: